Po roce se do Ústí nad Labem vrací charitativní běh proti mozkové mrtvici. Dobročinnou sportovní akci organizuje Česká společnost intervenční radiologie, Cerebrovaskulární sekce České neurologické společnosti ČLS JEP a Nadační fond Čas je mozek.

Cílem akce je upozornit na zákeřnost mozkové příhody, jejíž příznaky stále většina Čechů nerozpozná.

Letošní výtěžek z charitativního běhu bude věnován pacientovi po mrtvici a velkému bojovníkovi za návrat do běžného života, pětačtyřicetiletému Radkovi Tomanovi, který se zatím neobejde bez nepřetržité péče svých starých rodičů.

 Akce proběhne 23. dubna 2024 od 16:30 hodin. Start bude před hlavní budovou Speciální ZŠ Pod Parkem v Ústí nad Labem-Severní Terasa.

 Registrace účastníků běhu proběhne od 15:30 hodin v místě startu. Trasa dlouhá zhruba 3 kilometry povede Centrálním parkem Severní Terasa, má minimální převýšení a každý účastník jí může zdolat během, ale třeba i jen chůzí. Startovné je 200 Kč. Registrace a platba startovného bude možná pouze v místě charitativního běhu a v hotovosti.

 Předběhněte s námi mrtvici, udělejte něco pro své zdraví, a pomozte tak jednomu silnému a odhodlanému pacientovi!

 -------------------------------------------------

 Příběh Radka Tomana

Radek Toman, bývalý policista a celoživotní sportovec, který rád maloval portréty pro své blízké. Bylo mu čtyřicet, když mu jeho tělo poprvé dalo najevo, že něco není v pořádku. Nárazové bolesti hlavy a různých částí těla řešil léky na bolest. Léčení vysokého tlaku, který mu byl v té době zjištěn, podcenil zcela. V říjnu roku 2022 se mu úplně změnil život.
„V ten den jsme si měli se synem zavolat, bydlel v té době ve Velemíně, ale stále se neozýval. Když jsem mu zavolal, řekl, že je mu hrozně zle a motá se mu hlava. Neotálel jsme a zavolal záchranku, která z Litoměřic dorazila do zhruba 20 minut,“ popisuje otec Radka Jiří Toman. Ještě ten den byl převezen do Masarykovy nemocnice v Ústí nad Labem, kde mu byl diagnostikován uzávěr tří důležitých mozkových tepen.

Podstoupil svou první operaci, která vyřešila jednu z nich a zachránila levou polovinu mozku. Pro otékající ischemii mozečku se musel následně podrobit neurochirurgické operaci v zadní části mozku. Po operacích však Radkovi zůstala těžká porucha polykání (tzv. dysfagie), která si vyžádala zavedení umělého vstupu do žaludku pro podání výživy. Posléze byl z jednotky intenzivní péče převezen na oddělení následné intenzivní péče a dlouhodobé intenzivní ošetřovatelské péče do Mostu. Radek se ukázal jako velký bojovník. Po zhruba dvou měsících byl zrehabilitován natolik, že mohl být převezen zpět do ústecké nemocnice na rehabilitační oddělení. Zde se postupně učil chodit, začal se zlepšovat, až konečně dosáhl malého vítězství – mohl se pohybovat sám s chodítkem.

Radkova strastiplná cesta však ještě zdaleka neskončila. V květnu loňského roku přistoupili lékaři k řešení nedokrevnosti v pravé části mozku. Přestože se operace povedla, došlo následně ke komplikacím s nutností další operace. Poté ho čekala jednotka intenzivní péče a opětovná rehabilitace. A to opakovaně. V září podstoupil zatím svou poslední operaci – kranioplastiku, kdy mu byla „navrácena“ kost lebky.

V současné době se pohybuje na vozíku, je však schopen chůze s doprovodem. Má stále potíže s řečí, polykáním i pohybovým aparátem. Neobejde se bez nepřetržité péče svých starých rodičů, kteří se o něj s láskou starají. Pětačtyřicetiletý Radek se však nevzdává. Díky své houževnatosti se dostal tam, kde by to jiní už dávno vzdali. A stále bojuje za návrat do běžného života.

Kontakt pro média:
Petra Roubíčková
Tisková mluvčí Krajské zdravotní, a.s.
Telefon: 739242382
Email: petra.roubickova@kzcr.eu

K sebevzdělávání zdravotníků poslouží dar, který Gynekologicko-porodnické oddělení Nemocnice Děčín získalo od děčínského patriota. Majitel spedice a rejdařství pro nákladní říční dopravu EUREX SHIP, s.r.o., Ing. Alexandr Dudek, MBA, předal primáři oddělení dary v celkové výši sto tisíc korun.

„Jde o dva dary: padesát tisíc korun za mě jako fyzickou osobu a zhruba za stejnou částku bude televizor od firmy. Co mě k tomu vedlo? Jsem děčínský rodák a rád bych nemocnici v Děčíně podpořil. A zároveň i moje manželka tu rodila a byla velmi spokojená. Proto jsem dary směřoval právě k tomuto oddělení,“ řekl Ing. Alexandr Dudek, MBA.

„Velice děkujeme za každou podporu. A v případě tohoto donátora jde o podporu opakovanou, protože jsme od něj již získali chladničky pro bufetové snídaně. Televizor využijeme v rámci našeho týmu především pro přednáškovou činnost a vzdělávání. Padesátitisícový finanční dar půjde na zlepšení komfortu maminek,“ sdělil MUDr. Peter Kraus, primář Gynekologicko-porodnického oddělení Nemocnice Děčín.

Kontakt pro média:

Petra Roubíčková

Tisková mluvčí Krajské zdravotní, a.s.

Telefon: 739242382

Email: petra.roubickova@kzcr.eu

Teplická nemocnice Krajské zdravotní se počátkem dubna letošního roku zapojila do preventivního projektu Betty, který si klade za cíl diagnostikovat diabetes 1. typu u dětí ještě před tím, než se objeví jeho příznaky. K otestování je potřeba jen pár kapek krve z prstu dítěte. Brzké odhalení nemoci umožní účinnější léčbu a předejde komplikacím ohrožujícím zdraví malých pacientů. Vyšetření je určeno dětem bez odhaleného diabetu ve věku od 2 do 18 let a je nabízen zdarma.

Dětské a dorostové oddělení teplické nemocnice se zapojilo do projektu Betty, který je koordinován Centrem dětského diabetu Pediatrické kliniky 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní nemocnice v Motole. Je součástí evropského projektu EDENT1FI (www.edent1fi.eu) a podporován Českou pediatrickou a Českou diabetologickou společností.

„Jsme s novým projektem odhalování diabetu na začátku, ale očekáváme narůstající zájem rodičů. Odběr nabízíme většinou v rámci preventivních prohlídek nebo plánovaných odběrů. Do prevence se ale mohou zapojit i rodiče sami. V aplikaci projektu Betty získají potřebné informace a mohou si objednat testovací sety k domácímu vyšetření. Jsem velmi ráda, že můžeme být součástí projektu, který předchází vážným zdravotním problémům dětských pacientů,“ říká Kamila Koubková, vrchní sestra Dětského a dorostového oddělení Nemocnice Teplice. A dodává, že vyšetření i testovací sety k samoodběru poskytují zdarma.

„Po domácím odběru odešlou rodiče vzorek krve do laboratoří. Testování trvá obvykle 4–8 týdnů. Výsledek je oznámen rodičům e-mailem. V případě pozitivního nebo hraničního výsledku i s detailními informacemi, jak dále postupovat,“ doplňuje MUDr. Marcela Peremská z dětského a dorostového oddělení teplické nemocnice Krajské zdravotní.

Diabetes 1. typu je autoimunitní onemocnění převážně dětského věku, při kterém tělo ničí vlastní buňky produkující inzulin. Ten buňky potřebují, aby mohly využívat energii z cukrů. Jeho nedostatek se projevuje nadměrným pitím a močením, hubnutím, únavou. Pokud přijde dítě k lékaři příliš pozdě, dochází k celkovému rozvratu vnitřního prostředí – diabetické ketoacidóze (nedostatek inzulinu se zvýšenou hladinou stresových hormonů).

Pozitivní test na diabetes lékaři dnes zachytí zhruba jedno z 300 dětí. V případě záchytu autoprotilátek je výsledek ještě ověřen dalším odběrem. Následuje automatické kontaktování Centrem dětského diabetu Fakultní nemocnice v Motole. „Naši kolegové vám poskytnou potřebné informace a nabídnou pravidelné sledování dítěte. Pozitivní výsledek testu automaticky neznamená zahájení léčby inzulinem. Cílem sledování je prevence závažných komplikací, které začátek diabetu provázejí. Součástí screeningu může být i účast v inovativních klinických studiích zaměřených na zpomalení diabetu a oddálení léčby inzulinem,“ konstatuje prof. MUDr. Zdeněk Šumník, PhD. přednosta Pediatrické kliniky 2. lékařská fakulty Univerzity Karlovy, Fakultní nemocnice v Motole a garant projektu Betty.

Projekt Betty je součástí evropského grantu. Celkem bude otestováno 20 000 českých dětí. V rámci mezinárodního projektu probíhají screeningy v České republice, Dánsku, Německu, Itálii, Polsku, Portugalsku, Švédsku a Velké Británii.

Petra Roubíčková

Tisková mluvčí Krajské zdravotní, a.s.

Telefon: 739242382

Email: petra.roubickova@kzcr.eu

Gynekologicko-porodnické oddělení Nemocnice Děčín rozšiřuje své portfolio služeb pro nastávající maminky o další příjemnou novinku. Každá budoucí maminka, která má zájem v průběhu těhotenství co nejintenzivněji sledovat vývoj svého dítěte, uchovávat si průběžně fotografie nebo si zajistit vyšší komfort pobytu, má nyní možnost využít speciálně sestavené těhotenské balíčky. Ty jsou zaměřeny především na monitorování plodu, ale také na možnosti konzultací a využití vybraných služeb zdarma.

Rodičky si mohou vybrat ze tří speciálně sestavených balíčků v různých cenových relacích: Základní balíček, Optimální balíček a Nadstandardní balíček. Základní balíček obsahuje ultrazvukový screening a echokardiografické vyšetření plodu, tedy vyšetření, při kterých lékaři sledují ozvy plodu a jeho pohyby. Právě hlasový záznam ozev a možnost vidět plod na monitoru vede k uklidnění maminky, která tento zážitek může sdílet se svým partnerem. V rámci ultrazvukových vyšetření obdrží pacientky také fotografie plodu. Tento základ je v dalších nabídkách doplněn například o 3D model, video plodu či další služby jako porodní kurzy, telefonické konzultace s porodní asistentkou a laktační poradkyní v období šestinedělí, nadstandardní pokoj po porodu po dobu tří nocí či občerstvení pro doprovod u spontánního porodu i císařského řezu zdarma a další.

„Nabídkou těhotenských balíčků chceme vyjít vstříc ženám, které touží sledovat co nejvíce vývoj miminka, chtějí si uchovávat průběžné fotografie a touží po větší jistotě, ať již v oblasti poradenství, tak v oblasti komfortu. Naším cílem je maminkám usnadnit bezstarostný průběh těhotenství a uspořit jim čas i finanční prostředky, neboť zajišťování služeb jednotlivě je pro ně zbytečně finančně náročné. Doporučujeme si zakoupit některý z balíčků již ve 12. týdnu těhotenství, rodičkám to ušetří spoustu starostí do budoucna,“ komentuje novinku MUDr. Johana Kubínová, lékařka gynekologicko-porodnického oddělení.

Porodnice v Děčíně je rodinnou porodnicí s individuálním přístupem k rodičce a respektem k porodnímu plánu. Umožňují zde doprovod nejen u přirozeného porodu, ale i císařského řezu, poskytují rooming in. Po spontánním ale i operačním porodu ve formě císařského řezu je bonding samozřejmostí. Rodičky si mohou vybrat analgesii ve formě epidurální analgesie 24/7 nebo entonoxu či nalbuphinu. Technické vybavení pracoviště umožňuje bezdrátový monitoring plodu. Gynekologicko-porodnické oddělení Nemocnice Děčín již před rokem zavedlo snídaně formou bufetu.  Maminky mohou využít různé pomůcky jako je balón, matrace, možnost napářky, akupunktury, aromaterapie apod. tak, aby fyziologický porod proběhl v jejich režii.

„V naší porodnici se snažíme o neustálé rozšiřování portfolia služeb, zkvalitňování zdravotní péče a komfortu rodiček. Rozšiřování seznamu benefitů pro nastávající maminky zvýhodněnými těhotenskými balíčky rozhodně nekončí. Do dvou let se ženy mohou těšit také na zcela nové, moderní zázemí v Pavilonu pro matku a dítě s veškerým komfortem pro pacientky, novorozence i personál, který vznikne v rámci dostavby naší nemocnice“, říká primář oddělení MUDr. Peter Kraus.

Kontakt pro média:

Petra Roubíčková

Tisková mluvčí Krajské zdravotní, a.s.

Telefon: 739242382

Email: petra.roubickova@kzcr.eu

Lidé trpící migrénou, kterých je v Česku více než milion, mohou opět přijít konzultovat svůj stav se specialisty. Po úspěšném druhém ročníku otevřou letos své dveře další Centra pro léčbu bolestí hlavy. V dubnu se do osvětové akce jako první zapojí Masarykova nemocnice v Ústí nad Labem. Setkání mají za cíl zlepšit povědomí o specializované péči a propojit pacienty s odborníky, kteří jim dokážou pomoci. Individuální konzultace budou k dispozici bez předchozího objednání, nebude třeba ani doporučení neurologa, bez kterého se lidé do centra běžně nedostanou. Na akci se představí i pacientská organizace Migréna-help.

První specializované centrum otevře své dveře 18. dubna v 15.00 v Masarykově nemocnici v Ústí nad Labem. Další centra budou postupně následovat, aktuality k akci lze sledovat na www.omigrene.cz. 

Konzultace bez předchozího objednání a žádanky

Součástí Dnů otevřených center je i možnost individuální konzultace. Jak mohou odborníci ze specializovaných center pomoci lidem s migrénou, vysvětluje neuroložka z Masarykovy nemocnice v Ústí nad Labem MUDr. Vladimíra Saková: „V centrech máme bohaté zkušenosti s komplikovanými případy a můžeme pacientům nabídnout nejmodernější možnosti, jak dostat migrénu pod kontrolu, například i cílenou biologickou léčbu. Akci bych proto doporučila všem, kteří se chtějí o posunu v dostupné péči dozvědět více. Kromě specializovaného centra nabídne podporu i pacientská organizace a kariérová poradkyně. Naším společným cílem je vytvořit přátelské setkání pro všechny, které migréna trápí, a pomoci jim najít řešení.“ 

Přínos akce potvrzuje i účastnice loňského ročníku Marie: „Na akci bylo s návštěvníky skvěle zacházeno. Vše bylo perfektně vysvětleno a lidé mohli využít také konzultaci se specialistou. Měli tak možnost probrat své obtíže s lékařem v soukromí a zeptat se na cokoliv, co je v souvislosti s migrénou zajímá.“

Masarykova nemocnice v Ústí nad Labem otevře své dveře 18. 4. 2024 v 15.00

První Den otevřeného centra proběhne letos 18. dubna v Masarykově nemocnici v Ústí nad Labem (Sociální péče 3316/12A, 401 13 Ústí nad Labem). Akce odstartuje v 15.00 představením lékařů, kteří vysvětlí, jak funguje péče ve specializovaném centru a jaká léčba je nyní dostupná. Pokračovat bude seznámením s aktivitami pacientské organizace Migréna-help a tipy kariérové poradkyně, jak na migrénu v práci. Od 15.00 do 18.00 budou k dispozici individuální konzultace s odborníky přímo na místě. 

Možnost popovídat si s lidmi, které trápí stejné obtíže, ocenila při loňském ročníku akce i Marie: „Závěrečný kruh sdílení byl opravdu velmi přínosný. Nejen to, jak lidem pomáhá otevřít se a sdílet jejich problémy s ostatními, ale také moment, kdy zjistíte, že v tom nejste sami. Přesně v tu chvíli se vám hned uleví. Lidé se tam navíc dozvědí další informace o migréně a můžou si navzájem poradit.“

Správná léčba může změnit život

V České republice je pacientům k dispozici rozsáhlý systém specializované péče, který nabízí odbornou pomoc a nejmodernější terapii. „Ne každý neurolog je specialista na migrénu, takže pacienti s těmito potížemi mohou mít pocit, že už vyzkoušeli úplně všechno, a přesto čekají na úlevu i dlouhá léta. Často ani nemusejí vědět, že pomoc lze hledat právě ve specializovaných centrech. Těch v Česku existuje už téměř čtyřicet a věnujeme se tam především vážnějším případům migrén, které se nedaří v běžné péči vyřešit,“ doplňuje neuroložka Saková. Přijďte na Dny otevřených center pro léčbu migrény a vstupte do světa, kde migréna nevládne.

Ve dnech 9. a 10. dubna 2024 se konaly ve společnosti Krajská zdravotní, a.s., zaměstnanecké volby členů dozorčí rady. Voleb se zúčastnilo a hlasovací lístek odevzdalo celkem 3773 voličů z celkového počtu 9983 voličů. Voleb se tak zúčastnilo 37,79 % voličů. Bylo dosaženo nezbytné třetinové účasti oprávněných voličů a volba členů dozorčí rady je dle volebního řádu platná.

V jednotlivých volebních obvodech byla účast následující:

1 - UL + centrála - 32,45 %

2 - MO - 35,00 %

3 - TP - 39,60 %

4 - CV - 40,21 %

5 - DC - 44,62 %

6 - LT - 47,41 %

7 - RB - 50,34 %

Jednotliví kandidáti obdrželi následující počet platně odevzdaných hlasů:

• MUDr. Tomáš Hanek – 922 hlasů
• Květoslava Hlavatá – 927 hlasů
• Ing. Jaroslav Kouba – 552 hlasů
• MUDr. Jan Rejholec – 1432 hlasů
• prof. MUDr. Martin Sameš, CSc. – 1828 hlasů

Členy dozorčí rady tak byli zvoleni tito kandidáti (3 kandidáti s nejvyšším počtem odevzdaných platných hlasů):

• Květoslava Hlavatá
• MUDr. Jan Rejholec
• prof. MUDr. Martin Sameš, CSc.

Všem zaměstnancům, kteří se zúčastnili voleb, děkujeme za účast a novým členům dozorčí rady gratulujeme.

James Parkinson, londýnský praktický lékař, v roce 1817 popsal ve své eseji o "obrně třaslavé“ nemoc, která dnes nese jeho jméno.

Parkinsonova nemoc patří mezi nejčastější neurodegenerativní choroby. Je to choroba geneticky i fenotypicky různorodá, na jejích projevech se podílí řada endogenních i exogenních faktorů.

Výskyt stoupá s věkem, až na 500 pacientů na100 000 obyvatel starších80 let  a nemoc je o něco častější u mužů (asi 1,2:1). Průměrný věk začátku příznaků je 60 let, ale nemoc se může projevit již kolem 30. roku života, nebo naopak i v období opravdu pozdního stáří.

Parkinsonova choroba se projevuje charakteristickou pohybovou poruchou – parkinsonským syndromem tvořeným hypokinezí (tedy snížením frekvence i rychlosti pohybu, tím i omezenou mimikou, chudostí pohybů), rigiditou (zvýšeným napětím svalů obecně), třesem a poruchou stability/stoje a chůze a tzv. non-motorickými příznaky (neuropsychiatrickými, kognitivními, autonomními jako je např. ortostatická hypotenze, poruchy močení, gastrointestinální obtíže, poruchami spánku, čichu a chuti).

Hlavním patogenetickým podkladem motorických projevů je deficit dopaminu ve striatu v důsledku degenerativního zániku neuronů v substantia nigra. Zároveň ovšem dochází i k nedostatku mnoha dalších neurotransmiterů (např. serotoninu, noradrenalinu, acetylcholinu) a tím k multitransmiterové dysbalanci, která spolu s deficitem dopaminu (u léčených pacientů posléze různým způsobem suplementovanému) vede k dalším non-motorickým projevům.. Motorické příznaky parkinsonismu se rozvíjejí až po vyčerpání 80% dopaminu ve striatu, což odpovídá zániku 30-50% dopaminergních neuronů v substantia nigra.

Parkinsonovu nemoc dosud nelze vyléčit, ale lze tlumit její symptomy a významně tak zlepšit kvalitu života pacientů. Ráda bych zdůraznila, že spolupráce pacienta a jeho rodiny je v tomto případě velmi zásadní – používané léky je nutno užívat pravidelně v doporučeném dávkování, v pozdějších stadiích je třeba i dohled nad užíváním medikace, je nutno dodržovat různá režimová opatření (např. užívat levodopu s odstupem od požívání bílkovinné stravy) a nesmírně důležitou součástí léčby je pravidelná fyzická aktivita i cílená rehabilitace, u níž byl prokázán i efekt na prodloužení období kvalitní hybnosti a pozitivní vliv na kognitivní funkce.

Z farmakoterapie stále zlatým standardem zůstává levodopa (prekursor dopaminu, který se v mozku přeměňuje na dopamin a substituuje tak jeho deficit), doplněna o inhibitor DOPA dekarboxylasy (carbidopu/benserazid, který inhibuje extracerebrální dekarboxylaci levodopy, čímž zvyšuje množství levodopy transportované do mozku a přitom snižuje její nežádoucí periferní účinky), později se přidávají inhibitory katechol-O-methyltransferasy (entacapon či opicapon, které zvyšují dostupnost levodopy pro mozek a prodlužují tak účinek jednotlivých dávek). U mladších pacientů bez kognitivního deficitu se používají agonisté dopaminu (kteří se váží na dopaminové receptory v mozku a nahrazují tak do jisté míry funkci chybějícího dopaminu), u mladších pacientů s rezistentním třesem lze použít i anticholinergika. U pacientů s dominující poruchou chůze, event. u DOPA-indukovaných dyskinezí lze indikovat amantadin. Je to také lék, který je k dispozici v intravenosní formě, tudíž je možné jej využít v situaci, kdy dočasně perorální léčba není možná. V poslední době se stále vylepšují intervenční metody léčby – hluboká mozková stimulace a pumpové systémy umožňující podávat lék kontinuálně a vyhnout se tak fluktuacím hybnosti v pozdějších stadiích nemoci.

Pro lékaře jiných odborností a lékaře praktické je jistě důležité umět pacienta včas odeslat k neurologickému vyšetření při podezření na tuto chorobu, stejně tak jako je dobré vědět, že jsou léky, které mohou zhoršit příznaky u pacientů s Parkinsonovou chorobou či též u starších lidí, kteří dosud diagnostikováni nebyli (mezi tyto léky patří především typická antipsychotika - např. haloperidol, tisercin, levopromazin, prochlorperazin..atd; často užívaný lék při zažívacích obtížích degan či při vertiginosních obtížích s nevolností užívaný torecan; dále je rizikový cinarizin, promethazin, z antihypertensiv dopegyt a jiné. Doporučení lze najít též např. na stránkách www.parkinson-help.cz).

Rovněž je nutno zmínit, že jakýkoli drobný infekt (např. močových cest) či jiné onemocnění se u parkinsoniků může jako první manifestovat akutním zhoršením hybnosti u dosud slušně kompenzovaného pacienta, proto je vhodné nepodcenit komplexní vyšetření.

Na závěr bych chtěla ocenit práci pacientských organizací, které se snaží různými způsoby o podporu pacientů a jejich rodin! Stejně tak můj dík patří sestřičkám/bratrům, ošetřovatelkám/ošetřovatelům organizací domácí péče, které pomáhají pečovat o pacienty doma.

Život s touto nemocí má mnoho obtíží a omezení, a proto patří můj obdiv všem, kteří s nemocí bojují a za spolupráce s lékaři, fyzioterapeuty, event. psychology a psychiatry se snaží dál žít naplněný život. Můj velký obdiv i dík patří jistě i rodinám a dalším pečujícím – setkání s nimi je pro mne vždy darem, protože s láskou o svého člověka pečují i v tomto těžkém období. Slovy sv. Pavla: „Kdybych měl dar proroctví, rozuměl všem tajemstvím a obsáhl všecko poznání, ano, kdybych měl tak velikou víru, že bych hory přenášel, ale lásku bych neměl, nic nejsem. … Ať se děje cokoliv, láska vydrží, láska věří, láska má naději, láska vytrvá. Láska nikdy nezanikne.“

U příležitosti světového dne Parkinsonovy choroby si dovoluji pozvat vás na výstavu obrazů pacientky, která se již roky léčí s Parkinsonovou chorobou, statečně bojuje se všemi obtížemi s ní spojenými a stále studuje malbu a tvoří krásné obrazy. Výstava proběhne od 1.5.2024 v atriu budovy A ústecké Masarykovy nemocnice a potrvá celý květen 2024.

                                                                          MUDr. Marie Vinopalová, neurologie MNUL

Na Klínovci ještě zůstáváme! Prokopové se ptají náčelníka Horské služby Krušné hory Bc. Miroslava Račka, jak se bezpečně chovat na horách – nejen v zimě. Na co si mají návštěvníci dát pozor, když lyže a snowboard vymění za nordic walking hole a kola? Při jakékoli aktivitě, ale i při přípravě na ni, hory nepodceňte a do mobilu si stáhněte apku Záchranka. Sledujte 29. díl Prokopni to.

Prokopni to je autorský videopodcast Krajské zdravotní, který běží od května 2023. Cílem pořadu Prokopni to je společně s Prokopem a Prokopem prokopnout strach a obavy z poskytování první pomoci či z návštěvy nemocnice. V hlavních rolích se představují MUDr. Prokop Seif, lékař Anesteziologicko-resuscitačního oddělení Nemocnice Most, a Bc. Prokop Voleník, záchranář a tiskový mluvčí Zdravotnické záchranné služby Ústeckého kraje.                                                                                                                                                         

Jak bude vypadat v budoucnu rumburská nemocnice zajišťující dostupnost zdravotní péče ve Šluknovském výběžku pro 50 tisíc obyvatel dnes představilo zástupcům místní samosprávy vedení společnosti Krajská zdravotní spolu s radním Ústeckého kraje pro oblast majetku a investic Mgr. Bc. Tomášem Riegrem. Na setkání se starosty měst a obcí nejvýchodnější části Ústeckého kraje přiblížilo průběh přípravy a realizaci zejména I. etapy modernizace Nemocnice Rumburk. Ta je součástí komplexního generelu rozvoje nemocnice v horizontu 25 let. Zdravotnické zařízení je v portfoliu největšího poskytovatele nemocniční péče v České republice, jako pracoviště Masarykovy nemocnice v Ústí nad Labem, od 1. 7. 2021. Generely rozvoje na čtvrt století dopředu začalo pro všechny své nemocnice připravovat vedení Krajské zdravotní již před dvěma lety.

„Mnohé investiční akce Ústeckého kraje dokončené v loňském roce ve Šluknovském výběžku dokazují, že vedení Ústeckého kraje na nejsevernější část kraje a její obyvatele nezapomíná. Další projekty máme navíc rozpracované, připomenu například investice do oken gymnázia v Rumburku za 70 milionů korun, do základní umělecké školy nebo místní pobočky oblastního muzea v Děčíně. V posledních dvou letech probíhaly intenzivně i práce na nemocnici a jsem rád, že můžeme jejich výsledek nejenom představit samosprávám, ale že se nová podoba rumburské nemocnice už i reálně buduje,“ otevřel dnešní setkání se zástupci samospráv radní Ústeckého kraje pro oblast majetku a investic Mgr. Bc. Tomáš Rieger.         

„Časový horizont dostavby první, nejmarkantnější etapy rozvoje rumburské nemocnice je konec roku 2027.  Jedná se o etapu zahrnující modernizaci polikliniky a administrativní budovy, výstavbu urgentního příjmu a nového heliportu. Na část výstavby již máme peníze od Ústeckého kraje ve výší 400 milionů korun, další financování vyjednáváme s Evropskou investiční bankou, a počítáme i s vlastními zdroji díky ziskovému hospodaření Krajské zdravotní v posledních letech,“ řekl po setkání se starosty předseda představenstva Krajské zdravotní MUDr. Ondřej Štěrba. 

Mezi aktuální projekty již odstartované I. etapy modernizace Nemocnice Rumburk patří jednak rekonstrukce budovy polikliniky, kde se předpokládá zahájení stavby letos na podzim a ukončení v listopadu 2025 za – v tuto chvíli podle studie předpokládaných – 178 milionů korun. V současné době je dokončena studie záměru a probíhá zpracování projektové dokumentace v dalších stupních potřebných k vydání stavebního povolení a k realizaci veřejné zakázky na generálního dodavatele stavby.

Podobný časový harmonogram jako u prací na objektu polikliniky je v případě modernizace administrativní budovy rumburské nemocnice. Aktuálně je dokončena projektová dokumentace potřebná k vydání stavebního povolení a k realizaci veřejné zakázky na generálního dodavatele stavby. Před zahájením rekonstrukce administrativní budovy bude nutné vystěhovat hematologickou laboratoř do dočasné modulární stavby, na jejíž výstavbě již Krajská zdravotní v Rumburku pracuje od začátku letošního roku.

Další zásadní rozvoj rumburské nemocnice v nejbližších letech přinese novostavba Pavilonu urgentního příjmu včetně jednotky intenzivní péče, operačních sálů a laboratoří. V tomto ohledu nyní probíhají vyjednávání s Evropskou investiční bankou o možnostech čerpání úvěru.

Na novostavbu urgentního příjmu by měla navazovat i výstavba nového heliportu s předpokládanými náklady 8 milionů Kč včetně DPH na v současnosti městském pozemku, který se podařilo vytipovat ve spolupráci s městem, která je dle vedení Krajské zdravotní velmi funkční a prospěšná.

„Původní místo pro heliport nevyhovovalo místní dopravní situaci a kolidovalo s územním plánem s ohledem na letecké podmínky. Nově vytipovaný pozemek je přímo v sousedství nemocnice, vyhovuje technickým podmínkám a v současné době řešíme s Krajskou zdravotní podmínky prodeje pozemku,“ uvedl Mgr. Bc. Martin Hýbl, starosta Rumburku.

Pro heliport je již dokončena studie proveditelnosti. Ta obsahuje určení vzletových koridorů, definice výškových překážek včetně řešení, geodetické definování plochy a související nezbytné příjezdové komunikace pro zdravotnickou záchrannou službu. Zde je třeba upozornit, že nejzazší termín dokončení stavby heliportu rumburské nemocnice je zahájení provozu urgentního příjmu, jehož je podle legislativy nezbytnou součástí.

Generel rozvoje rumburské nemocnice už od počátku počítá také s optimalizací parkování jak u nemocnice, tak u polikliniky. Druhá a třetí etapa rozvoje rumburské nemocnice pak představuje dostavbu lůžkového pavilonu navazujícího na urgentní příjem. V poslední etapě se počítá s citlivou rekonstrukcí historické budovy nemocnice. Etapy by měly na sebe navazovat a předpokladem je podpora jejich financování ze strany Ústeckého kraje v budoucích letech.

Kontakt pro média:

Petra Roubíčková

Tisková mluvčí Krajské zdravotní, a.s.

Telefon: 739242382

Email: petra.roubickova@kzcr.eu

Jemnou manuální práci a tvůrčí činnost vidí Marek Gilík v chirurgii. Úspěšný projekt Krajské zdravotní Zdravotníkem na týden mu umožnil opět o něco více nahlédnout do tohoto oboru a naučit se novým dovednostem. Za svou stáží cestoval student čtvrtého ročníku Masarykovy univerzity v Brně přes celou republiku. Rozhodl se totiž navázat na svou letní praxi v chomutovské nemocnici.

A co nám prozradil o zkušenostech z chirurgie?

Studujete čtvrtý ročník Všeobecného lékařství a pro svou stáž jste si vybral oddělení chirurgie. Co vás na tomto oboru oslovilo?

Oblast chirurgie je mi blízká a chtěl bych se v ní rozvíjet dál. Ještě se rozhoduji pro konkrétní chirurgický obor. Ale vím, že bych chtěl pracovat i rukama. Jemné manuální práce, využití šikovnosti a tvůrčí činnost, to je to, co hledám. Mám pocit, že při chirurgii je člověk hybatelem děje a něco tvoří nebo rekonstruuje. A to se mi na chirurgii právě líbí.

První bych chtěl ale dostudovat. Čeká mě ještě dva a půl roku studia a náročné zkoušky.

Co vás motivovalo nastoupit na stáž Zdravotníkem na týden? Předpokládáte, že vám odhalí širší spektrum než vaše studijní praxe?

Po zkouškách jsem měl čas a řekl jsem si, že se chci zase posunout a více nasát atmosféru nemocnice a zdravotnictví. V chomutovské nemocnici jsem byl už v létě, líbilo se mi tu, a tak jsem se rád vrátil. Když jsem zjistil, že to lze přes projekt Zdravotníkem na týden, ani jsem dlouho nepřemýšlel.

V ročníku nás studuje mnoho studentů a je náročné tomu přizpůsobit kapacitu pro praxi. Proto je fajn, že existují nemocnice, kde není tolik mediků a máme zde větší prostor pro realizaci. Za tuhle možnost jsem velice rád.

Pomáhá vám vaše praktická zkušenost k propojení teoretických znalostí ze studia?

Důležité je, aby člověk nejprve nabyl teoretických znalostí, pak se propojují s těmi z praxe. A praktické zkušenosti jsou velmi důležité. Už teď u sebe sleduji posun. Od mé praxe po třetím ročníku a nyní v půli čtvrtého nahlížím na pacienty a jejich léčbu jinak. Už mě třeba i napadají možnosti terapie.

Překvapilo vás něco při vaší stáži, ať už mile, či nemile?

Mile mě překvapil zdravotnický personál, lékaři nebo sestřičky a ošetřovatelky, všichni na mě byli velice milí. Vedli jsme i osobní rozhovory. Nemilého mě nepotkalo nic.

Měl jste možnost setkat se se zajímavým nebo komplikovaným případem pacienta?

Měl. Nevím, jak moc do detailu mohu zabíhat, ale zajímavých případů jsem zažil více. Tím, jak jsem na praxi strávil týden v kuse, měl jsem možnost vidět pacienta po celou dobu a sledoval jsem, jak postupuje terapie a jak se pacient vyvíjí. To mě moc bavilo a je to fajn zkušenost oproti tomu, když přijdete třeba jen ráno nebo odpoledne na oddělení a vidíte pacienta jednou. Už ale nevíte, jak probíhá jeho následná léčba. Tady jsem mohl vidět průběh léčby a změnu stavu v rámci dní. Konzultoval jsem s lékaři, proč volí daný postup, co zrovna dělají, a to bylo velmi fajn. Delší stáže jsou jen ku prospěchu.

Žijete v Opavě, studujete v Brně a nyní jste za praxí cestoval až na druhý konec republiky do Chomutova. Co vše vstupuje do kritérií pro výběr pracoviště, ve kterém chcete jako mladý lékař působit?

Jednoznačně milý a vstřícný personál a kolegové kolem. Je pro mě dost důležité, aby mě jako mladého lékaře mezi sebe přijali. Další důležitou podmínkou je pro mě moderní vybavení pracoviště. A pokud se tam budou dělat zajímavé výkony, tak to je jen plus.

Jak jste se dozvěděl o projektu Zdravotníkem na týden a jak probíhalo přihlašování?

Proklikal jsem se k tomu na internetu. Více o projektu mi řekli na personálním oddělení v Chomutově, kam jsem volal. Samotný proces přihlášení byl poměrně hladký. Vyplnil jsem dotazník a za týden a půl mi odpověděla paní personalistka. Pak už jsme jen telefonicky doladili detaily a smlouvu jsem podepsal v Chomutově při nástupu na stáž.

Jak hodnotíte délku stáže? Stačil vám týden na to, abyste poznal práci a běh oddělení? Nebo byste doporučil delší dobu stáže?

Klidně bych zůstal i déle, ale týden stačí.

Kdo byl hlavní osobou, která se o vás během stáže starala a vedla vás?

Staralo se o mě více osob, ale chtěl bych vyzdvihnout hlavně jednu, kterou je pan doktor Petr Zapletal. Vyšel mi ve všem vstříc, odpověděl mi, na cokoliv jsem se zeptal, a ještě s humorem. Můj garant byl super člověk a byl jsem s ním nadmíru spokojen.

Co hlavního si za týden stáže odnášíte?

Odnáším si plno zkušeností jak s pacienty, tak s lékaři a ostatním personálem a chodem nemocnice, a tím, jak zdravotnictví funguje. Také jsem získal nové dovednosti. Na traumatologické ambulanci mi dovolili ošetřit pacienta nebo zašít ránu. Naučil jsem se nové stehy, za to jsem byl velmi rád a děkoval jsem za to. Týden jsem strávil příjemně, protože jsem si zašel v Chomutově i na hokej, což jsem měl dlouhodobě v plánu. Atmosféra tam byla fajn, snažil jsem se nějak nasát prostředí města, ačkoliv nejvíce času jsem dával nemocnici. Je toho více – zkušenosti, fajn lidé a třeba i ten hokej. 😊

Chtěl byste něco zmínit na závěr?

Především bych chtěl za tuto možnost poděkovat, vedení Krajské zdravotní a hned v závěsu celému chirurgickému oddělení v Chomutově, že na mě byli milí, že mi odpovídali na každou otázku, že mě ke spoustě věcí pustili a že jsou fajn lidé. Byl to super týden!