Všeobecné a praktické sestry, sestry specialistky, porodní asistentky, radiologičtí, laboratorní a farmaceutičtí asistenci, farmaceuti, fyzioterapeuti, ergoterapeuti a nutriční terapeuti, kliničtí psychologové, psychoterapeuti, logopedi a zdravotně sociální pracovník. Dvěma slovy: nelékařské profese. V teplické nemocnici Krajské zdravotní na ně lákají středoškoláky, pro které zahájili sérii prohlídek zdravotnických pracovišť, jimiž je provedl zkušený personál.

„Vybrali jsme studenty, kteří v maturitním ročníku navštěvují seminář z biologie a mají zájem o zdravotnické obory. Doplnili jsme je o studenty ze septimy, z nižšího ročníku. Využili jsme nabídku na exkurzi od hlavní sestry Nemocnice Teplice, se kterou dlouhodobě naše škola spolupracuje – každoročně pořádáme charitativní běh, z něhož výtěžek věnujeme některému z oddělení nemocnice,“ sdělila Mgr. Helena Bradáčová, zástupkyně ředitelky a vyučující biologie na Biskupském gymnáziu v Bohosudově, která třináct studentů na prohlídku teplické nemocnice 24. ledna přivedla.

„Máme zájem na tom, aby mladí lidé pokračovali ve zdravotnictví a šli hlavně na nelékařské obory. A studenti gymnázií jsou naše priorita. Pracoviště v naší nemocnici jsme již ukázali budoucím absolventům teplického gymnázia, domluvené máme návštěvy z dalších tříd. Také pro zájemce z řad studentů Biskupského gymnázia v Bohosudově jsme připravili exkurzi na šest zdravotnických pracovišť,“ přiblížila Mgr. Kateřina Vágnerová, hlavní sestra Nemocnice Teplice.

Studenti rozdělení do tří skupin měli možnost si v nemocnici postupně prohlédnout centrální operační sály, porodnici, oddělení intenzivní medicíny, jednotku intenzivní péče interního oddělení, radiodiagnostická pracoviště CT a magnetické rezonance, a protialkoholní a protitoxikomanickou záchytnou stanici.

Lékaři Kliniky úrazové chirurgie Fakulty zdravotnických studií Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem a Krajské zdravotní, a.s., využili jako první v ostrém provozu hybridní sál s výpočetním tomografem (CT). Ten nově umožňuje sledovat okamžitý stav operovaného místa a v reálném čase kontrolovat výsledek chirurgického výkonu.

Minulý týden měl premiéru další ze špičkových nástrojů, umístěných na centrálních sálech v novém pavilonu J Masarykovy nemocnice. Lékaři kliniky úrazové chirurgie ve spolupráci se specialisty z radiologické kliniky využili hybridní sál osazený CT přístrojem ke kontrole výsledků operace u pacientů se složitými nitrokloubními zlomeninami.

Jedná se teprve o druhý sál v České republice, disponující plnohodnotným CT přístrojem. Výpočetním tomografem je pokročilý produkt firmy Siemens se 128 detektory, umožňující v reálném čase provádět vyšetření na submilimetrové úrovni (řez tenký až 0,4 mm) a vytvářet dvojrozměrné i trojrozměrné rekonstrukce skeletu i měkkých tkání, které si poté operatér může prohlížet a hodnotit výsledek své práce v průběhu operace.

„Zásadní výhodou tohoto postupu je získání okamžité a přesné informace o postavení jednotlivých úlomků kostí, částí kloubu a šroubů či kovových dlah, umístěných pacientovi během výkonu. Samotný prostý rentgenový přístroj, zobrazující jen plošné průhledy tkáněmi pacienta, nám neposkytne dostatek informací o situaci v nepřehledných či anatomicky složitých lokalitách. Když jsme neměli k dispozici hybridní sál, CT jsme standardně prováděli až v druhém či třetím dnu po operaci. Nyní máme možnost vyšetřovat přímo v rámci chirurgického výkonu a ihned potvrdit přesnost operace i umístění šroubů. Jakoukoliv nedokonalost lze nyní hned upravit a pacient odjíždí ze sálu s dokonalým výsledkem,“ zhodnotil novou techniku operatér MUDr. Lubomír Kopp, Ph.D.

V minulosti využívali lékaři kliniky úrazové chirurgie k provádění sálového tomografického vyšetření přístroj Izo3D, ten však konstrukčně vycházel z prostého rentgenového zesilovače a neposkytoval dostatečně kvalitní zobrazení, zvláště v přítomnosti zavedeného kovového materiálu. Limitem byl i malý objem zobrazeného prostoru, ohraničený krychlí o hraně zhruba 10 cm. S novým, skutečně plnohodnotným CT přístrojem na hybridním sále, všechny tyto problémy odpadají. Vyšetření je stejně kvalitní jako na běžném CT, využívaném lékaři radiologické kliniky, rozsah a objem zachyceného prostoru není limitován a zavedené dlahy a šrouby nepředstavují překážku v kvalitním zobrazení.

Pro prohlížení zhotoveného CT vyšetření je na novém hybridním sálu k dispozici futuristický monitor, ovládaný gesty operatéra, umožňující práci s CT obrazem bez nutnosti fyzického kontaktu ruky s ovládacími prvky. „Stereoskopická kamera, umístěná nad monitorem, sleduje mé ruce, vyhodnocuje jejich pohyby, vzdálenost i gesta a zobrazuje mi jednotlivé řezy v různých rovinách. Těmi mohu listovat, měnit jejich orientaci, zvětšovat či zmenšovat obraz, provádět 3D rekonstrukce, měnit kontrast a hloubku zobrazení, a to vše bez nutnosti snímat sterilní rukavice. Mohu si tedy kdykoliv během výkonu zobrazit kteroukoli anatomickou část pacienta a procházet jí ve směrech a rychlostí, kterou potřebuji k orientaci v obrazech, aniž bych se musel posléze znovu převlékat do sterilního pláště a rukavic,“ popisuje funkce speciálního monitoru doktor Kopp.

Mimořádnou odbornou, personální i přístrojovou vybavenost kliniky úrazové chirurgie ocenila i prestižní světová vzdělávací Organizace pro otázky osteosyntézy (AO/ASIF) udělením statutu hostitelského centra (AO Fellowship Host Center), s oprávněním vzdělávat stážisty z celého světa. Klinika úrazové chirurgie Fakulty zdravotnických studií Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem a Krajské zdravotní, a.s. Masarykovy nemocnice v Ústí nad Labem, o.z., se zařadila po bok tak prestižních pracovišť jako Univerzitní nemocnice Charité v Berlíně nebo Royal London Hospital.

Společnost Krajská zdravotní (KZ) pokračuje v revitalizaci svých nemocnic a obnově, modernizaci zdravotnické techniky. Zajištění kvalitní a dostupné zdravotní péče v nemocnicích, které spravuje, je jednou z priorit vedení společnosti, jejímž jediným akcionářem je Ústecký kraj. Zásadním předpokladem pro naplňování tohoto cíle je plánovaná postupná obměna, modernizace zdravotnické techniky. Aktuálně v Nemocnici Chomutov je instalován nový přístroj pro počítačovou tomografii (CT).

Slavnostního zahájení provozu se 28. ledna 2025 zúčastnili Ing. Jakub Komárek, místopředseda představenstva KZ, MUDr. Jiří Neumann, FESO, zástupce ředitele Nemocnice Chomutov, Mgr. Jana Rejhonová, hlavní sestra Nemocnice Chomutov, MUDr. Vijay Chandra Sekar, primář radiodiagnostického oddělení, který spolu s vedoucím radiologickým asistentem Bc. Alexandrem Kuchařem nové CT představil.

„Nový přístroj pro počítačovou tomografii, jenž nahradil původní CT z roku 2011, nám pomůže udržet vysokou úroveň našich služeb a přinese další zkvalitnění péče pro pacienty. Byl financován z dotačního titulu Ústeckého kraje. Jeho pořizovací hodnota přesáhla 14 milionů korun včetně DPH. Obnova počítačového tomografu, vzhledem ke stáří stávajícího přístroje, byla nutná. V rámci radiodiagnostického oddělení jde totiž o základní diagnostickou modalitu. Jsem proto rád, že se díky finanční podpoře našeho akcionáře podařilo nyní tuto zdravotnickou techniku modernizovat,“ uvedl Ing. Jakub Komárek, místopředseda představenstva KZ.

Na pořízení nového počítačového tomografu pro chomutovské radiodiagnostické oddělení byly vyčleněny finanční prostředky v rámci dotačního titulu Ústeckého kraje „Smlouva o poskytnutí investiční dotace“ pro rok 2023 ve výši 18,5 milionu korun včetně DPH.

„Těší nás, že dochází k pravidelné obnově zdravotnické techniky, ať jde o prostředky Evropské unie nebo vlastní, tedy Krajské zdravotní, případně Ústeckého kraje jako jediného akcionáře společnosti. Stávající CT Siemens Somatom AS 64 již nesplňovalo nároky na moderní diagnostické vyšetřovací metody. Dále bylo avizováno ukončení servisní podpory. Dalším důležitým argumentem byla nutnost zajištění plné funkčnosti počítačového tomografu v rámci iktového centra,“ vysvětlil MUDr. Jiří Neumann, FESO, zástupce ředitele Nemocnice Chomutov, primář neurologického oddělení a také vedoucí lékař iktového centra.

Na základě výsledku veřejné zakázky „Počítačový tomograf včetně příslušenství pro RDG oddělení Krajské zdravotní, a.s. – Nemocnice Chomutov, o.z.“ proběhla v prosinci 2024 v chomutovské nemocnici instalace nového počítačového tomografu Revolution Ascend. Dodavatelem technologie je společnost Stargen EU s.r.o., výrobcem je společnost GE HealthCare. Pořizovací cena počítačového tomografu byla 14 217 500 Kč včetně DPH. Přístroj je umístěn na Radiodiagnostickém oddělení v pavilonu C, Kochova 1185, Chomutov.

Jak správně a efektivně poskytnout pomoc pacientovi v kritickém stavu? To musí i zdravotničtí záchranáři neustále trénovat, neboť – jak praví klasik – těžko na cvičišti, lehko na bojišti, a opakování je matka moudrosti. V dalším dílu Prokopni to ukážeme, jak takový výcvik v simulačním bytě krajské záchranky probíhá…

Prokopni to je autorský videopodcast Krajské zdravotní, který běží od května 2023. Cílem pořadu Prokopni to je společně s Prokopem a Prokopem prokopnout strach a obavy z poskytování první pomoci či z návštěvy nemocnice. V hlavních rolích se představují MUDr. Prokop Seif, lékař Anesteziologicko-resuscitačního oddělení Nemocnice Most, a Bc. Prokop Voleník, záchranář a tiskový mluvčí Zdravotnické záchranné služby Ústeckého kraje.

Nejmodernější optiku pro operatéry použili jako první a zatím jediní v severních Čechách, celkově na pátém pracovišti v celé republice. Optiku Pano Scope od firmy Artrhrex vyzkoušeli lékaři Oddělení sportovní medicíny a Kliniky úrazové chirurgie Fakulty zdravotnických studií Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem a Krajské zdravotní, a.s., při artroskopické operaci ramenního kloubu.

Techniku si předtím, jako jedni z prvních ve střední Evropě, mohli vyzkoušet ve školícím centru v Mnichově lékaři ústecké Masarykovy nemocnice MUDr. Jakub Malý a MUDr. Lubomír Kopp Ph.D. na sklonku minulého roku. Tato technologie dovoluje během operačního výkonu pracovat v úhlech od 30 do 70 stupňů. Širší úhel kamery umožňuje nové rekonstrukční výkony, usnadňuje ty běžné a zrychluje operační čas.

Optiku lze využít pro všechny artroskopické výkony. V kolenním kloubu u komplikovaných šití menisků s potřebou přehledu v zadní části, která by jinak vyžadovala vstup navíc. Při plastikách předního a zadního zkříženého vazu zlepšuje ověření umístění vazivového štěpu nebo u opakovaných poraněních ramene.

„Dalším konkrétním plánovaným výkonem za použití nové optiky, bude ověření umístění titanového nitrokloubního závěsu při stabilizaci zevní části klíční kosti, což je velice častý úraz hokejistů,“ říká MUDr. Jakub Malý, primář Oddělení sportovní medicíny MNÚL a dodává: „Toto vybavení je velice nákladné a jsem rád za možnost jeho použití v naší nemocnici.“

Součástí přístrojového vybavení je i jehlová optika Nanoscope, využitelná při artroskopiích zápěstí. Obě optiky lze při jednom výkonu dokonce kombinovat a současně tak získat dva pohledy najednou.

Specialisté z Oddělení dětské chirurgie – dětského úrazového centra Masarykovy nemocnice v Ústí nad Labem praktikují šetrnou miniinvazivní metodu léčby pilonidálního sinu (zánětlivé cysty u kostrče) dětí a mladistvých, jako jediní v Ústeckém kraji i severních Čechách. Tento šetrnější způsob zákroku mladiství pacienti velmi dobře snáší a oproti původně používaným metodám zajišťuje jejich rychlý návrat do běžného života.

Metoda známá pod zkratkou PEPSiT (dětská endoskopická léčba cyst) je poměrně novým a unikátním způsobem miniinvazivní endochirurgické léčby cyst u dětí, zejména adolescentů. Výkon je velmi šetrný a lze jím léčit i velmi tenké píštěle bez nutnosti rozsáhlého zákroku. Oddělení dětské chirurgie v ústecké Masarykově nemocnici využívá nejtenčí nástroj (resektoskop) zhotovený na zakázku německou firmou Wolf pro dětsko-chirurgické zákroky na pilonidálním sinu. Díky metodě PEPSiT pacient zákrok velmi dobře snáší, zajišťuje jeho rychlý návrat do běžného života, nízkou bolestivost a snižuje spotřebu analgetik. Provádí se v klidové fázi onemocnění, bez přítomnosti akutních zánětlivých projevů.

Pilonidální sinus se vyskytuje zejména u mladistvých s bohatým ochlupením, převážné u chlapců. Jedná se tedy o získané onemocnění, které vzniká průnikem chlupů kůží do podkoží v mezihýžďové rýze. „Dříve se mluvilo o tak zvané džípové nemoci – často pozorované u vojenských řidičů. Nyní mluvíme o džínové nemoci, kdy postižení vzniká při nošení těsných džínových kalhot,“ říká MUDr. Martin Konečný z oddělení dětské chirurgie.

Onemocnění často začíná v pubertálním období. Pacienti postižení pilonidálním sinem nezřídka trpěli opakovanými záněty s nutností častých zákroků v celkové narkóze. Dřívější výkon spočíval v poměrně rozsáhlém chirurgickém zákroku a odstranění značné části měkkých tkání. Často po výkonu docházelo i přes užití různých lalokových plastik měkkých tkání k reinfekci a rozpadům rány s nutností dlouhodobých převazů a celá oblast se hojila sekundárně, v řádu týdnů, a zanechávala rozsáhlé jizvy v křížové oblasti. Pacienti byli poté poměrně dlouho omezeni v běžném způsobu života hlavně při sezení a sportu.

Nyní po zavedení PEPSiT metody jsou k výkonu jako vstupy pro nástroj použity již vzniklé píštěle. Většina pacientů je následující den propuštěna do domácího ošetřování a kromě opakovaných proplachů píštělí v domácí péči pacient není jinak omezen. Může navštěvovat školu, sportovat a věnovat se běžným činnostem jako před operací. „Za celé oddělení dětské chirurgie mohu říci, že zavedení a užívání této metody je pro nás průlomem v léčbě nejen dětských pacientů s pilonidálním sinem. Pro svou miniinvazivitu, dobrý pooperační průběh a velmi uspokojivé výsledky, s malým procentem recidiv, které lze ale opět vyřešit miniinvazivně,“ vysvětluje MUDr. Konečný.

Speciální lůžko k péči o novorozence, které umožňuje okamžitou resuscitaci v bezprostřední blízkosti matky při nepřerušeném pupečníku, získala Neonatologická klinika v Masarykově nemocnici v Ústí nad Labem. Pořízení zdravotnické techniky umožnil dar ve výši šest set tisíc korun od Guardian Angel – Nadačního fondu Daniely Zálešákové. Dar od mostecké rodačky a někdejší 2. vicemiss ze soutěže Miss Czech Republic 2017 převzali 10. ledna MUDr. Patrik Hitka, Ph.D., přednosta neonatologické kliniky, a vrchní sestra Lenka Nováková.

Mobilní zařízení slouží především pro předčasně narozené novorozence, kteří ihned po porodu vyžadují specializovanou odbornou péči. Lůžko umístěné v bezprostřední blízkosti rodičky umožňuje podporu dýchacích cest novorozence na teplé podložce, zatímco pupečník je nedotčený. To pomáhá lepší placentární transfúzi, hladkému kardiovaskulárnímu přechodu a tím tomu nejlepšímu startu do života pro dítě. Zabezpečení optimální péče o dítě v těsné blízkosti rodičky usnadňuje zároveň komunikaci mezi rodičkou, partnerem u porodu i lékařem a tím ubezpečuje rodiče, že jejich dítěti se dostává té nejlepší možné péče.

„Přístroj je pro nás z běžných provozních financí nedostupný, a proto moc děkujeme za všechny děti, které z něj mohou profitovat, za to, že jste nám jeho pořízení umožnili,“ uvedl přednosta neonatologické kliniky MUDr. Patrik Hitka, Ph.D. „Především můžeme díky přístroji zajišťovat péči pro velmi nezralé novorozence. Těží z toho, že mohou zůstat po porodu na pupečníku. To pro nás dosud bylo nemožné, nešlo miminkům zajistit tepelný komfort. Přístroj tak napomáhá další dobré adaptaci novorozence a je to možná další krůček k tomu, abychom mohli nechat tato miminka bondovat, což již je standard nejen pro donošené, ale i nedonošené děti. Prospěch může přinést i donošeným dětem, pokud nemají dobrou poporodní adaptaci a potřebujeme jim podpořit dýchání,“ vysvětlil.

„Když jsem se před osmi lety zúčastnila soutěže Miss Czech Republic, Neonatologická klinika v Masarykově nemocnici v Ústí nad Labem byla jedním z podporovaných subjektů. Takže jsem ji znala a říkala jsem si, že by bylo příhodné pomoci právě zdejšímu pracovišti, kde dar jistě ocení. Setkala jsem se totiž s tím, že mnoho lidí neví, čím vším se neonatologie zabývá, jak to tady funguje. Proto si tu maminky a novorozenci takovou péči zaslouží. Jsem ráda, že jsme mohli pomoci,“ řekla Daniela Zálešáková, zakladatelka Nadačního fondu Guardian Angel.

Lékaři Kliniky úrazové chirurgie Fakulty zdravotnických studií Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem a Krajské zdravotní, a.s., použili k narovnání bércové kosti pacienta unikátní hexapodální zevní fixátor. Tvar a funkci jedinečné konstrukce navrhl speciální počítačový software. Tuto techniku použili zdejší chirurgové již v roce 2017 jako první v republice. V současnosti se zákrok provádí výjimečně, jen na několika málo specializovaných tuzemských pracovištích. 

Operovaný pacient měl po starším zranění značně deformovanou dolní končetinu v bérci. Úrazoví chirurgové z Masarykovy nemocnice proto zvolili kombinaci klasické operační techniky za použití kruhových zevních fixátorů, vylepšenou hexapodálním propojením jednotlivých kruhů. Ty umožňují simultánní pohyb ve třech rovinách najednou. Plánovaní samotné korekce usnadnil unikátní počítačový software, který po vložení parametrů deformity končetiny sám navrhuje pozici i pohyb jednotlivých hexapodálních vzpěr v požadovaném směru a ideální rychlost posuvu. „Tato operační technika je výhodná především v případech výrazných trojrozměrných kostních deformit. Nesporným bonusem je snížení infekčních komplikací a možnost časné zátěže končetiny,“ vysvětluje úrazový chirurg MUDr. Roman Mišičko, který provedl samotnou operaci i předoperační práce se softwarem. „Vícerovinné deformity dlouhých kostí jsou obtížným terapeutickým problémem pro svoji komplexnost a požadavky na přesnost korekce. V posledních letech jsme svědky celosvětově intenzivního propojování a začleňování nových technologií do medicíny, jako jsou různé navigační a robotické systémy, 3D tisk nebo umělá inteligence, které nám při operacích účinně pomáhají,“ dodává MUDr. Mišičko.

Studenti středních škol a členové pedagogického sboru v tomto týdnu hned dvakrát pomohli zdravotníkům z Transfuzního oddělení Masarykovy nemocnice v Ústí nad Labem doplnit zásoby krve.

V úterý 14. ledna to byla dvacítka studentů Gymnázia Lovosice, kteří sem jezdí již pravidelně. „Tato naše aktivita má více než pětiletou tradici. Důvod je jasný: snažíme se přivést mladé lidi k dobrovolnému dárcovství. Pokud je potřebujete přesvědčit a motivovat, musíte jít příkladem, jinak by to nezafungovalo. Snažíme se na ústecké transfuzní oddělení dorazit dvakrát během školního roku,“ řekl ředitel lovosického gymnázia Mgr. Marek Bušek, který ani tentokrát mezi dobrovolnými dárci nechyběl.

Stejně tak Bc. Petr Volek, který o den později, ve středu 15. ledna, přivedl jako třídní učitel dvacet svých svěřenců ze Střední průmyslové školy v Ústí nad Labem. Polovina z nich bylo starších osmnácti let a mohla již darovat krev. Po skončení odběrů MUDr. Klára Váchová uspořádala pro všechny prohlídku zdejšího transfuzního oddělení. „Studenti jsou v posledním ročníku, tak jsem se rozhodl zajistit pro ně touto formou osvětu, která dnes ve školách není běžná – aby získali představu, co se s darovanou krví děje a jak se dále zpracovává,“ dodal Bc. Petr Volek.

„Děkujeme dárcům krve za jejich ochotu a jsme velmi rádi za spolupráci se školami. Populace stárne a s ní se zvyšuje i průměrný věk dárcovské základny. Akce tohoto typu nám přivádějí především prvodárce, což je předpokladem pro další a nejlépe celoživotní dárcovství. Krev zatím neumíme ničím nahradit a potřeba nejdražší tekutiny pro krvácející či chudokrevné pacienty je trvalá,“ uvedl MUDr. Jiří Masopust, primář Transfuzního oddělení Masarykovy nemocnice v Ústí nad Labem. Ústecké pracoviště zásobuje krví hned několik nemocnic v Ústeckém kraji – v Děčíně, Duchcově, Litoměřicích, Roudnici nad Labem, Rumburku, Teplicích, Varnsdorfu a Ústí nad Labem.