James Parkinson, londýnský praktický lékař, v roce 1817 popsal ve své eseji o "obrně třaslavé“ nemoc, která dnes nese jeho jméno.

Parkinsonova nemoc patří mezi nejčastější neurodegenerativní choroby. Je to choroba geneticky i fenotypicky různorodá, na jejích projevech se podílí řada endogenních i exogenních faktorů.

Výskyt stoupá s věkem, až na 500 pacientů na100 000 obyvatel starších80 let  a nemoc je o něco častější u mužů (asi 1,2:1). Průměrný věk začátku příznaků je 60 let, ale nemoc se může projevit již kolem 30. roku života, nebo naopak i v období opravdu pozdního stáří.

Parkinsonova choroba se projevuje charakteristickou pohybovou poruchou – parkinsonským syndromem tvořeným hypokinezí (tedy snížením frekvence i rychlosti pohybu, tím i omezenou mimikou, chudostí pohybů), rigiditou (zvýšeným napětím svalů obecně), třesem a poruchou stability/stoje a chůze a tzv. non-motorickými příznaky (neuropsychiatrickými, kognitivními, autonomními jako je např. ortostatická hypotenze, poruchy močení, gastrointestinální obtíže, poruchami spánku, čichu a chuti).

Hlavním patogenetickým podkladem motorických projevů je deficit dopaminu ve striatu v důsledku degenerativního zániku neuronů v substantia nigra. Zároveň ovšem dochází i k nedostatku mnoha dalších neurotransmiterů (např. serotoninu, noradrenalinu, acetylcholinu) a tím k multitransmiterové dysbalanci, která spolu s deficitem dopaminu (u léčených pacientů posléze různým způsobem suplementovanému) vede k dalším non-motorickým projevům.. Motorické příznaky parkinsonismu se rozvíjejí až po vyčerpání 80% dopaminu ve striatu, což odpovídá zániku 30-50% dopaminergních neuronů v substantia nigra.

Parkinsonovu nemoc dosud nelze vyléčit, ale lze tlumit její symptomy a významně tak zlepšit kvalitu života pacientů. Ráda bych zdůraznila, že spolupráce pacienta a jeho rodiny je v tomto případě velmi zásadní – používané léky je nutno užívat pravidelně v doporučeném dávkování, v pozdějších stadiích je třeba i dohled nad užíváním medikace, je nutno dodržovat různá režimová opatření (např. užívat levodopu s odstupem od požívání bílkovinné stravy) a nesmírně důležitou součástí léčby je pravidelná fyzická aktivita i cílená rehabilitace, u níž byl prokázán i efekt na prodloužení období kvalitní hybnosti a pozitivní vliv na kognitivní funkce.

Z farmakoterapie stále zlatým standardem zůstává levodopa (prekursor dopaminu, který se v mozku přeměňuje na dopamin a substituuje tak jeho deficit), doplněna o inhibitor DOPA dekarboxylasy (carbidopu/benserazid, který inhibuje extracerebrální dekarboxylaci levodopy, čímž zvyšuje množství levodopy transportované do mozku a přitom snižuje její nežádoucí periferní účinky), později se přidávají inhibitory katechol-O-methyltransferasy (entacapon či opicapon, které zvyšují dostupnost levodopy pro mozek a prodlužují tak účinek jednotlivých dávek). U mladších pacientů bez kognitivního deficitu se používají agonisté dopaminu (kteří se váží na dopaminové receptory v mozku a nahrazují tak do jisté míry funkci chybějícího dopaminu), u mladších pacientů s rezistentním třesem lze použít i anticholinergika. U pacientů s dominující poruchou chůze, event. u DOPA-indukovaných dyskinezí lze indikovat amantadin. Je to také lék, který je k dispozici v intravenosní formě, tudíž je možné jej využít v situaci, kdy dočasně perorální léčba není možná. V poslední době se stále vylepšují intervenční metody léčby – hluboká mozková stimulace a pumpové systémy umožňující podávat lék kontinuálně a vyhnout se tak fluktuacím hybnosti v pozdějších stadiích nemoci.

Pro lékaře jiných odborností a lékaře praktické je jistě důležité umět pacienta včas odeslat k neurologickému vyšetření při podezření na tuto chorobu, stejně tak jako je dobré vědět, že jsou léky, které mohou zhoršit příznaky u pacientů s Parkinsonovou chorobou či též u starších lidí, kteří dosud diagnostikováni nebyli (mezi tyto léky patří především typická antipsychotika - např. haloperidol, tisercin, levopromazin, prochlorperazin..atd; často užívaný lék při zažívacích obtížích degan či při vertiginosních obtížích s nevolností užívaný torecan; dále je rizikový cinarizin, promethazin, z antihypertensiv dopegyt a jiné. Doporučení lze najít též např. na stránkách www.parkinson-help.cz).

Rovněž je nutno zmínit, že jakýkoli drobný infekt (např. močových cest) či jiné onemocnění se u parkinsoniků může jako první manifestovat akutním zhoršením hybnosti u dosud slušně kompenzovaného pacienta, proto je vhodné nepodcenit komplexní vyšetření.

Na závěr bych chtěla ocenit práci pacientských organizací, které se snaží různými způsoby o podporu pacientů a jejich rodin! Stejně tak můj dík patří sestřičkám/bratrům, ošetřovatelkám/ošetřovatelům organizací domácí péče, které pomáhají pečovat o pacienty doma.

Život s touto nemocí má mnoho obtíží a omezení, a proto patří můj obdiv všem, kteří s nemocí bojují a za spolupráce s lékaři, fyzioterapeuty, event. psychology a psychiatry se snaží dál žít naplněný život. Můj velký obdiv i dík patří jistě i rodinám a dalším pečujícím – setkání s nimi je pro mne vždy darem, protože s láskou o svého člověka pečují i v tomto těžkém období. Slovy sv. Pavla: „Kdybych měl dar proroctví, rozuměl všem tajemstvím a obsáhl všecko poznání, ano, kdybych měl tak velikou víru, že bych hory přenášel, ale lásku bych neměl, nic nejsem. … Ať se děje cokoliv, láska vydrží, láska věří, láska má naději, láska vytrvá. Láska nikdy nezanikne.“

U příležitosti světového dne Parkinsonovy choroby si dovoluji pozvat vás na výstavu obrazů pacientky, která se již roky léčí s Parkinsonovou chorobou, statečně bojuje se všemi obtížemi s ní spojenými a stále studuje malbu a tvoří krásné obrazy. Výstava proběhne od 1.5.2024 v atriu budovy A ústecké Masarykovy nemocnice a potrvá celý květen 2024.

                                                                          MUDr. Marie Vinopalová, neurologie MNUL

Na Klínovci ještě zůstáváme! Prokopové se ptají náčelníka Horské služby Krušné hory Bc. Miroslava Račka, jak se bezpečně chovat na horách – nejen v zimě. Na co si mají návštěvníci dát pozor, když lyže a snowboard vymění za nordic walking hole a kola? Při jakékoli aktivitě, ale i při přípravě na ni, hory nepodceňte a do mobilu si stáhněte apku Záchranka. Sledujte 29. díl Prokopni to.

Prokopni to je autorský videopodcast Krajské zdravotní, který běží od května 2023. Cílem pořadu Prokopni to je společně s Prokopem a Prokopem prokopnout strach a obavy z poskytování první pomoci či z návštěvy nemocnice. V hlavních rolích se představují MUDr. Prokop Seif, lékař Anesteziologicko-resuscitačního oddělení Nemocnice Most, a Bc. Prokop Voleník, záchranář a tiskový mluvčí Zdravotnické záchranné služby Ústeckého kraje.                                                                                                                                                         

Jak bude vypadat v budoucnu rumburská nemocnice zajišťující dostupnost zdravotní péče ve Šluknovském výběžku pro 50 tisíc obyvatel dnes představilo zástupcům místní samosprávy vedení společnosti Krajská zdravotní spolu s radním Ústeckého kraje pro oblast majetku a investic Mgr. Bc. Tomášem Riegrem. Na setkání se starosty měst a obcí nejvýchodnější části Ústeckého kraje přiblížilo průběh přípravy a realizaci zejména I. etapy modernizace Nemocnice Rumburk. Ta je součástí komplexního generelu rozvoje nemocnice v horizontu 25 let. Zdravotnické zařízení je v portfoliu největšího poskytovatele nemocniční péče v České republice, jako pracoviště Masarykovy nemocnice v Ústí nad Labem, od 1. 7. 2021. Generely rozvoje na čtvrt století dopředu začalo pro všechny své nemocnice připravovat vedení Krajské zdravotní již před dvěma lety.

„Mnohé investiční akce Ústeckého kraje dokončené v loňském roce ve Šluknovském výběžku dokazují, že vedení Ústeckého kraje na nejsevernější část kraje a její obyvatele nezapomíná. Další projekty máme navíc rozpracované, připomenu například investice do oken gymnázia v Rumburku za 70 milionů korun, do základní umělecké školy nebo místní pobočky oblastního muzea v Děčíně. V posledních dvou letech probíhaly intenzivně i práce na nemocnici a jsem rád, že můžeme jejich výsledek nejenom představit samosprávám, ale že se nová podoba rumburské nemocnice už i reálně buduje,“ otevřel dnešní setkání se zástupci samospráv radní Ústeckého kraje pro oblast majetku a investic Mgr. Bc. Tomáš Rieger.         

„Časový horizont dostavby první, nejmarkantnější etapy rozvoje rumburské nemocnice je konec roku 2027.  Jedná se o etapu zahrnující modernizaci polikliniky a administrativní budovy, výstavbu urgentního příjmu a nového heliportu. Na část výstavby již máme peníze od Ústeckého kraje ve výší 400 milionů korun, další financování vyjednáváme s Evropskou investiční bankou, a počítáme i s vlastními zdroji díky ziskovému hospodaření Krajské zdravotní v posledních letech,“ řekl po setkání se starosty předseda představenstva Krajské zdravotní MUDr. Ondřej Štěrba. 

Mezi aktuální projekty již odstartované I. etapy modernizace Nemocnice Rumburk patří jednak rekonstrukce budovy polikliniky, kde se předpokládá zahájení stavby letos na podzim a ukončení v listopadu 2025 za – v tuto chvíli podle studie předpokládaných – 178 milionů korun. V současné době je dokončena studie záměru a probíhá zpracování projektové dokumentace v dalších stupních potřebných k vydání stavebního povolení a k realizaci veřejné zakázky na generálního dodavatele stavby.

Podobný časový harmonogram jako u prací na objektu polikliniky je v případě modernizace administrativní budovy rumburské nemocnice. Aktuálně je dokončena projektová dokumentace potřebná k vydání stavebního povolení a k realizaci veřejné zakázky na generálního dodavatele stavby. Před zahájením rekonstrukce administrativní budovy bude nutné vystěhovat hematologickou laboratoř do dočasné modulární stavby, na jejíž výstavbě již Krajská zdravotní v Rumburku pracuje od začátku letošního roku.

Další zásadní rozvoj rumburské nemocnice v nejbližších letech přinese novostavba Pavilonu urgentního příjmu včetně jednotky intenzivní péče, operačních sálů a laboratoří. V tomto ohledu nyní probíhají vyjednávání s Evropskou investiční bankou o možnostech čerpání úvěru.

Na novostavbu urgentního příjmu by měla navazovat i výstavba nového heliportu s předpokládanými náklady 8 milionů Kč včetně DPH na v současnosti městském pozemku, který se podařilo vytipovat ve spolupráci s městem, která je dle vedení Krajské zdravotní velmi funkční a prospěšná.

„Původní místo pro heliport nevyhovovalo místní dopravní situaci a kolidovalo s územním plánem s ohledem na letecké podmínky. Nově vytipovaný pozemek je přímo v sousedství nemocnice, vyhovuje technickým podmínkám a v současné době řešíme s Krajskou zdravotní podmínky prodeje pozemku,“ uvedl Mgr. Bc. Martin Hýbl, starosta Rumburku.

Pro heliport je již dokončena studie proveditelnosti. Ta obsahuje určení vzletových koridorů, definice výškových překážek včetně řešení, geodetické definování plochy a související nezbytné příjezdové komunikace pro zdravotnickou záchrannou službu. Zde je třeba upozornit, že nejzazší termín dokončení stavby heliportu rumburské nemocnice je zahájení provozu urgentního příjmu, jehož je podle legislativy nezbytnou součástí.

Generel rozvoje rumburské nemocnice už od počátku počítá také s optimalizací parkování jak u nemocnice, tak u polikliniky. Druhá a třetí etapa rozvoje rumburské nemocnice pak představuje dostavbu lůžkového pavilonu navazujícího na urgentní příjem. V poslední etapě se počítá s citlivou rekonstrukcí historické budovy nemocnice. Etapy by měly na sebe navazovat a předpokladem je podpora jejich financování ze strany Ústeckého kraje v budoucích letech.

Jemnou manuální práci a tvůrčí činnost vidí Marek Gilík v chirurgii. Úspěšný projekt Krajské zdravotní Zdravotníkem na týden mu umožnil opět o něco více nahlédnout do tohoto oboru a naučit se novým dovednostem. Za svou stáží cestoval student čtvrtého ročníku Masarykovy univerzity v Brně přes celou republiku. Rozhodl se totiž navázat na svou letní praxi v chomutovské nemocnici.

A co nám prozradil o zkušenostech z chirurgie?

Studujete čtvrtý ročník Všeobecného lékařství a pro svou stáž jste si vybral oddělení chirurgie. Co vás na tomto oboru oslovilo?

Oblast chirurgie je mi blízká a chtěl bych se v ní rozvíjet dál. Ještě se rozhoduji pro konkrétní chirurgický obor. Ale vím, že bych chtěl pracovat i rukama. Jemné manuální práce, využití šikovnosti a tvůrčí činnost, to je to, co hledám. Mám pocit, že při chirurgii je člověk hybatelem děje a něco tvoří nebo rekonstruuje. A to se mi na chirurgii právě líbí.

První bych chtěl ale dostudovat. Čeká mě ještě dva a půl roku studia a náročné zkoušky.

Co vás motivovalo nastoupit na stáž Zdravotníkem na týden? Předpokládáte, že vám odhalí širší spektrum než vaše studijní praxe?

Po zkouškách jsem měl čas a řekl jsem si, že se chci zase posunout a více nasát atmosféru nemocnice a zdravotnictví. V chomutovské nemocnici jsem byl už v létě, líbilo se mi tu, a tak jsem se rád vrátil. Když jsem zjistil, že to lze přes projekt Zdravotníkem na týden, ani jsem dlouho nepřemýšlel.

V ročníku nás studuje mnoho studentů a je náročné tomu přizpůsobit kapacitu pro praxi. Proto je fajn, že existují nemocnice, kde není tolik mediků a máme zde větší prostor pro realizaci. Za tuhle možnost jsem velice rád.

Pomáhá vám vaše praktická zkušenost k propojení teoretických znalostí ze studia?

Důležité je, aby člověk nejprve nabyl teoretických znalostí, pak se propojují s těmi z praxe. A praktické zkušenosti jsou velmi důležité. Už teď u sebe sleduji posun. Od mé praxe po třetím ročníku a nyní v půli čtvrtého nahlížím na pacienty a jejich léčbu jinak. Už mě třeba i napadají možnosti terapie.

Překvapilo vás něco při vaší stáži, ať už mile, či nemile?

Mile mě překvapil zdravotnický personál, lékaři nebo sestřičky a ošetřovatelky, všichni na mě byli velice milí. Vedli jsme i osobní rozhovory. Nemilého mě nepotkalo nic.

Měl jste možnost setkat se se zajímavým nebo komplikovaným případem pacienta?

Měl. Nevím, jak moc do detailu mohu zabíhat, ale zajímavých případů jsem zažil více. Tím, jak jsem na praxi strávil týden v kuse, měl jsem možnost vidět pacienta po celou dobu a sledoval jsem, jak postupuje terapie a jak se pacient vyvíjí. To mě moc bavilo a je to fajn zkušenost oproti tomu, když přijdete třeba jen ráno nebo odpoledne na oddělení a vidíte pacienta jednou. Už ale nevíte, jak probíhá jeho následná léčba. Tady jsem mohl vidět průběh léčby a změnu stavu v rámci dní. Konzultoval jsem s lékaři, proč volí daný postup, co zrovna dělají, a to bylo velmi fajn. Delší stáže jsou jen ku prospěchu.

Žijete v Opavě, studujete v Brně a nyní jste za praxí cestoval až na druhý konec republiky do Chomutova. Co vše vstupuje do kritérií pro výběr pracoviště, ve kterém chcete jako mladý lékař působit?

Jednoznačně milý a vstřícný personál a kolegové kolem. Je pro mě dost důležité, aby mě jako mladého lékaře mezi sebe přijali. Další důležitou podmínkou je pro mě moderní vybavení pracoviště. A pokud se tam budou dělat zajímavé výkony, tak to je jen plus.

Jak jste se dozvěděl o projektu Zdravotníkem na týden a jak probíhalo přihlašování?

Proklikal jsem se k tomu na internetu. Více o projektu mi řekli na personálním oddělení v Chomutově, kam jsem volal. Samotný proces přihlášení byl poměrně hladký. Vyplnil jsem dotazník a za týden a půl mi odpověděla paní personalistka. Pak už jsme jen telefonicky doladili detaily a smlouvu jsem podepsal v Chomutově při nástupu na stáž.

Jak hodnotíte délku stáže? Stačil vám týden na to, abyste poznal práci a běh oddělení? Nebo byste doporučil delší dobu stáže?

Klidně bych zůstal i déle, ale týden stačí.

Kdo byl hlavní osobou, která se o vás během stáže starala a vedla vás?

Staralo se o mě více osob, ale chtěl bych vyzdvihnout hlavně jednu, kterou je pan doktor Petr Zapletal. Vyšel mi ve všem vstříc, odpověděl mi, na cokoliv jsem se zeptal, a ještě s humorem. Můj garant byl super člověk a byl jsem s ním nadmíru spokojen.

Co hlavního si za týden stáže odnášíte?

Odnáším si plno zkušeností jak s pacienty, tak s lékaři a ostatním personálem a chodem nemocnice, a tím, jak zdravotnictví funguje. Také jsem získal nové dovednosti. Na traumatologické ambulanci mi dovolili ošetřit pacienta nebo zašít ránu. Naučil jsem se nové stehy, za to jsem byl velmi rád a děkoval jsem za to. Týden jsem strávil příjemně, protože jsem si zašel v Chomutově i na hokej, což jsem měl dlouhodobě v plánu. Atmosféra tam byla fajn, snažil jsem se nějak nasát prostředí města, ačkoliv nejvíce času jsem dával nemocnici. Je toho více – zkušenosti, fajn lidé a třeba i ten hokej. 😊

Chtěl byste něco zmínit na závěr?

Především bych chtěl za tuto možnost poděkovat, vedení Krajské zdravotní a hned v závěsu celému chirurgickému oddělení v Chomutově, že na mě byli milí, že mi odpovídali na každou otázku, že mě ke spoustě věcí pustili a že jsou fajn lidé. Byl to super týden!

Světový den vitaminu C se slaví každoročně 4. dubna a jeho cílem je upozornit na důležitost vitamínu C pro lidské zdraví a význam jeho pravidelné konzumace.

Věděli jste například, že vitamín C kromě svých schopností posílit imunitu působí jako antioxidant a tím napomáhá udržet přirozenou vitalitu a svěží vzhled? Že podporuje tvorbu kolagenu a díky tomu zvyšuje elasticitu kůže? Nebo že snižuje únavu i bolesti kloubů a podporuje rychlejší hojení ran? Díky vitamínu C můžeme být i štíhlejší, podporuje totiž tvorbu látek odbourávajících tukové zásoby. Jeho nedostatek může vést k mnoha zdravotním problémům. Vitamín C je prostě pro lidské zdraví neocenitelný.

„Bohužel si naše tělo, na rozdíl od většiny zvířat, neumí vitamín C vyrobit samo a musí ho získat z potravy nebo doplňků stravy,“ říká Pavla Sládková z Úseku řízení lékárenské péče.

„Pokud hledáte způsob, jak získat dostatek vitamínu C, je důležité konzumovat potraviny, které ho obsahují. Ovoce a zelenina jsou jeho nejlepším zdrojem, proto by měly být součástí každého jídelníčku,“ radí Sládková. Mezi vhodné zdroje bohaté na tento vitamín patří například citrusové plody, červená paprika, kiwi, jahody nebo brokolice. Velice významným přírodním zdrojem „céčka“ je acerola, amalaki (indický angrešt), šípek nebo plod rakytníku řešetlákového.

Pokud nezískáte dostatek vitamínu C z potravy, můžete přemýšlet o obohacení vaší stravy o vitamín C v podobě doplňků. Pravidelné užívání doplňků s vitamínem C může mít pozitivní účinky na podporu zdraví vašeho těla. Nezapomeňte, že když se cítíte dobře, tak i dobře vypadáte. Proto se zeptejte svého lékaře nebo lékárníka, který vám doporučí vhodné doplňky stravy. Vitamin C lze zakoupit ve formě kapslí, tablet či sirupů. Doplňky stravy vám však nenahradí zdravý a vyvážený jídelníček.

Oslava si žádá dárek

Každá oslava si žádá dárek. S ním přichází i nemocniční lékárny Krajské zdravotní, které se připojují k oslavě a všem zájemcům v rámci Světového dne vitamínu C dne nabízí dárek v podobě 10% slevy na čistý vitamín C v tabletách či rozpustný, a to ve dnech 4. 4. - 5. 4. 2024.

Dodejte svému tělu pořádnou dávku tohoto vitamínu. Zaslouží si to!

Nemocnice Krajské zdravotní v Teplicích se změnila k nepoznání! Po dvouleté generální rekonstrukci gynekologicko-porodnického oddělení zdravotníci přivítají rodičky sice na známém místě, ale ve zcela novém, ve všech směrech moderním, a především příjemném prostředí. POROD JAKO DOMA – právě takový zážitek tady chce tým lékařů a porodních asistentek nastávajícím maminkám poskytnout.

„Porodnice by měly být vizitkou každé nemocnice. Zázemí, které mám dnes možnost vidět je opravdu krásné a věřím, že se maminkám bude líbit a budou se zde cítit opravdu jako doma. Vše je téměř na dosah ruky, úžasné prostory nabízí nejen komfort a služby pro aktivní porod, ale i tolik potřebnou intimitu a možnost přítomnosti doprovodu. Rekonstrukci, která byla spolufinancována z fondů EU, konkrétně programu REACT-EU a finančně na ni přispělo i město Teplice a sama Krajská zdravotní, je opravdu povedená. Děkuji panu řediteli, a především primáři gynekologicko-porodnického oddělení MUDr. Lukáši Pondělíčkovi, který se svým týmem dozoroval každý detail nové porodnice,“ ocenila vzhled oddělení i práci zdravotníků generální ředitelka Krajské zdravotní, MUDr. Taťána Soharová.

„Na dokončení rekonstrukce gynekologicko-porodnického oddělení, která reflektuje nejmodernější trendy oboru jsme se těšili téměř dva roky.  Výsledkem je komfortní vzhled, který působí velmi moderně až nadčasově, přesto příjemně a útulně. Splnil se také můj sen, což byl sen i všech porodníků, kteří zde pracovali, a to ten, že sekční sál pro akutní porodnickou operativu bude součástí porodnice a maminky, jichž se bude týkat, již nebudou muset jezdit přes část nemocnice“, hodnotí výsledek přestavby MUDr. Hrubý, ředitel teplické nemocnice a dodává: „Chtěl bych poděkovat všem zaměstnancům, kteří se ať přímo nebo i nepřímo podíleli na této rekonstrukci, která probíhala za provozu tohoto pavilonu a do jisté míry zasáhla prakticky všechny chirurgické i některé nechirurgické obory. Přeji všem porodníkům, ať se jim v nových prostorách daří a všem maminkám, ať se jim zde líbí.“

Původní porodnice byla umístěna pouze v jednom podlaží. Díky menším prostorům nebylo možné ženám zajistit větší komfort a plné soukromí, především pak na porodním sále. To se nyní zásadně změnilo. Porodnice je koncipována na samostatný porodní sál a samostatné oddělení šestinedělí, kde je umístěno i oddělení novorozenců. Novinkou jsou tři samostatné porodní boxy, které patří v současné době k moderním trendům v porodnictví. Ty jsou plně vybaveny tak, aby byla zajištěna nejen vysoká úroveň péče o rodičku, ale i nezbytné soukromí, které k porodu náleží.  Vlastní sociální zařízení, lůžko k odpočinku, lůžko porodní, relaxační porodní vana, žíněnky, žebřiny, závěsný systém pro aktivní porod, overbally, porodní stolička s bylinnou napářkou, či reboza šátky pro úlevu a polohování při porodu, to vše mohou nastávající rodičky v boxech očekávat. Šestinedělí pak maminkám nově poskytuje 6 dvoulůžkových pokojů s vlastním soc. zařízením, 3 nadstandardy a 1 rodinný pokoj s možností ubytování doprovodu novopečené maminky. Doprovod může být s ženou v jakékoliv fázi porodu na porodním pokoji.

„Na nové zázemí jsme se strašně těšily. Až dosud si naši porodnici vybíraly k porodu ženy pouze kvůli naší laskavé péči, individuálnímu přístupu a respektu k porodu. Nyní jim můžeme nabídnout nejen sebe a naši péči, ale i porod v úžasných prostorách, které navíc umožňují rozšíření našich stávajících služeb. V brzké době chceme například začít s aromatoterapií, kterou nám umožňují právě až uzavřené porodní pokoje. Každá žena má jiné smyslové potřeby, a tedy ne každé může vyhovovat specifická vůně olejů,“ říká staniční porodní asistentka Bc. Dana Šestáková.

Teplická porodnice nabízí celou řadu služeb v souladu s moderními trendy porodnictví. Samozřejmostí je bonding, možnost nepřetržité přítomnosti doprovodu staršího 18 let u rodičky včetně přítomnosti u císařského řezu, vítán je doprovod dul či porodních asistentek, možný je za dodržení určitých podmínek i ambulantní porod.

Získat nové žáky pro zdravotnické obory a následně potenciální zaměstnance do zdravotnických zařízení není snadné. Zajištění dostatku kvalitních sester a záchranářů je běh na dlouhou trať a spočívá ve spolupráci a dlouhodobém působení na mnoha frontách. Mostecká nemocnice Krajské zdravotní dlouhodobě úzce spolupracuje s místní zdravotnickou školou. Studenty láká na možnosti exkurzí, praxí, stáží i na stipendijní programy. Nyní se, za podpory vedení města Mostu, obrací i na žáky základních škol v regionu, a to s novým projektem, který má za cíl zvýšit jejich zájem o budoucí práci v Nemocnici Most.

Projekt, jež si klade za cíl nadchnout žáky základních škol pro pokračování ve studiu na zdravotnické škole a potažmo pro budoucí práci v nemocnici, poprvé představil ředitel mostecké nemocnice Ing. Pavel Markalous a hlavní sestra nemocnice Mgr. Šárka Gregušová na poradě ředitelů školských příspěvkových organizací Statutárního města Most.

Program je zaměřen především na žáky sedmých a osmých tříd, kteří by se se v budoucnu rádi uplatnili v roli zdravotní sestry nebo zdravotnického záchranáře. Aktivity projektu směřují v první fázi k získání povědomí a pozitivního vnímání uplatnění v Nemocnici Most, v druhé pak k praktickým interaktivním činnostem jako jsou exkurze, přednášky na školách, workshopy a soutěže v prostorách nemocnice pro aktivní zájemce o studium na střední zdravotnické škole. Součástí je i setkávání a komunikace s rodiči.

Aktivity koordinuje vedení nemocnice ve spolupráci s magistrátem města Most, který je aktivním partnerem tohoto projektu. Prvním společným počinem je výroba školního sešitu ve speciálním designu, s informacemi o výhodách práce na pozicích zdravotní sestra a záchranář, s QR kódem s odkazem na rozhovory s absolventy SZŠ a VŠ, kteří v nemocnici pracují. Sešit, jehož grafika je výsledkem komunikace s žáky základních škol, bude nyní distribuován do jednotlivých školských zařízení. Náklady tohoto dílčího projektu si mezi sebou rozdělila Krajská zdravotní, a.s., jako zřizovatel Nemocnice Most a Statutární město Most.

Nepostradatelným partnerem je nadále mostecká zdravotnická škola, zřizovaná Krajským úřadem Ústeckého kraje. I zde se spolupráce s nemocnicí zdárně rozvíjí, jak ve středním, tak vyšším stupni vzdělávání.

„Věříme, že společnými silami se nám podaří zajistit dostatečné množství kvalitního personálu do naší nemocnice. Uvědomujeme si, že je to běh na dlouhou trať a výsledky budeme sklízet až za několik let. Nemůžeme si ale dovolit ztrácet čas, je třeba zajistit chod mostecké nemocnice, a hlavně její další rozvoj,“ řekl Pavel Markalous.

Neurologové i neurochirurgové, kardiologové i kardiochirurgové, infektologové, ortopedi, traumatologové a odborníci dalších lékařských specializací. A samozřejmě anesteziologové a odborníci na urgentní medicínu. Ale i psycholog, sexuolog, nemocniční kaplan. Vedle nich kriminalista, profesionální hasiči nebo zdravotničtí záchranáři. Tito všichni a zástupci řady dalších medicínských odborností vystoupili během XIII. ročníku konference Emergency, která proběhla ve dnech 20. a 21. března na Fakultě zdravotnických studií Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem, přímo v areálu ústecké Masarykovy nemocnice.

Přihlášeno bylo přes tři sta účastníků, z nich 53 aktivních. To číslo už samo o sobě svědčí o velkém zájmu o akci. Vždyť prakticky každý šestý vystoupil s příspěvkem. „Celá konference obsahovala témata, která byla velmi zajímavá a už během této dvoudenní odborné akce hodnotili kolegové jako dosud nejlepší konferenci v dosavadní historii. Přednášejících, témat a účastníků celkem bylo tolik, že by konference klidně mohla trvat ještě třetí den dopoledne a nemusela předchozí dny končit až v šest hodin večer,“ říká s jistou nadsázkou MUDr. Jana Bednářová, primářka Oddělení Emergency Masarykovy nemocnice v Ústí nad Labem, která byla odborným garantem konference. „Protože Emergency je prakticky o všem, vystoupení se týkala i nelékařských oborů. Snažíme se na tomto setkání ukázat všechny obory, které se nás týkají, čímž je program hodně pestrý.“   

Emergency v ústecké Masarykově nemocnici v nepřetržitém provozu zajišťuje příjem, ošetření a vyšetření příchozích pacientů s akutními potížemi, zraněných a nemocných přepravených do ústecké nemocnice posádkami Zdravotnické záchranné služby Ústeckého kraje. Zajišťuje pro Policii České republiky vyšetření zadržených před umístěním do cely. Oddělení pro závažně nemocné pacienty je rovněž součástí zdejšího traumacentra, kardiocentra a iktového centra se spádovou oblastí pro celý Ústecký kraj a přilehlé regiony.

Anasteziologicko-resuscitační oddělení Nemocnice Teplice obdrželo nový přístroj pro lepší vizualizaci dýchacích cest. Nejmodernější videolaryngoskop zvyšuje bezpečnost a zlepšuje kvalitu vyšetření u pacientů, kteří mají z různých důvodů hůře přehledný vstup k dýchacím cestám. K jeho získání teplické nemocnici napomohl projekt Krása pomáhá, který organizuje bývalá modelka a Miss Sympatie 2002 Lenka Kocmanová Taussigová. Výtěžek z charitativní akce, kterou podpořila řada sponzorů včetně Nadace ČEZ, činil 310 tisíc korun.

V úterý 26. března slavnostně převzal ředitel Nemocnice Teplice a zároveň primář tamního anesteziologicko – resuscitačního oddělení MUDr. Tomáš Hrubý nový videolarygoskop, konkrétně novou generaci tohoto přístroje Glidescope Tatanum CORE 10 WS.

 „Za dar v podobě videolaryngoskopu jsme velice rádi. Používáme ho u pacientů, kde víme nebo předpokládáme obtížné zajištění dýchacích cest orotracheální intubací v přímé laryngoskopii. Nejčastěji u pacientů se zhoršenou mobilitou nebo poraněním krční páteře, u extrémně obézních pacientů, pacientů s patologiemi v dutině ústní a tak dále. Hlavním přínosem videolaryngoskopie s použitím zmiňovaného přístroje je zvýšení bezpečnosti pro naše pacienty při poskytování zdravotní péče,“ vysvětluje ředitel nemocnice MUDr. Tomáš Hrubý.

Nemocnice dosud disponovala videolaryngoskopem předchozí generace a využívala jej v rámci anesteziologické péče na nových centrálních operačních sálech. Pořízením dalšího přístroje se zvýšila dostupnost této techniky také na odděleních intenzivní medicíny a urgentního příjmu.

Moderní přístroj za několik stovek tisíc korun mohla teplická nemocnice Krajské zdravotní pořídit díky výnosu z charitativní akce Lenky Kocmanové Taussigové Krása pomáhá. Na výtěžku z této benefiční akce se podílela řada sponzorů, konkrétně Nadace ČEZ, Bílinská kyselka, Have 2000, Statutární město Teplice, Nadace Severočeská voda, Veolia, Mostecká montážní, Zahrada Čech a RE/MAX Teplice. „Jsem moc ráda, že se podařilo uspořádat další ročník této již tradiční akce, i když tentokrát trochu netradičně v rámci Czech Fashion Week, který proběhl právě v Teplicích, kde vybraný finanční příspěvek zůstal, aby pomohl tamní nemocnici s pořízením moderního přístroje. Děkuji všem sponzorům a věřím, že nám naši partneři zachovají přízeň a budou i nadále projekt podporovat,“ řekla Lenka Kocmanová Taussigová, organizátorka a zakladatelka projektu.

„Krása pomáhá je úžasný charitativní projekt našich předních modelek, kdy Nadace ČEZ se k tomuto projektu pravidelně připojuje přímou podporou Nadačního fondu Krajské zdravotní, a. s., a to prostřednictvím grantu Podpora regionů. Právě do něj spadá i podpora zdravotnictví a sociálních služeb. Jsme rádi, že i v loňském roce jsme takto mohli pomoci společnosti Krajská zdravotní, která je jedním z největších poskytovatelů zdravotní péče v České republice, částkou 150 000 korun.  Nový moderní videolaryngoskop určitě usnadní, a hlavně zvýší kvalitu vyšetření pacientů teplické nemocnice,“ uvedla Michaela Ziková, ředitelka Nadace ČEZ.