Dovedete si představit větší věrnost profesi a navíc vykonávané v jednom místě? Více než půlstoletí v jedné nemocnici? Právě to je případ MUDr. Zdeňka Vejvalky, specialisty Radiodiagnostického oddělení Nemocnice Most, kam nastoupil jako mladý lékař před úctyhodnými 62 roky. Pro mosteckou nemocnici pracuje doposud, když v letech 1979 až 2005 oddělení jako primář vedl. Společně s dalšími deseti zaměstnanci, kteří v mostecké nemocnici pracují přes padesát let, se mu dostalo ocenění a poděkování od vedení nemocnice a Krajské zdravotní.

„Nedá se říct, že radiodiagnostika byla obor, který jsem toužil dělat. Dostal jsem umístěnku do Mostu a vybíral jsem mezi rentgenologií a biochemií, rozhodl jsem se pro první specializaci. Pro mě byla její nejoblíbenější částí intervenční radiologie. Ta mě bavila nejvíc. Uspokojovalo mě, že radiodiagnostická práce se týkala různých medicínských oborů, kdy jsem byl v kontaktu s ostatními kolegy. Když přišel covid, začal jsem pracovat na dálku. Mladí lékaři mají zájem o nové metody, takže na mě, v uvozovkách řečeno, zbývá čtení snímků z klasické rentgenologie,“ říká MUDr. Zdeněk Vejvalka. 

Spolu s ním vedení Krajské zdravotní a Nemocnice Most ocenilo za více než 50 let práce v mostecké nemocnici další zaměstnance. Jsou jimi z ortopedického oddělení Lubomíra Uriková, z oddělení centrálních operačních sálů Miloslava Malá, z neurologického oddělení MUDr. Jan Rejda a Alena Fraňková, z Interního oddělení I MUDr. Bořivoj Lůžek a jeho kolega z Interního oddělení II. MUDr. Petr Blažka. Více než 50 let pracuje v Nemocnici Most MUDr. Jiří Kuneš z dětského a dorostového oddělení, Eva Hrdličková z gynekologicko-porodnického oddělení, Eva Chloubová z oddělení laboratorního komplementu a Petr Čondl z oddělení správy a údržby nemovitostí.

„Za vedení společnosti je mi ctí poděkovat zaměstnancům, kteří svůj profesní život spojili s mosteckou nemocnicí a jsou jí věrní více než 50 let. Jejich práce si velmi vážíme a osobně mě těší, že jsem se s nimi mohl takto setkat,“ dodal Ing. Stanislav Dostál, člen představenstva Krajské zdravotní, a.s.

„Jsem rád, že mohu poděkovat zaměstnancům za věrnost a za práci, kterou zde odvedli a odvádějí. Jsou inspirací a oporou pro ostatní kolegy, kterým předávají své bohaté profesní i životní zkušenosti. Zaslouží si naše ocenění, obdiv a úctu,“ zdůraznil ředitel Nemocnice Most Ing. Pavel Markalous na setkání s oceněnými zaměstnanci, které se uskutečnilo 28. listopadu.

V létě roku 1972 byl hitem amerických kin film Kmotr. V Čechách se schylovalo k premiéře Dívky na koštěti. Na Hradě seděl Ludvík Svoboda, kilogram másla stál 40 korun. A do Nemocnice Chomutov nastoupila Marie Patková. V tomtéž zdravotnickém zařízení vydržela až doposud, kde tak pracuje už více než 51 let. Společně s dalšími třemi zaměstnanci, kteří v chomutovské nemocnici pracují více přes padesát let, si za to ve čtvrtek 23. listopadu 2023 vyslechla slova díků od vedení nemocnice a Krajské zdravotní.

„Shodou okolností v Chomutově otevřela v roce 1970 střední zdravotnická škola, kam jsem bez váhání nastoupila, protože jsem vždy chtěla pomáhat lidem. A musím říct, že mě to baví i po těch letech, proto v nemocnici zůstávám,“ vypráví Marie Patková, která v roce 1972 nastoupila na chomutovskou internu, kde pracovala do roku 1987. Po mateřské dovolené nastoupila v roce 1989 na neurologii, kde pracuje jako ošetřovatelka doposud. „Ředitelů už tu pamatuji hodně. Primářů se tolik nevystřídalo, ráda vzpomínám třeba na primáře Štrunce nebo Hoška. Jsem ale moc ráda, že jsme tu měli vždy skvělý kolektiv a já se tak mohu v klidu věnovat práci, která mě baví a naplňuje,“ dodává Marie Patková.

Spolu s ní vedení Krajské zdravotní a Nemocnice Chomutov ocenilo také další zaměstnankyně neurologického oddělení – Annu Šístkovou a Vlastu Novou. Z radiodiagnostického oddělení pak více než 50 let pracuje v Nemocnici Chomutov Helena Práchenská.

„Jsem moc rád, že máme v chomutovské nemocnici dobrý kolektiv a že se můžeme spolehnout na zdravotníky s léty zkušeností. Tito lidé tvoří srdce naší nemocnice a kromě toho, že stále denně pracují pro blaho našich pacientů, jsou také cenným zdrojem informací pro mladší kolegy,“ těší ředitele Nemocnice Chomutov Michala Zemana.

„Loajálních zaměstnanců si v našich nemocnicích velmi vážíme. Velmi mě těší, že jsme se tu dnes mohli sejít a těmto lidem za jejich celoživotní práci poděkovat,“ připojuje člen představenstva Krajské zdravotní Stanislav Dostál.

Některé nemocnice Krajské zdravotní omezí v prosinci plánovanou péči v důsledku protestní akce lékařů, která začne 1. prosince. Akutní a onkologická péče bude zajištěna ve všech nemocnicích Krajské zdravotní (KZ) v Ústí nad Labem, Děčíně, Teplicích, Mostě, Chomutově, Litoměřicích i Rumburku. Protestní akce lékařů nijak neovlivní chod nemocnic v Děčíně, Teplicích a Rumburku, naopak nejvážnější je situace v Mostě a v Chomutově. Krajská zdravotní pacientům s plánovanými výkony nabídne odložení zákroku, v některých případech ale také možnost operace v jiné nemocnici Krajské zdravotní.

Vládním politikům v čele s ministrem Válkem se ani tento týden nepodařilo dohodnout s Českou lékařskou komorou na podmínkách financování zdravotnictví. Lékaři po celém Česku již vypověděli v rámci protestní akce od 1. prosince přesčasové služby, na kterých je fungování českých nemocnic a české zdravotnictví postavené, a protestní akce se nevyhnula ani nemocnicím spadajícím pod akciovou společnost Krajská zdravotní, která sdružuje 7 nemocnic Ústeckého kraje. Z toho důvodu přistoupilo vedení Krajské zdravotní na různé organizační změny v práci lékařů, které zajistí nepřetržitou péči o pacienty v průběhu prosince.   

„Poslední jednání ministra Válka s Českou lékařskou komorou opět zkrachovalo a do začátku prosince zbývá fakticky už jen týden. Konec protestu je tak v tuto chvíli v nedohlednu a mě je líto, že rukojmím téhle války je pacient. Musím ale zdůraznit, že v Krajské zdravotní děláme vše pro to, aby pacientů, kteří se nedostanou v prosinci na plánovanou operaci bylo co nejméně,“ uvedl dnes k tématu Jan Schiller, hejtman Ústeckého kraje.   

V Krajské zdravotní se aktuálně zapojilo do protestu 177 lékařů z celkových 1238 lékařů ve všech sedmi nemocnicích. Z nich ale 86 bude i přes protest nadále vykonávat přesčasovou práci. S 11 lékaři se také podařilo vedení KZ domluvit na stažení jejich výpovědí z přesčasové práce. 

„Vedení Krajské zdravotní od konce října de facto nepřetržitě jednalo s lékaři, kteří podali výpovědi z přesčasové práce. Sám jsem mnoho lékařských týmů objel a naštěstí se alespoň leccos podařilo vyjednat. Pacient musí být na prvním místě, a já děkuji všem lékařům, kteří v přesčasové práci budou pokračovat i v prosinci. Díky tomu nemusíme omezovat akutní péči a pokračovat bude i některá plánovaná operativa,“ vysvětluje k situaci Ondřej Štěrba, předseda představenstva Krajské zdravotní.  

Protestní akce vůbec neovlivní chod nemocnic v Děčíně, Teplicích a Rumburku. Naopak nejvážnější situace panuje v mostecké nemocnici. Tady protestuje 60 lékařů z celkových 192. Protestem jsou v nemocnicích KZ nejvíce postižena dětská oddělení, interní oddělení a neurologická a chirurgická oddělení. Zajištění nepřetržité péče v jednotlivých nemocnicích bude možné díky zavedení plně směnného a částečně směnného provozu, kde se kombinují lékaři na směny a přesčasová práce.

„Neodkladnou péči, včetně té onkologické, poskytneme beze změn všem pacientům. Omezení plánované péče v prosinci se pak bude týkat nižší desítky plánovaných výkonů, typově operace žlučníku, kýly atp. Naštěstí je obecně prosinec méně vytíženým měsícem pro operativu, takže rušených výkonů nebude tolik v porovnání třeba s předchozími měsíci. Pacienty našich nemocnic jsme již začali kontaktovat. Někteří budou navíc na výběr z několika možností, buď odložení zákroku na pozdější termín nebo možnost operace v jiné nemocnici Krajské zdravotní. Například pacientům chirurgie v Litoměřicích nabídneme možnost operace v Děčíně, kde máme na chirurgii plný lékařský tým i přes protest,“ vysvětluje generální ředitel Krajské zdravotní Petr Malý.     

„S ohledem na aktuální situaci jsou změny systému financování zdravotnictví zcela nezbytné. V současné chvíli je zdravotnictví financováno na základě množství výkonů, vzhledem k jeho poklesu v prosinci jen Krajská zdravotní přijde o 25 milionů korun. V průběhu následujících měsíců se tak budeme muset soustředit i na nějakou optimalizaci v rámci sítě zdravotní péče a specializaci jednotlivých zařízení. Je potřeba ale udělat kompletní systémovou změnu a zapojit se tak musí především vládní politici a pojišťovny. Na nich odpovědnost leží především,“ uzavírá Radim Laibl, radní Ústeckého kraje pro oblast zdravotnictví.

Co se děje s krevním vzorkem po jeho odebrání? Jak dlouho trvá vyhodnocení takového vzorku? Co vše jsou schopni v nemocniční laboratoři zjistit? A proč je nejlepší chodit na odběry do odběrové místnosti přímo v nemocnici? Nejen na tyto otázky odpoví divákům dvacátého dílu Prokopni to vedoucí Oddělení laboratorního komplementu Nemocnice Most Ing. Eva Herkommerová, Ph.D., MBA.

Cílem pořadu Prokopni to je společně s Prokopem a Prokopem prokopnout strach a obavy z poskytování první pomoci či z návštěvy nemocnice. V hlavních rolích se představují MUDr. Prokop Seif, lékař Anesteziologicko-resuscitačního oddělení Nemocnice Most, a Bc. Prokop Voleník, záchranář a tiskový mluvčí Zdravotnické záchranné služby Ústeckého kraje.

Co je traumacentrum? Jak vypadá pacient, který péči traumacentra potřebuje? A co znamená, když nemocnice aktivuje traumaplán? Na tyto a další dotazy odpoví host nejnovějšího dílu pořadu Prokopni to. Do devatenáctého pokračování svého videopodcastu si Prokopové pozvali přednostu Kliniky úrazové chirurgie Fakulty zdravotnických studií Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem a Krajské zdravotní, a.s. – Masarykovy nemocnice v Ústí nad Labem, o.z., MUDr. Karla Edelmanna, Ph.D.

Cílem pořadu je společně s Prokopem a Prokopem prokopnout strach a obavy z poskytování první pomoci či z návštěvy nemocnice. V hlavních rolích se představují MUDr. Prokop Seif, lékař Anesteziologicko-resuscitačního oddělení Nemocnice Most, a Bc. Prokop Voleník, záchranář a tiskový mluvčí Zdravotnické záchranné služby Ústeckého kraje.

Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek dnes navštívil Krajskou zdravotní, a.s., která provozuje sedm nemocnic v Ústeckém kraji, a je tak největším poskytovatelem nemocniční péče v kraji a současně největším krajským zaměstnavatelem. Ocenil aktuálně probíhající modernizaci čtyř nemocnic, kterou Krajská zdravotní realizuje s finanční podporou z evropských a krajských dotačních programů.

V doprovodu předsedy představenstva Krajské zdravotní Ondřeje Štěrby, poslance PSP ČR Michala Kučery a radních Ústeckého kraje Radima Laibla a Jana Růžičky navštívil ministr Válek nejprve mosteckou nemocnici. Tématem jednání s vedením nemocnice i kraje byla mj. aktuální problematika přesčasové práce lékařů a financování systému zdravotnictví. V Mostě se ministr také setkal s primáři, hlavními sestrami a dalším personálem nemocnice, se kterými osobně na toto téma diskutoval.

V odpoledních hodinách ministr Válek v doprovodu hejtmana Ústeckého kraje Jana Schillera navštívil stavbu nového pavilonu v Masarykově nemocnici v Ústí nad Labem. V něm bude 12 nových operačních sálů, 54 lůžek pro intenzivní a návaznou péči 70 standardních lůžek a 11 ambulancí. Nový pavilon se špičkovým zázemím bude sloužit zejména pro ústecké Kardiocentrum s jeho pracovišti kardiologie, kardiochirurgie a kardioanesteziologie, které i díky novému vybavení a prostorám bude moci rozšířit celkovou péči o pacienty s onemocněním srdce. Tématem jednání s ministrem v Ústí nad Labem byly především investice do modernizace nemocnic Krajské zdravotní v Ústí nad Labem, Teplicích, Chomutově a Děčíně, které dosahují celkem 3,5 miliardy korun a měly by být dokončeny ještě v letošním, respektive příštím roce.

„V Ústeckém kraji není žádná fakultní nemocnice, jsou to právě závody Krajské zdravotní, které obyvatelům kraje zajišťují špičkovou lékařskou péči. Ústecký kraj vnímá problematiku zdravotnictví jako prioritu a v posledních letech opravdu masivně investuje do svých nemocnic a jejich vybavení. Občané kraje si zaslouží stejně kvalitní a dostupnou péči jako v Praze,“ připomněl hejtman Jan Schiller.

„Krajská zdravotní aktuálně dokončuje zásadní investice do nových moderních pavilonů ve čtyřech našich nemocnicích, financování takto zásadních realizací by nebylo možné bez podpory vedení Ústeckého kraje a díky dotačním prostředkům z evropských fondů. Kraj vychází vstříc našim investičním potřebám, včetně pomoci s počínající spoluprací s Evropskou investiční bankou, která se slibně rozvíjí právě díky radním Ústeckého kraje,“ uvedl dnes při návštěvě ministra předseda představenstva Krajské zdravotní Ondřej Štěrba.       

V souvislosti s novou výstavbou v Masarykově nemocnici se na konci října podařilo zkolaudovat nové nemocniční energocentrum s výkonem malé vodní elektrárny, které je nezbytnou součástí budoucího fungování nového pavilonu. „Nové energocentrum bude sloužit k zajištění chodu nového Kardiocentra a jeho hlavních technologií a zároveň je kapacitně připraveno pro budoucí rozšíření nemocnice. Bude tak takovým srdcem našeho areálu“, vysvětluje generální ředitel Krajské zdravotní Petr Malý. Trafostanice o výkonu 1,6 MWh bude totiž sloužit nejenom k napájení nového pavilonu, ale fungovat bude také jako náhradní zdroj elektrické energie pro Kardiocentrum při výpadku elektřiny z veřejné distribuční sítě.

Odpolední setkání ministra s vedením Krajské zdravotní bylo vymezeno také diskuzi nad kybernetickou bezpečností nemocnic. Nároky na bezpečnostní systémy jsou kvůli vynalézavosti počítačových hackerů stále vyšší a náročnější, a nemocnice tak stále častěji volají po stálém příjmu plynoucím z úhrad za nemocniční péči, kterým budou moci zajistit výdaje na kybernetickou bezpečnost.

„Dnešní návštěva nemocnic Ústeckého kraje obsahovala vše, co jsem chtěl. Jednání s kompetentním vedením o jeho vizi vedení zdravotnictví v kraji, diskuze s lékaři i pacienty, prohlídka fungování nemocnic a řešení čerpání evropských prostředků na modernizace péče i přístrojového vybavení. To vše proběhlo a já odjíždím spokojen,“ zakončil návštěvu ministr zdravotnictví Vlastimil Válek.

MUDr. Helena Rytířová pomáhá pacientům už neuvěřitelných 56 let. Specialistka na neurologická onemocnění dostala čestnou medaili okresního sdružení České lékařské komory - Chomutov za celoživotní práci. Po poděkování od vedení Krajské zdravotní a chomutovské nemocnice jde o další významné ocenění, které jí bylo předáno na říjnovém výročním shromáždění okresního sdružení ČLK. Vynikající lékařce a stále činné odbornici na epilepsii, poděkovali MUDr. Michal Zeman, Ph.D., předseda OS ČLK a MUDr. Jiří Neumann, FESO, primář neurologického oddělení.

Helena Rytířová pracuje v chomutovské nemocnici od roku 1967, kde se po ročním působení na interně, stala pevnou a nedílnou součástí týmu neurologického oddělení, kterému zůstala věrná dodnes. Její medicínský záběr je od počátku široký. Paní doktorka je výtečným odborníkem pro celé spektrum neurologických onemocnění, ale velkou pozornost věnuje především pacientům s epilepsií. V této oblasti se nejen stala, ale je stále velmi uznávanou odbornicí. Pomohla tisícům pacientů trpících touto nemocí, a v řadě případů už také jejich dětem, vnoučatům či pravnoučatům.

„Její věrnost lékařské profesi a neurologii je obdivuhodná, stejně tak nasazení s jakým svoji práci v chomutovské nemocnici vykonává“ uvedl Michal Zeman. „Svojí pracovitostí a vynikající diagnostickou zručností je pro nás pro všechny velkým vzorem, inspirací a mentorem lékařského umění. Pro několik generací lékařů je zdrojem velmi cenných odborných i životních zkušeností podpořených velmi lidským přístupem. Já sám rád uvítám její pohled na řadu medicínských i životních situací“ doplnil Jiří Neumann.

Svůj obdiv neskrývali ani přítomní kolegové. Ocenění přichází ve správný okamžik, aby si jej laureátka mohla v plné duševní a fyzické svěžest vychutnat a těšit se z něj. Dostává jej ve chvíli, kdy se svým životem může právem ohlédnout s pocitem dobře vykonané práce. Cena, kterou převzala, ale ještě neznamená, že se bude věnovat jen své oblíbené zahrádce nebo chalupě v Posázaví. MUDr. Helena Rytířová bude nadále působit na neurologii, aktivně se podílet na chodu oddělení a věnovat se svým pacientům.