Získat nové žáky pro zdravotnické obory a následně potenciální zaměstnance do zdravotnických zařízení není snadné. Zajištění dostatku kvalitních sester a záchranářů je běh na dlouhou trať a spočívá ve spolupráci a dlouhodobém působení na mnoha frontách. Mostecká nemocnice Krajské zdravotní dlouhodobě úzce spolupracuje s místní zdravotnickou školou. Studenty láká na možnosti exkurzí, praxí, stáží i na stipendijní programy. Nyní se, za podpory vedení města Mostu, obrací i na žáky základních škol v regionu, a to s novým projektem, který má za cíl zvýšit jejich zájem o budoucí práci v Nemocnici Most.

Projekt, jež si klade za cíl nadchnout žáky základních škol pro pokračování ve studiu na zdravotnické škole a potažmo pro budoucí práci v nemocnici, poprvé představil ředitel mostecké nemocnice Ing. Pavel Markalous a hlavní sestra nemocnice Mgr. Šárka Gregušová na poradě ředitelů školských příspěvkových organizací Statutárního města Most.

Program je zaměřen především na žáky sedmých a osmých tříd, kteří by se se v budoucnu rádi uplatnili v roli zdravotní sestry nebo zdravotnického záchranáře. Aktivity projektu směřují v první fázi k získání povědomí a pozitivního vnímání uplatnění v Nemocnici Most, v druhé pak k praktickým interaktivním činnostem jako jsou exkurze, přednášky na školách, workshopy a soutěže v prostorách nemocnice pro aktivní zájemce o studium na střední zdravotnické škole. Součástí je i setkávání a komunikace s rodiči.

Aktivity koordinuje vedení nemocnice ve spolupráci s magistrátem města Most, který je aktivním partnerem tohoto projektu. Prvním společným počinem je výroba školního sešitu ve speciálním designu, s informacemi o výhodách práce na pozicích zdravotní sestra a záchranář, s QR kódem s odkazem na rozhovory s absolventy SZŠ a VŠ, kteří v nemocnici pracují. Sešit, jehož grafika je výsledkem komunikace s žáky základních škol, bude nyní distribuován do jednotlivých školských zařízení. Náklady tohoto dílčího projektu si mezi sebou rozdělila Krajská zdravotní, a.s., jako zřizovatel Nemocnice Most a Statutární město Most.

Nepostradatelným partnerem je nadále mostecká zdravotnická škola, zřizovaná Krajským úřadem Ústeckého kraje. I zde se spolupráce s nemocnicí zdárně rozvíjí, jak ve středním, tak vyšším stupni vzdělávání.

„Věříme, že společnými silami se nám podaří zajistit dostatečné množství kvalitního personálu do naší nemocnice. Uvědomujeme si, že je to běh na dlouhou trať a výsledky budeme sklízet až za několik let. Nemůžeme si ale dovolit ztrácet čas, je třeba zajistit chod mostecké nemocnice, a hlavně její další rozvoj,“ řekl Pavel Markalous.

Kontakt pro média:

Petra Roubíčková

Tisková mluvčí Krajské zdravotní, a.s.

Telefon: 739242382

Email: petra.roubickova@kzcr.eu

Neurologové i neurochirurgové, kardiologové i kardiochirurgové, infektologové, ortopedi, traumatologové a odborníci dalších lékařských specializací. A samozřejmě anesteziologové a odborníci na urgentní medicínu. Ale i psycholog, sexuolog, nemocniční kaplan. Vedle nich kriminalista, profesionální hasiči nebo zdravotničtí záchranáři. Tito všichni a zástupci řady dalších medicínských odborností vystoupili během XIII. ročníku konference Emergency, která proběhla ve dnech 20. a 21. března na Fakultě zdravotnických studií Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem, přímo v areálu ústecké Masarykovy nemocnice.

Přihlášeno bylo přes tři sta účastníků, z nich 53 aktivních. To číslo už samo o sobě svědčí o velkém zájmu o akci. Vždyť prakticky každý šestý vystoupil s příspěvkem. „Celá konference obsahovala témata, která byla velmi zajímavá a už během této dvoudenní odborné akce hodnotili kolegové jako dosud nejlepší konferenci v dosavadní historii. Přednášejících, témat a účastníků celkem bylo tolik, že by konference klidně mohla trvat ještě třetí den dopoledne a nemusela předchozí dny končit až v šest hodin večer,“ říká s jistou nadsázkou MUDr. Jana Bednářová, primářka Oddělení Emergency Masarykovy nemocnice v Ústí nad Labem, která byla odborným garantem konference. „Protože Emergency je prakticky o všem, vystoupení se týkala i nelékařských oborů. Snažíme se na tomto setkání ukázat všechny obory, které se nás týkají, čímž je program hodně pestrý.“   

Emergency v ústecké Masarykově nemocnici v nepřetržitém provozu zajišťuje příjem, ošetření a vyšetření příchozích pacientů s akutními potížemi, zraněných a nemocných přepravených do ústecké nemocnice posádkami Zdravotnické záchranné služby Ústeckého kraje. Zajišťuje pro Policii České republiky vyšetření zadržených před umístěním do cely. Oddělení pro závažně nemocné pacienty je rovněž součástí zdejšího traumacentra, kardiocentra a iktového centra se spádovou oblastí pro celý Ústecký kraj a přilehlé regiony.

Anasteziologicko-resuscitační oddělení Nemocnice Teplice obdrželo nový přístroj pro lepší vizualizaci dýchacích cest. Nejmodernější videolaryngoskop zvyšuje bezpečnost a zlepšuje kvalitu vyšetření u pacientů, kteří mají z různých důvodů hůře přehledný vstup k dýchacím cestám. K jeho získání teplické nemocnici napomohl projekt Krása pomáhá, který organizuje bývalá modelka a Miss Sympatie 2002 Lenka Kocmanová Taussigová. Výtěžek z charitativní akce, kterou podpořila řada sponzorů včetně Nadace ČEZ, činil 310 tisíc korun.

V úterý 26. března slavnostně převzal ředitel Nemocnice Teplice a zároveň primář tamního anesteziologicko – resuscitačního oddělení MUDr. Tomáš Hrubý nový videolarygoskop, konkrétně novou generaci tohoto přístroje Glidescope Tatanum CORE 10 WS.

 „Za dar v podobě videolaryngoskopu jsme velice rádi. Používáme ho u pacientů, kde víme nebo předpokládáme obtížné zajištění dýchacích cest orotracheální intubací v přímé laryngoskopii. Nejčastěji u pacientů se zhoršenou mobilitou nebo poraněním krční páteře, u extrémně obézních pacientů, pacientů s patologiemi v dutině ústní a tak dále. Hlavním přínosem videolaryngoskopie s použitím zmiňovaného přístroje je zvýšení bezpečnosti pro naše pacienty při poskytování zdravotní péče,“ vysvětluje ředitel nemocnice MUDr. Tomáš Hrubý.

Nemocnice dosud disponovala videolaryngoskopem předchozí generace a využívala jej v rámci anesteziologické péče na nových centrálních operačních sálech. Pořízením dalšího přístroje se zvýšila dostupnost této techniky také na odděleních intenzivní medicíny a urgentního příjmu.

Moderní přístroj za několik stovek tisíc korun mohla teplická nemocnice Krajské zdravotní pořídit díky výnosu z charitativní akce Lenky Kocmanové Taussigové Krása pomáhá. Na výtěžku z této benefiční akce se podílela řada sponzorů, konkrétně Nadace ČEZ, Bílinská kyselka, Have 2000, Statutární město Teplice, Nadace Severočeská voda, Veolia, Mostecká montážní, Zahrada Čech a RE/MAX Teplice. „Jsem moc ráda, že se podařilo uspořádat další ročník této již tradiční akce, i když tentokrát trochu netradičně v rámci Czech Fashion Week, který proběhl právě v Teplicích, kde vybraný finanční příspěvek zůstal, aby pomohl tamní nemocnici s pořízením moderního přístroje. Děkuji všem sponzorům a věřím, že nám naši partneři zachovají přízeň a budou i nadále projekt podporovat,“ řekla Lenka Kocmanová Taussigová, organizátorka a zakladatelka projektu.

„Krása pomáhá je úžasný charitativní projekt našich předních modelek, kdy Nadace ČEZ se k tomuto projektu pravidelně připojuje přímou podporou Nadačního fondu Krajské zdravotní, a. s., a to prostřednictvím grantu Podpora regionů. Právě do něj spadá i podpora zdravotnictví a sociálních služeb. Jsme rádi, že i v loňském roce jsme takto mohli pomoci společnosti Krajská zdravotní, která je jedním z největších poskytovatelů zdravotní péče v České republice, částkou 150 000 korun.  Nový moderní videolaryngoskop určitě usnadní, a hlavně zvýší kvalitu vyšetření pacientů teplické nemocnice,“ uvedla Michaela Ziková, ředitelka Nadace ČEZ. 

Kontakt pro média:

Petra Roubíčková

Tisková mluvčí Krajské zdravotní, a.s.

Telefon: 739242382

Email: petra.roubickova@kzcr.eu

Včerejší den 26. března patřil Světovému dni epilepsie. Tento den probíhá mezinárodní kampaň nazývající se Purple Day a je zaměřená na zvýšení povědomí o epilepsii po celém světě. Jejím cílem je šířit povědomí o nemoci, která postihuje více než 50 milionů lidí na celém světě. Kampaň zahrnuje různé aktivity, jako je zvyšování povědomí o epilepsii a snižování stigmatu spojeného s touto poruchou, podpora výzkumu zaměřeného na léčbu,  zlepšování přístupu k léčbě a péči a poskytování informací a podpory pro pacienty a jejich rodiny. Tento den si připomínáme od roku 2008, kdy s tímto nápadem přišla tehdy devítiletá Cassidy Megan, která sama trpí epilepsií. S pomocí své rodiny a podpory organizací se rozhodla vytvořit den, který by povzbudil lidi k diskusi o epilepsii a snížil stigma spojené s touto poruchou.

Purple neboli fialová má znázorňovat levanduli, která  květomluvě symbolizuje izolaci a osamělost, kterou pacienti s epilepsií mohou často pociťovat.

Epilepsie je onemocnění mozku, které se projevuje opakovaným výskytem epileptických záchvatů. Patří mezi nejčastější chronická neurologická onemocnění. Celosvětově postihuje přibližně jednoho ze sta lidí.  V České republice odhady udávají cca 70 000 – 100 000 dětí a dospělých s epilepsií.

Existují různé typy epilepsií. Jejich druhů se uvádí až 70. Obvykle se projevují již v dětství, ale mohou se objevit kdykoli během života, zvláště v pokročilém věku. Postihují muže i ženy bez ohledu na jejich inteligenci, sociální zázemí nebo etnikum.

Příčiny epilepsie mohou být strukturální (změny jsou viditelné na zobrazovacích metodách, např. MRI, buď získané, např. úrazem, či geneticky podmíněné), genetické (je již popsáno kolem 900 genů), infekční (infekce jsou hlavní příčinou vyššího výskytu epilepsií v rozvojovém světě), metabolické (často spojené s nadměrnou konzumací alkoholu), autoimunitní a nakonec epilepsie bez zjevné příčiny.

Druhy epileptických  záchvatů se liší podle toho, které části mozku se podílejí na jeho vzniku. U někoho se záchvat  může projevit ztrátou vědomí, upadnutím a záškuby celého těla. U druhého je to zvláštní mravenčení nebo zvuky, které slyší. Mezi epileptické záchvaty patří i tzv. absence, kdy se člověk a často dítě na krátkou dobu dívá do prázdna a prostě nereaguje.

Epilepsie se obvykle léčí antiepileptiky (dnes jim říkáme protizáchvatová medikace). Mohou snížit frekvenci či intenzitu záchvatů nebo zcela zabránit jejich výskytu. Máme k dispozici mnoho různých léků. Výběr konkrétního antiepileptika závisí na formě epilepsie, typu záchvatů a individuální zdravotní a životní situaci pacienta. Někdy určitou dobu trvá, než se najde účinný lék, správné dávkování nebo správná kombinace léků pro konkrétního pacienta. Je proto vhodné pečlivě zaznamenávat, když k záchvatům dojde, a probrat to se svým neurologem s nebát se zmínit o eventuálních nežádoucích účincích léčby. Neurolog se snažíme vytvořit léčbu tzv. na míru každému konkrétnímu pacientovi.

Asi u třetiny pacientů s epilepsií se nedaří kontrolovat antiepileptiky. Pak přichází v úvahu použití dalších léčebných metod. Jejich použití předchází podrobné vyšetření v centru po epileptologii.  Jednou z možností pro některé pacienty je epileptochirurgický výkon. Při operaci je cílem odstranit mozkovou strukturu, která způsobuje záchvaty, nebo oddělení oblasti mozku, která je zodpovědná za vznik záchvatů. Další možností je zavedení neurostimulátoru, vagový nervový stimulátor (VNS) nebo hluboká mozková stimulace (DBS), které pomáhají regulovat elektrickou aktivitu mozku a snižovat frekvenci záchvatů. Některým lidem, zejména dětem, může pomoci ketogenní dieta.

Existuje však moderní protizáchvatová medikace pro akutní použití. Ta je indikována především pro ty případy, kdy záchvaty trvají příliš dlouho nebo se vyskytují příliš často. Podávají se bukálně (do dutiny ústní) a mohou ji bezpečně podat k zástavě záchvatu všichni, kdo se o dítě starají (rodiče, trenéři, učitelé ve škole apod.).

MUDr. Slávka Chmelíková, Neurologické oddělení Masarykovy nemocnice v Ústí nad Labem

Krajská zdravotní, a.s., upozorňuje na otevírací dobu lékáren zajišťujících lékárenskou pohotovost o Velikonočním pondělí 1. dubna 2024. Pohotovostní lékárenská služba ve městech působnosti nemocnic spadajících pod společnost Krajská zdravotní, a.s., v Děčíně, Ústí nad Labem, Teplicích, Mostě, Chomutově a Litoměřicích bude zajištěna takto:

 Děčín:

Nemocniční lékárna Krajské zdravotní, a.s. – Nemocnice Děčín, o.z., U Nemocnice 1 (telefon 412 705 440) bude otevřena pro veřejnost od 9:00 do 15:00 hodin.

Ústí nad Labem:

Nemocniční lékárna Krajské zdravotní, a.s. – Masarykovy nemocnice v Ústí nad Labem, o.z., Sociální péče 3316 /12A (telefon 477 112 153) bude otevřena pro veřejnost od 9:00 do 18:00 hodin.

Teplice:

Lékárna BENU – OC Galerie, Náměstí Svobody 3316 (telefon 731 638 173) bude otevřena pro veřejnost od 9:00 do 21:00 hodin.

Most:

Nemocniční lékárna Krajské zdravotní, a.s. – Nemocnice Most, o.z., J. E. Purkyně 270 (telefon 478 032 540) bude otevřena pro veřejnost od 9:00 do 19:00 hodin.

Chomutov:

Nemocniční lékárna Krajské zdravotní, a.s. – Nemocnice Chomutov, o.z., Kochova 1185 (telefon 474 447 248) bude otevřena pro veřejnost od 10:00 do 20:00 hodin.

Litoměřice:

Nemocniční lékárna Krajské zdravotní, a.s. – Nemocnice Litoměřice, o.z., Žitenická 2084 (telefon 416 723 505) bude otevřena pro veřejnost od 10:00 do 14:00 hodin.

Kontakt pro média:

Petra Roubíčková

Tisková mluvčí Krajské zdravotní, a.s.

Telefon: 739242382

Email: petra.roubickova@kzcr.eu

Chomutov, 25. března 2024 – Vedení Krajské zdravotní otevřelo v chomutovské nemocnici nový moderní pavilon urgentního příjmu. Vedle samotného oddělení urgentního příjmu jsou jeho součástí i moderní operační sály, centrální sterilizace, anesteziologicko-resuscitační oddělení a jednotka intenzivní péče. Spolu s nedávno otevřeným urgentním příjmem v děčínské nemocnici patří nová budova v chomutovské nemocnici mezi nejmodernější pavilony v celém Ústeckém kraji. Jeho otevření zásadním způsobem zkvalitní a zrychlí péči o pacienty v chomutovské nemocnici. Stavba za více než 880 milionů korun byla spolufinancována Evropskou unií v rámci reakce Unie na pandemii COVID-19 a Ústeckým krajem. 

Urgentní příjem je zcela nově zřízené oddělení v nemocnici, které zásadním způsobem ovlivní trajektorii pacienta nemocnicí. Jeho základní filozofií je zajištění dostupnosti akutní zdravotní péče na jednom místě, a to bez ohledu na závažnost pacientova stavu, jde o takzvaný bezprahový urgentní příjem. Odsud jej bude zdravotnický personál posílat na příslušná oddělení, případně na místě vyšetří a rovnou přivolá odborného lékaře.

Všechny nemocnice Krajské zdravotní mají své urgentní příjmy zařazené mezi 120 prioritních po celé republice a řadí tak nemocnice Krajské zdravotní mezi páteřní síť zdravotnických zařízení z pohledu Ministerstva zdravotnictví a zdravotních pojišťoven.

„Urgentní příjem významným způsobem zlepší přijímání pacientů a rychlost poskytované péče. Jsem velmi rád, že tuto možnost budou mít i obyvatelé Chomutovska a že právě nemocnice v Chomutově se dočkala takto významné investice. Naším cílem je, aby špičková zdravotnická péče byla dostupná ve všech nemocnicích Krajské zdravotní pro všechny občany Ústeckého kraje,“ řekl hejtman Ústeckého kraje Ing. Jan Schiller.

„Jsem velmi rád, že ve velmi krátké době otevíráme již třetí mimořádně významnou stavbu pro zdravotnictví v Ústeckém kraji. Předminulý týden to byla modernizace gynekologicko-porodnického oddělení v teplické nemocnici, minulý týden objekt urgentního příjmu v Děčíně a nyní urgentní příjem v Chomutově. Z přehledu je vidět, že představenstvo společnosti nezapomíná na žádnou z nemocnic, jež patří do společnosti Krajská zdravotní. Celkové náklady rozsáhlé stavby byly přes 880 milionů korun, na čemž se částkou 150 milionů korun podílela dotace z Integrovaného regionálního operačního programu a nejvyšší část byla kryta investiční podporou Ústeckého kraje a investičním úvěrem od Komerční banky, který si vzala Krajská zdravotní pro zajištění svých investičních plánů. Pozitivní u chomutovské stavby je její návaznost na oddělenou poliklinickou část nemocnice nadzemním spojovacím koridorem, takže personál a zejména pacienti se nebudou při přemísťování pohybovat venkovními prostorami nemocnice. Tímto chci zejména poděkovat celému týmu, který se na této moderní stavbě podílel, od autora projektu přes zhotovitele až po celý zdravotní personál chomutovské nemocnice, kterému patří obdiv, neboť musel po více jak dva roky snášet veškerá omezení, která výstavba přinášela,“ říká člen představenstva Krajské zdravotní Ing. Stanislav Dostál.

„Otevření nového pavilonu v chomutovské nemocnici je pokračováním trendu modernizace nemocnic Krajské zdravotní. Je výsledkem jednotného koncepčního plánu, společného pro všechny naše nemocnice. Toto systémové řešení, kdy jednotlivá pracoviště nemocnic mají na sebe logickou návaznost, je velmi praktické pro personál i pacienty a my v tomto vývoji budeme nadále pokračovat,“ uvádí generální ředitelka Krajské zdravotní MUDr. Taťána Soharová.

Nová budova chomutovské nemocnice má dva vchody. Z Beethovenovy ulice do ní budou směřovat sanity a z Edisonovy ulice mají přicházet pacienti, kteří dorazili s akutními potížemi po vlastní ose.

„Vybudování nového pavilonu je pro nás prvním a důležitým krokem modernizace chomutovské nemocnice, která nyní disponuje jednotným příjmovým místem, odkud jsou pacienti směrovaní dále. Díky praktickému systému třídění pacientů se zlepší kvalita a rychlost ošetření. Zajímavostí otevřeného pavilonu je jeho propojení s původní zástavbou, kde jsou umístěny interní a chirurgické pavilony v podobě nadzemní kryté lávky, 140 metrů dlouhé, aby bylo mezi objekty možné procházet suchou nohou. Na ni by také měly navazovat v budoucnu další nové pavilony – asi nejblíže jsme stavbě bloku chirurgických oborů,“ vyzdvihuje přednosti nového pavilonu ředitel chomutovské nemocnice MUDr. Michal Zeman, Ph.D.

Stavbu nového pavilonu projektoval Atelier Penta pod vedením Ing. arch. Jaromíra Homolky. Ta byla zahájena v říjnu roku 2021. Zhotovitelem bylo Sdružení firem OHLA ŽS, a.s., a METALL QUATRO spol. s r.o. Pro veřejnost se brány pavilonu budou otevírat postupně od poloviny dubna v pořadí centrální sterilizace, operační sály a jako poslední oddělení JIP, ARO a samotný urgentní příjem. 

Kontakt pro média:

Petra Roubíčková

Tisková mluvčí Krajské zdravotní, a.s.

Telefon: 739242382

Email: petra.roubickova@kzcr.eu

Dnes zamířili protagonisté pořadu Prokopni to vysoko. Až na Klínovec, aby vyzpovídali náčelníka Horské služby Krušné hory Bc. Miroslava Račka. Horská služba je vlastně taková prodloužená ruka záchranky. Víte, co všechno, kromě záchrany lidských životů, dělá, a co její členové musejí ovládat? Jak Horskou službu nejrychleji přivoláte? Dozvíte se právě v tomto díle. Tak se podívejte!

Prokopni to je autorský videopodcast Krajské zdravotní, který běží od května 2023. Cílem pořadu Prokopni to je společně s Prokopem a Prokopem prokopnout strach a obavy z poskytování první pomoci či z návštěvy nemocnice. V hlavních rolích se představují MUDr. Prokop Seif, lékař Anesteziologicko-resuscitačního oddělení Nemocnice Most, a Bc. Prokop Voleník, záchranář a tiskový mluvčí Zdravotnické záchranné služby Ústeckého kraje.

Od března 2024 přibylo dnů, kdy ústečtí praktičtí lékaři nenastupují na služby lékařské pohotovosti. Mnohé z nich vykrývají nemocniční lékaři Krajské zdravotní, ale i ti mají své limity vzhledem k 24hodinovým nebo nočním službám na dětském oddělení v nemocnici. Ústecká Masarykova nemocnice v těchto dnech směřuje dětské pacienty do okolních nemocnic v Děčíně, Teplicích a Litoměřicích.

O víkendu 24. a 25. března 2024 nebude v Masarykově nemocnici v Ústí nad Labem fungovat lékařská pohotovostní služba (LPS) pro děti a dorost. Rodiče musí s malými pacienty cestovat do Litoměřic, Děčína nebo Teplic, kde bude lékařská pohotovostní služba zajištěna.

Ze zákona mají provoz lékařské pohotovostní služby pokrývat praktičtí lékaři. Jedná se o službu, která zajišťuje první kontakt se zdravotními službami v době mimo běžné ordinační hodiny praktického lékaře. LPS poskytuje zdravotní péči v případech, které pacienta neohrožují na životě a vznikly v době, kdy byla ordinace praktického lékaře zavřená. Ze zákona pohotovosti slouží praktičtí lékaři, tedy lékaři tzv. primární péče. Povinnost organizačně zajistit službu pak mají kraje (v Ústeckém kraji přenesl kraj organizační zajištění pohotovostí na nemocnice Krajské zdravotní). Dnes jsou pohotovosti nejčastěji umístěny v nemocnicích nebo krajských centrech zdravotnické záchranné služby, slouží zde však praktičtí lékaři.

Od března 2024 výrazně přibylo dnů, kdy ústečtí praktičtí lékaři nenastupují na služby lékařské pohotovosti (LPS). Mnohé z nich vykrývají nemocniční lékaři Krajské zdravotní, ale i ti mají své limity vzhledem k 24 hodinovým nebo nočním službám na dětském oddělení v nemocnici. Ústecká Masarykova nemocnice v těchto dnech směřuje dětské pacienty do okolních nemocnic v Děčíně, Teplicích a Litoměřicích. Krajská zdravotní ani kraj totiž nemají žádné legislativní možnosti, jak na praktických lékařích služby LPS vynutit.    

V Ústí nad Labem dnes sloužící praktičtí lékaři dokáží pokrýt ani ne polovinu denních služeb v měsíci. Většinu druhé poloviny služeb nad rámec svých povinností odslouží v Ústí nad Labem, ale i v mnoha okolních městech nemocniční lékaři Krajské zdravotní, kteří nechtějí nechat rodiče, respektive jejich děti bez ošetření. „Pokrývání pohotovostí nemocničními lékaři je však na hraně zákona a současně i na hraně fyzických i psychických možností nemocničních lékařů. Ti dosahují zákonných limitů v počtu přesčasových hodin už svými službami odpracovanými v nemocnici a není v jejich silách ani časových možnostech ke standardním službám v nemocnici odsloužit ještě další služby na pohotovosti, byť se to alespoň zčásti snaží nemocniční lékaři zajistit,“ vysvětluje náměstek pro zdravotní péči Krajské zdravotní MUDr. Jiří Laštůvka. 

„Omlouváme se všem rodičům, kteří musí za praktikem cestovat na pohotovost do okolních měst, a to i přesto, že chyba není na naší straně. Bohužel nemáme ani my, ani kraj, žádné nástroje, jak praktické lékaře ke službám na pohotovostech donutit. V tomto ohledu je potřeba změna zákona v gesci ministerstva zdravotnictví, to ale problém dostatečně neřeší,“ vysvětluje tisková mluvčí Krajské zdravotní Petra Roubíčková. 

Děčín, 20. března 2024 – Vedení Krajské zdravotní v děčínské nemocnici slavnostně otevřelo nově postavený pavilon s urgentním příjmem. Jde o nejmodernější nemocniční stavbu v Ústeckém kraji, jejíž koncept vychází ze současných světových trendů – urgentní příjem se stává bránou do nemocnice a jedním kontaktním místem pro všechny pacienty. Vedle úplně nově zbudovaného urgentního příjmu s recepcí s nepřetržitým provozem, jehož součástí jsou ambulantní i lůžková část urgentního příjmu s ambulancemi v oborech interního lékařství, chirurgie, neurologie a lékařská pohotovostní služba, se do nových prostor z jiných částí nemocničního komplexu přestěhuje i oddělení anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny a jednotka intenzivní péče, kterým se tím zvýší i kapacita lůžek. Na nově zbudovaný urgentní příjem, jehož součástí je ambulantní i lůžková část, navazuje komplexní radiodiagnostické oddělení. V nových prostorách nebudou chybět zcela nové operační sály s nejmodernější technikou. Stavba za více než 950 milionů korun byla spolufinancována Evropskou unií v rámci reakce Unie na pandemii COVID-19 a Ústeckým krajem.  

„Urgentní příjem je zcela nově zřízené oddělení, které zásadním způsobem ovlivní trajektorii pacienta v naší nemocnici. Jeho základní filozofií je zajištění dostupnosti akutní zdravotní péče na jednom místě, a to bez ohledu na závažnost pacientova stavu, jde o takzvaný bezprahový urgentní příjem – pod heslem: lékař přichází za pacientem,“ vyzdvihuje přednosti nového pavilonu MUDr. Eva Smržová, primářka urgentního příjmu děčínské nemocnice.

Na urgentní příjem se pacienti dostanou dvojím způsobem. Část je vyhrazena příjmu pacientů dovezených zdravotnickou záchrannou službou, opačná strana budovy je určena pacientům, kteří přijdou tzv. po svých.

„Jde o moderní pracoviště urgentního příjmu II. typu, koncepčně první svého druhu v Ústeckém kraji, a dokonce i jeden z prvních v České republice. Jednotlivá pracoviště mají na sebe logickou návaznost, což je velmi praktické pro personál i pacienty. Nově otevřený pavilon nejen zajistí tu nejkvalitnější péči pro pacienty z Děčínska a okolí – jde o spádovou oblast pro 130 tisíc obyvatel, ale je atraktivní novinkou i pro personál, který stále ještě nabíráme,“ doplňuje ředitel děčínské nemocnice Krajské zdravotní MUDr. Michal Hanauer, MBA.

Stavbu nového pavilonu projektoval Atelier Penta pod vedením Ing. arch. Jaromíra Homolky, zhotoviteli stavby, která se rozběhla v říjnu roku 2021, byli VW Wachal a.s. a Zlínstav a.s.   

„Cena nového pavilonu přesahuje 950 milionů korun a vznikla za podpory z evropských prostředků, konkrétně z 98. výzvy Integrovaného regionálního operačního programu s výší dotace 150 milionů Kč, a zbývající částku 800 milionů zafinancoval Ústecký kraj. Na oddělení v novém pavilonu navíc naváže výstavba Pavilonu matka a dítě s hemodialýzou a komunikačním koridorem, který propojí nemocnici s ostatními budovami a koncepčně bude celá nemocnice průchozí takzvaně suchou cestou“ uvedl dnes MUDr. Leoš Vysoudil, MBA, místopředseda představenstva Krajské zdravotní.

„Děčínská nemocnice patří do sítě 120 urgentních příjmů v celé České republice – ta prioritizuje nemocnice dle jejich důležitosti z pohledu strategického rozvoje nemocniční péče. Všechny nemocnice Krajské zdravotní mají své urgentní příjmy zařazené mezi prioritní a řadí tak naše nemocnice mezi páteřní síť zdravotnických zařízení z pohledu Ministerstva zdravotnictví a zdravotních pojišťoven. Těší mě, jak se dostavba nového pavilonu v děčínské nemocnici povedla. Je to velký krok vpřed pro pacienty i personál nemocnice. Celý koncept vychází i z praktických zkušeností lékařů a maximálně usnadňuje příjem pacientů. Děkuji všem, kteří se na výstavbě děčínské nemocnice Krajské zdravotní podíleli. Věřím, že se tu bude lékařům skvěle pracovat a pacienti ocení příjemné a velmi praktické prostředí nového pavilonu včetně moderního přístrojového vybavení,“ uvádí generální ředitelka Krajské zdravotní, MUDr. Taťána Soharová.

Nový objekt byl stavebně zkolaudován a hned zítra odstartuje sterilizací (tzv. validací) operačních sálů, aby se do něj postupně mohl nastěhovat personál nemocnice. Od konce března v něm první služby nabídne radiodiagnostické oddělení, po Velikonocích zahájí v novém pavilonu provoz anesteziologicko-resuscitační oddělení a jednotka intenzivní péče. Operovat se v novém pavilonu začne druhý týden v dubnu a první pacienty přivítá nakonec samotný urgentní příjem na začátku května.  

Kontakt pro média:

Petra Roubíčková

Tisková mluvčí Krajské zdravotní, a.s.

Telefon: 739242382

E-mail: petra.roubickova@kzcr.eu