Sobota 14. června je Světovým dnem dárců krve. Při této příležitosti vám přinášíme rozhovor s primářem Transfuzního oddělení Masarykovy nemocnice v Ústí nad Labem, MUDr. Jiřím Masopustem, na téma důležitosti dárcovství krve. Dozvíte se, proč je krev nenahraditelná, které krevní skupiny jsou nejvíce potřeba a jak můžete pomoci i vy.

Proč je dárcovství krve tak důležité?

Náhrada krve zatím není k dispozici, především červené krvinky jsou pro nás velmi důležité, nenahraditelné. Potřebujeme získat dárce, aby registr byl dostatečně široký a my jsme měli v kritických obdobích, kdy je větší potřeba krve a dárci jsou na dovolených, jsou prázdniny a podobně, dostatečné množství transfuzních přípravků pro nemocnice Krajské zdravotní, potažmo pro další zdravotnická zařízení v Ústeckém kraji, které zásobujeme.

Pro jakou spádovou oblast je tedy určeno ústecké transfuzní oddělení?

Transfuzní oddělení Masarykovy nemocnice v Ústí nad Labem zajišťuje a provádí odběry dárců krve a krevních složek z okresů Ústí nad Labem, Litoměřice a Teplice. Zpracovává odebranou krev a plazmu z výše uvedené spádové oblasti, a navíc ještě z odběrového střediska Děčín. Svými výrobky – transfuzními přípravky – zásobuje hned několik nemocnic v Ústeckém kraji – v Děčíně, Duchcově, Litoměřicích, Roudnici nad Labem, Rumburku, Teplicích, Varnsdorfu a Ústí nad Labem

V posledních letech se začalo mluvit o rostoucí spotřebě darované krve. Může za to nárůst vážných zranění a onkolo­gicky nemocných pacientů. Jaká je mě­síční spotřeba na ústeckém transfuzním oddělení?

Nedá se říci, že by v České republice v posledních le­tech docházelo k významnému nárůstu spotřeby transfuzních přípravků, spíše je problémem postupný pokles dárcovské základny a její stárnutí. V Ústí nad Labem máme přibližně tři tisíce dárců, což jsou jen tři procenta zdejší populace. Spotřeba transfuzních přípravků v Masarykově nemocnici v Ústí nad La­bem během roku kolísá, ale v průměru jde měsíčně o 850 jednotek erytrocytových transfuzních přípravků, 400 jednotek plazmy a 100 léčebných dávek krevních destiček.

Proč jsou v létě, které tu máme, než se nadějeme, dárci tak poptávaní?

V letních měsících se objevují i jiné typy úrazů než v ostatních ročních obdobích, je větší pohyb na silnicích, vyjíždí více motorkářů, a pak registrujeme vyšší počet těžkých zranění přinášejících větší spotřebu transfuzních přípravků. Zároveň je to období dovolených, které nám možnosti zvát dárce omezují. Léto s dovolenými je obdobím většího rizika nakažení infekcí při cestě do zahraničí. Třeba u viru západonilské horečky, kdy hrozí nebezpečí od května do října, je pro dárce vyloučenou destinací například i celé pevninské Řecko. Dárce je vyřazen na dobu 28 dní od návratu. Dárce je také vyloučen na 28 dní od přisátí klíštěte, kde hrozí nebezpečí lymské boreliózy, proti níž není zatím žádná očkovací látka.

Pokud jde o nedostatek krve, letní prázdniny jsou specifické pro celou Českou republiku. Volají nám totiž i pracoviště, které si z krve sami vyrábějí transfuzní přípravky, ale přesto jim v tom čase chybí. Toto období nakonec každoročně zvládneme, ale je to na hraně. Sami tak nemůžeme nabízet, jsme rádi, že máme krve pro naši spádovou oblast.

Potřeba krve je ale podle krevních skupin různá. Která z nich má u populace největší a která nejmenší zastoupení?

V naší populaci se nejčastěji vyskytuje krevní skupina A (40–42 %), dále krevní skupina 0 (32–34 %), krevní skupinu B najdeme v 18 % a nejvzácnější je krevní skupina AB (8 %). Zhruba 15 % české populace je RhD negativní. Z toho vyplý­vá, že nejčastější krevní skupinou v ČR je A RhD pozitivní, nejméně se vyskytující pak AB RhD negativní. Poptávka po jednotlivých krevních skupinách se pak bohužel liší. A tak ten, kdo není tolik často zván k odběru, se musí ptát, proč by měl být hendikepovaný? Největší poptávka je jednoznačně po krevní skupině 0 negativní a o letních prázdninách se po celé republice řeší její nedostatek. Protipólem je AB pozitivní, která se odebírá od daného dárce třeba jen jednou ročně. A stačí to, protože pacientů s touto krevní skupinou je výrazně méně, a navíc mohou dostat krev (červené krvinky) od dárců ostatních krevních skupin.

Často se mluví o přípravcích z darova­né krve. Které jsou ty nejčastěji vyráběné?

Z odebrané plné krve se vyrábějí transfuzní přípravky, a to červené krvin­ky (erytrocyty) v resuspenzním roztoku, který umožní jejich skladování až 42 dní při chladničkové teplotě, u erytro­cytových transfuzních přípravků se od­straňují bílé krvinky (leukocyty), aby se snížilo riziko potransfuzních reakcí. Dále se z plné krve vyrábí plazma, skladována může být až tři roky při teplotě pod –25 °C a krevní destičky (trombocyty), uchová­vané maximálně 5 dní při pokojové tep­lotě. Plazma a krevní destičky se také získávají z odběrů na přístrojích zvaných krevní separátory.

Jak moc vám konkurují místa, kde za plazmu a krev dárcům dávají peníze?

Počet komerčních odběrových míst narůstá. Jen v Ústí nad Labem jsou dvě. Problém spočívá v tom, že motivace darování tam je jiná. Je jí přímá platba za odběr a ta je odvislá od minimální mzdy. Pokud se zvýší minimální mzda, zvýší se i možnost navýšit odměnu dárci. V současnosti je na devíti stech korunách. Do těchto center často směřují studenti a lidé s nízkými příjmy. Snižuje se naše schopnost získat nové dárce krve, protože u studentské populace nejsme schopni konkurenci přetlačit, protože má lepší nabídku. Nejde o to, že bychom nabízeli za odběry peníze, protože dárce by pak mohl zatajovat skutečnosti o svém zdravotním stavu, aby odměnu dostal. Dobrovolné dárcovství stojí na čestném prohlášení, že se člověk cítí zdráv, a tudíž vědomě neohrozí příjemce krve.

Ústecké transfuzní oddělení pomáhá také Nadaci pro transplantace kostní dřeně. Jak?

Transfuzní oddělení ústecké Masarykovy nemocnice je součástí Českého národního registru dárců kostní dřeně, spolupracujeme s ním na náboru. Snažíme se mu dárce takzvaně připravit tím, že s nimi vyplňujeme dotazníky a odebíráme vzorky, které následně zasíláme do registru. Úzce s ním spolupracujeme, a tak mu chceme pomoci. Finanční prostředky pro Nadaci pro transplantace již devět let přináší akce Kabelkománie prostřednictvím prodeje darovaných kabelek. Nadace nedostává dotace a musí si vydělat na svou činnost, na vyšetřování dárců. Jedna snaha tedy je získat nové dárce, většinou jsou to muži do 35 let, mající z odborného hlediska výhodu oproti ženám, které byly těhotné, a při tomhle vstupním věku pak v registru vydrží dlouho. Vstupní vyšetření je nákladné. Zajímavé přitom je, že při existenci dvou registrů– v Plzni a Praze – je v součtu dárců v rámci střední a východní Evropy Česká republika suverénně první.

Po roce se do Ústí nad Labem vrací charitativní běh proti mozkové mrtvici. Dobročinnou sportovní akci pod názvem Předběhněte mrtvici organizuje Česká společnost intervenční radiologie, Cerebrovaskulární sekce České neurologické společnosti ČLS JEP a Nadační fond Čas je mozek.

Cílem akce je upozornit na zákeřnost mozkové příhody, jejíž příznaky stále většina Čechů nerozpozná.

Letošní výtěžek z charitativního běhu bude věnován pacientovi Jindřichovi a podpoře za jeho návrat do běžného života po prodělané mrtvici.

Akce proběhne 16. června 2025 od 16:15 hodin. Start bude před hlavní budovou Speciální ZŠ Pod Parkem v Ústí nad Labem-Severní Terasa.

Registrace a platba účastníků běhu je možná od 15:30 hodin v místě startu. Trasa dlouhá zhruba 3 kilometry povede Centrálním parkem Severní Terasa, má minimální převýšení a každý účastník jí může zdolat během, ale třeba i pouhou chůzí. Startovné činí 200 Kč. Charitativní příspěvek je možné zaslat i prostřednictvím QR kódu z plakátu.

Předběhněte s námi mrtvici, udělejte něco pro své zdraví, a pomozte pacientovi!

Mrtvice postihla pana Jindřicha 3. března 2025. Pár týdnů předtím cítil brnění pravé ruky. Myslel si, že je to jen natažený sval z posilovny, kam rád ve volném čase chodil. O pár dní později navštívil se svým synovcem bazén, tam pociťoval brnění znovu, a když z bazénu vyšli, v podstatě ho přestala poslouchal jedna noha. V té chvíli mu už příbuzní zavolali záchrannou službu.

V nemocnici se dozvěděl, že prodělal mozkovou mrtvici. Nejprve pobýval v teplické nemocnici na několika odděleních. Poté byl převezen do Masarykovy nemocnice v Ústí nad Labem, kde rehabilituje a doufá v návrat do běžného života. „Od března jsem byl v podstatě ležák. Teď už zvládám chůzi o holi a mluvím, i když pomaleji. V Ústí rehabilituju každý den od 7:00 do 14:00 a vidím velké posuny,“ vypráví Jindřich Jiskra.

Znáte svou krevní skupinu? Světový den dárců krve připomene litoměřická nemocnice Krajské zdravotní

Světový den dárců krve si připomenou v nemocnici Krajské zdravotní v Litoměřicích. Na pátek 13. června 2025 zde při jeho příležitosti připravili osvětovou akci pro veřejnost.

Zájemci zde mohou využít nabídku orientačního zjištění své krevní skupiny a obdrží informační materiál s výzvou k dárcovství krve.

Místo konání akce:

Nemocnice Litoměřice, pavilon A, vestibul u hlavního vstupu, Žitenická 2084, 412 01 Litoměřice

Termín:

13. 6. 2025, 8.00 – 12.00

Světový den dárců krve si připomínáme od roku 2005, kdy byl zaveden z iniciativy Světové zdravotní organizace (WHO) a Mezinárodní federace Červeného kříže a Červeného půlměsíce – 14. červen je dnem narození objevitele Rh faktoru Karla Landsteinera.

Celkem 14 studentek třetího ročníku oboru Praktická sestra ze Střední zdravotnické školy v Mostě získalo slavnostní ocenění za vynikající praxi, které uděluje mostecká nemocnice Krajské zdravotní. Oceněné studentky prokázaly během odborné praxe nejen odborné dovednosti, ale především zodpovědný přístup, lidskost a zájem o náročné a důležité povolání, které si vybraly.

Certifikáty předali osobně ředitel mostecké nemocnice Ing. Pavel Markalous a Ing. Zdeněk Paďourek, zástupce ředitelky zdravotnické školy, při slavnostním setkání přímo na půdě školy.

„Tato ocenění jsou především poděkováním studentkám samotným. Ukázaly, že i v mladém věku dokážou pracovat s profesionalitou, empatií a nasazením, které je ve zdravotnictví tolik potřeba. Věříme, že jejich rozhodnutí věnovat se péči o druhé přetrvá i po studiu a že mnohé z nich nastoupí právě k nám,“ řekl Ing. Pavel Markalous.

Poděkování směřovalo i k pedagogům a zdravotnickému personálu, který se na přípravě studentek podílí.

„Jsme rádi, že jsme mohli ocenění předat na naší škole. Ocenění si zaslouží nejen studentky, ale i ti, kdo je na jejich profesní dráze podporují,“ doplnil Ing. Zdeněk Paďourek.

Mostecká nemocnice dlouhodobě spolupracuje se zdravotnickou školou na odborných praxích, stážích i stipendijních programech. Společným cílem je motivovat mladé lidi ke studiu zdravotnických oborů a připravit je co nejlépe na jejich budoucí náročnou, ale mimořádně důležitou profesi.

Nemocnice Krajské zdravotní (KZ) navštívili ve dnech 5. a 6. června členové Výboru pro zdravotnictví Senátu Parlamentu České republiky. Měli možnost prohlédnout si dva v loňském roce otevřené moderní pavilony, a to v Nemocnici Děčín a v Masarykově nemocnici v Ústí nad Labem.  

Pavilon „M“ Nemocnice Děčín obsahuje urgentní příjem s nepřetržitým provozem, jeho lůžkovou a ambulantní částí, s ambulancemi v oborech interního lékařství, chirurgie, neurologie a lékařská pohotovostní služba. Do nových prostor se z jiných částí nemocničního komplexu přestěhovalo oddělení anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny a jednotka intenzivní péče. Na urgentní příjem navazuje komplexní radiodiagnostické oddělení. Součástí pavilonu jsou operační sály s nejmodernější technikou.  

V pavilonu „J“ v ústecké Masarykově nemocnici jsou nové operační sály a přestěhovalo se do něho celé Kardiocentrum KZ s lůžky Kardiologické kliniky a Kardiochirurgické kliniky, Kliniky hrudní chirurgie, Kliniky anesteziologie, perioperační medicíny a jednotky intenzivní péče, součástí jsou i ambulance jednotlivých oddělení.

„Jsem rád, že senátní výbor pro zdravotnictví navštívil nemocnice Krajské zdravotní a seznámil se jak s rozsahem jejich činností, tak i s novými pavilony, které vyrostly s podporou především Ústeckého kraje v těchto nemocnicích. Také jsme probírali rozsah poskytovaných zdravotních služeb, celkově problémy, které trápí české zdravotnictví. A možná jsme našli několik podnětů na zlepšení,“ uvedl MUDr. Tomáš Hrubý, generální ředitel KZ.

„Chci vyjádřit poděkování. S výjimkou pana profesora Pirka, který se omluvil, zde byli všichni členové výboru. Jsem vděčný kolegům ze Senátu, že přijeli. Pracovní návštěva byla koncipována tak, aby viděli naše úspěchy, úspěchy Krajské zdravotní, nové provozy, výsledky investic. Aby viděli, že se snažíme Krajskou zdravotní rozvíjet. Ale nemocnice nejsou jen budovy a přístroje, moderní technika. Jsem vděčný všem lékařům, sestrám a ostatním zdravotníkům, kteří nám v rozvoji neuvěřitelně pomáhají. Jde nám o jejich spokojenost. Ta je pak zárukou spokojenosti pacientů. A to je náš cíl,“ řekl MUDr. Ondřej Štěrba, senátor, člen Výboru pro zdravotnictví Senátu Parlamentu České republiky a zároveň člen představenstva KZ.

Péče o pacienty s cévní mozkovou příhodou (CMP) v Ústeckém kraji patří ke světové špičce. Dlouhodobě to ukazují výsledky všech šesti iktových center Krajské zdravotní (IC KZ). Projekt Iniciativy Angels (IA) ve spolupráci s Evropskou společností pro cévní mozkové příhody (ESO) každoročně vyhodnocuje úroveň a kvalitu procesů poskytované zdravotní péče pacientům s CMP. Na největší evropské konferenci o cévních mozkových příhodách, kterou ESO a IA letos uspořádali za účasti čtyř tisíc odborníků z celého světa od 21. – 23. května ve finských Helsinkách, zástupci IC KZ převzali ESO Angels Awards za rok 2024 za vynikající péči o pacienty s mozkovými mrtvicemi.

Podle míry plnění nastavených kritérií, jako je například počet léčených pacientů s CMP, úroveň včasné diagnostiky, dostupnost péče a další, může IC získat od IA diamantové, platinové či zlaté ocenění. Na nejvyšší status v minulých letech dosáhly již všechny nemocnice KZ – v Ústí nad Labem, Děčíně, Teplicích, Chomutově, Litoměřicích a Mostě. Za loňský rok diamantového stupně dosáhlo prvních pět jmenovaných, mostecká nemocnice má ocenění platinové.

Na kongresu ESO v Helsinkách za nemocnice Krajské zdravotní osobně převzali ocenění MUDr. Ing. David Černík, Ph.D., MBA, vedoucí Komplexního cerebrovaskulárního centra KZ v Masarykově nemocnice v Ústí nad Labem, MUDr. Jiří Neumann, FESO, primář Neurologického oddělení a vedoucí IC Nemocnice Chomutov, s MUDr. Lenkou Hönigovou, vedoucí lékařkou neurologické JIP chomutovské nemocnice, MUDr. Soňa Biková, primářka Neurologického oddělení a vedoucí IC Nemocnice Děčín, a za IC Nemocnice Teplice MUDr. Ludiše Walterová, zástupkyně primářky tamního neurologického oddělení.  

„Všechna naše centra získala diamantový status již opakovaně, v Ústí nad Labem a Chomutově získala již popáté, centrum v Teplicích dokonce pošesté. Opakovaný úspěch všech našich oceněných center jen potvrzuje skvělé nastavení komplexního iktového programu v rámci celé Krajské zdravotní a ukazuje na pevné místo všech jejích nemocnic na špičce nejen v České republice, ale i ve světě,“ vyzdvihl MUDr. Ing. David Černík, Ph.D., MBA, již při květnovém setkání na ústecké Větruši. Za účasti hejtmana Ústeckého kraje a evropské ředitelky projektu IA tam Ústecký kraj převzal ocenění Andělský region, udělované od roku 2024, a dostal se tak do prestižní společnosti 28 regionů ve světě s vynikající péčí o pacienty s iktem.

„Opakované získání nejvyššího ocenění za komplexní péči o pacienty s cévní mozkovou příhodu potvrzuje, že nastavení léčebných a diagnostických procesů v naší nemocnici je srovnatelné s vysokými evropskými a světovými standardy. Splnění přísných kritérií na té nejvyšší úrovni ukazuje na vyspělost našeho centra a jeho pevné místo mezi špičkovými pracovišti nejen v České republice, ale i ve světě,“ s potěšením uvedl MUDr. Jiří Neumann, FESO.

Primář Neumann se na dvou odborných sděleních prezentovaných na kongresu ESO podílel a spolu s doktorem Černíkem v dalších třech prezentacích kolegům přiblížili zkušenosti s úspěšným nastavením komplexního iktového programu v rámci celé KZ a o nové možnosti a směry specifické léčby akutního mozkového infarktu. Prestižní součástí konference bylo pozvání primáře Neumanna na zasedání rady ESO council of Fellows za účasti předních světových odborníků na cévní mozkové příhody.

V pátek 30. května 2025 se uskutečnilo slavnostní setkání současných a bývalých zaměstnanců i přátel Oddělení dětské chirurgie Masarykovy nemocnice v Ústí nad Labem při příležitosti 45. výročí vzniku primariátu. Večer plný vzpomínek a rekapitulace historie připomněl počátky oddělení ještě za doby Krajského ústavu národního zdraví. Dnes je Oddělení dětské chirurgie super specializovaným pracovištěm ústecké Masarykovy nemocnice Krajské zdravotní, a.s.

Setkání se zúčastnilo přibližně sto hostů – lékařů, sester a dalších profesí z celých Čech, kteří v průběhu let tvořili historii a odbornou úroveň oddělení. Událost byla nejen příležitostí k bilancování a poděkování všem, kteří se na rozvoji dětské chirurgie v Ústí nad Labem podíleli, ale také inspirací do dalších let.

Oddělení dětské chirurgie – dětské úrazové centrum je jediným svého druhu v Ústeckém a Libereckém kraji. Jsou zde jsou prováděny operační výkony z oblasti obecné chirurgie, břišní chirurgie, hrudní chirurgie, traumatologie, chirurgie štítné žlázy a novorozenecké chirurgie. Oddělení se podílí na výuce zdravotních sester, mediků a na přípravě lékařů k atestacím z chirurgie a pediatrie. 

Oddělení paliativní medicíny Masarykovy nemocnice v Ústí nad Labem zařadilo do své každodenní praxe aromaterapii jako doplňkovou metodu podpory komfortu pacientů. Prvotní spontánní využití difuzérů s éterickými oleji na jednotlivých pokojích se díky pozitivním reakcím pacientů, jejich blízkých i zdravotnického personálu rozvinulo v systematičtější přístup.

Ve spolupráci s ústeckou společností Cosmetics ATOK International s.r.o. vytipovali pracovníci paliativního oddělení vhodné éterické oleje, které mohou zmírňovat i obtíže paliativních pacientů jako například nevolnost či úzkost. Personál oddělení následně absolvoval dvoudenní odborný kurz zaměřený na použití aromaterapie v kontextu péče o pacienty v pokročilém a terminálním stadiu onemocnění.

„Paliativní medicína se soustředí nejen na léčbu symptomů, ale také na celkovou kvalitu života našich pacientů. Aromaterapie se ukazuje jako vhodný doplněk komplexní péče, který může přispět ke zklidnění, zmírnění některých obtíží a podpoře psychické pohody,“ uvedla MUDr. Jana Dušánková, vedoucí lékař oddělení paliativní medicíny.

Společnost ATOK přislíbila dlouhodobou spolupráci včetně dalšího zajištění éterických olejů pro potřeby oddělení.

Masarykova nemocnice tak potvrzuje svůj důraz na mezioborový a individuální přístup v péči o pacienty v závěrečných fázích života, a to i prostřednictvím inovativních a podpůrných metod.

Zasazením čtyř desítek slunečnic v teplické nemocnici se zde připojili v rámci projektu Rozsviťme Českou republiku ke Světovému dni roztroušené sklerózy. Tým zdejšího RS centra, jeho klienti, rodinní příslušníci pacientů, zástupci organizace ROSKA, ale také představitelé města a zástupci organizací se zaměřením na zdravotní a sociální služby, i další příznivci se při této příležitosti sešli před neurologickým oddělením, aby zasadili svou slunečnici jako symbol projektu a napsali vzkaz nemocným roztroušenou sklerózou.

„Letos se ukázalo, že i počasí přeje léčbě roztroušené sklerózy. Ráno pršelo a pršelo, ale teď nám svítilo sluníčko, stejně jako svítí slunečnice. A přišlo asi nejvíce lidí za celých devět ročníků, co setkání pořádáme. Věřím tomu, že takové akce pomůžou informovanosti o onemocnění, které je dnes již léčitelné. My jen potřebujeme, aby se o něm vědělo a včas se na něj přišlo,“ řekla MUDr. Marta Vachová, primářka Neurologického oddělení Nemocnice Teplice a vedoucí RS centra.

Projekt Rozsviťme Českou republiku si klade za cíl upozornit na úskalí nemoci, zlepšit dostupnost léčby a rehabilitační péče. Jeho symbolem je slunečnice, jejíž jadérka představují jednotlivé pacienty, okvětní lístky zase aktivity Nadačního fondu IMPULS, hlavního pořadatele akce v ČR, a pacientských organizací. Stonek symbolizuje zdravou populaci, o níž se potřebují lidi s „ereskou“ opřít, a listy na stoncích znázorňují podané pomocné ruce rodiny či přátel. Každé ráno navíc slunečnice otáčí hlavu za sluncem a jde vstříc nové naději – tak, jako pacienti s vážnou diagnózou RS.

Upozorňujeme na dočasné omezení v areálu Nemocnice Teplice. V souvislosti s výstavbou nového urgentního příjmu u pavilonu F nebude možný vstup do sousedící budovy D nejbližším vchodem.

Vchod do budovy D v Nemocnici Teplice od urgentního příjmu bude uzavřen od čtvrtka 29. května 2025. Uzavírka bude probíhat po celou dobu stavby, jejíž dokončení je plánováno na září letošního roku. Přístup do budovy D bude možný vchodem do budovy F, odkud lze projít do budov D, E a A.

Situace je popsána na mapce, která je součástí této informace.