Včerejší den 26. března patřil Světovému dni epilepsie. Tento den probíhá mezinárodní kampaň nazývající se Purple Day a je zaměřená na zvýšení povědomí o epilepsii po celém světě. Jejím cílem je šířit povědomí o nemoci, která postihuje více než 50 milionů lidí na celém světě. Kampaň zahrnuje různé aktivity, jako je zvyšování povědomí o epilepsii a snižování stigmatu spojeného s touto poruchou, podpora výzkumu zaměřeného na léčbu,  zlepšování přístupu k léčbě a péči a poskytování informací a podpory pro pacienty a jejich rodiny. Tento den si připomínáme od roku 2008, kdy s tímto nápadem přišla tehdy devítiletá Cassidy Megan, která sama trpí epilepsií. S pomocí své rodiny a podpory organizací se rozhodla vytvořit den, který by povzbudil lidi k diskusi o epilepsii a snížil stigma spojené s touto poruchou.

Purple neboli fialová má znázorňovat levanduli, která  květomluvě symbolizuje izolaci a osamělost, kterou pacienti s epilepsií mohou často pociťovat.

Epilepsie je onemocnění mozku, které se projevuje opakovaným výskytem epileptických záchvatů. Patří mezi nejčastější chronická neurologická onemocnění. Celosvětově postihuje přibližně jednoho ze sta lidí.  V České republice odhady udávají cca 70 000 – 100 000 dětí a dospělých s epilepsií.

Existují různé typy epilepsií. Jejich druhů se uvádí až 70. Obvykle se projevují již v dětství, ale mohou se objevit kdykoli během života, zvláště v pokročilém věku. Postihují muže i ženy bez ohledu na jejich inteligenci, sociální zázemí nebo etnikum.

Příčiny epilepsie mohou být strukturální (změny jsou viditelné na zobrazovacích metodách, např. MRI, buď získané, např. úrazem, či geneticky podmíněné), genetické (je již popsáno kolem 900 genů), infekční (infekce jsou hlavní příčinou vyššího výskytu epilepsií v rozvojovém světě), metabolické (často spojené s nadměrnou konzumací alkoholu), autoimunitní a nakonec epilepsie bez zjevné příčiny.

Druhy epileptických  záchvatů se liší podle toho, které části mozku se podílejí na jeho vzniku. U někoho se záchvat  může projevit ztrátou vědomí, upadnutím a záškuby celého těla. U druhého je to zvláštní mravenčení nebo zvuky, které slyší. Mezi epileptické záchvaty patří i tzv. absence, kdy se člověk a často dítě na krátkou dobu dívá do prázdna a prostě nereaguje.

Epilepsie se obvykle léčí antiepileptiky (dnes jim říkáme protizáchvatová medikace). Mohou snížit frekvenci či intenzitu záchvatů nebo zcela zabránit jejich výskytu. Máme k dispozici mnoho různých léků. Výběr konkrétního antiepileptika závisí na formě epilepsie, typu záchvatů a individuální zdravotní a životní situaci pacienta. Někdy určitou dobu trvá, než se najde účinný lék, správné dávkování nebo správná kombinace léků pro konkrétního pacienta. Je proto vhodné pečlivě zaznamenávat, když k záchvatům dojde, a probrat to se svým neurologem s nebát se zmínit o eventuálních nežádoucích účincích léčby. Neurolog se snažíme vytvořit léčbu tzv. na míru každému konkrétnímu pacientovi.

Asi u třetiny pacientů s epilepsií se nedaří kontrolovat antiepileptiky. Pak přichází v úvahu použití dalších léčebných metod. Jejich použití předchází podrobné vyšetření v centru po epileptologii.  Jednou z možností pro některé pacienty je epileptochirurgický výkon. Při operaci je cílem odstranit mozkovou strukturu, která způsobuje záchvaty, nebo oddělení oblasti mozku, která je zodpovědná za vznik záchvatů. Další možností je zavedení neurostimulátoru, vagový nervový stimulátor (VNS) nebo hluboká mozková stimulace (DBS), které pomáhají regulovat elektrickou aktivitu mozku a snižovat frekvenci záchvatů. Některým lidem, zejména dětem, může pomoci ketogenní dieta.

Existuje však moderní protizáchvatová medikace pro akutní použití. Ta je indikována především pro ty případy, kdy záchvaty trvají příliš dlouho nebo se vyskytují příliš často. Podávají se bukálně (do dutiny ústní) a mohou ji bezpečně podat k zástavě záchvatu všichni, kdo se o dítě starají (rodiče, trenéři, učitelé ve škole apod.).

MUDr. Slávka Chmelíková, Neurologické oddělení Masarykovy nemocnice v Ústí nad Labem

Krajská zdravotní, a.s., upozorňuje na otevírací dobu lékáren zajišťujících lékárenskou pohotovost o Velikonočním pondělí 1. dubna 2024. Pohotovostní lékárenská služba ve městech působnosti nemocnic spadajících pod společnost Krajská zdravotní, a.s., v Děčíně, Ústí nad Labem, Teplicích, Mostě, Chomutově a Litoměřicích bude zajištěna takto:

 Děčín:

Nemocniční lékárna Krajské zdravotní, a.s. – Nemocnice Děčín, o.z., U Nemocnice 1 (telefon 412 705 440) bude otevřena pro veřejnost od 9:00 do 15:00 hodin.

Ústí nad Labem:

Nemocniční lékárna Krajské zdravotní, a.s. – Masarykovy nemocnice v Ústí nad Labem, o.z., Sociální péče 3316 /12A (telefon 477 112 153) bude otevřena pro veřejnost od 9:00 do 18:00 hodin.

Teplice:

Lékárna BENU – OC Galerie, Náměstí Svobody 3316 (telefon 731 638 173) bude otevřena pro veřejnost od 9:00 do 21:00 hodin.

Most:

Nemocniční lékárna Krajské zdravotní, a.s. – Nemocnice Most, o.z., J. E. Purkyně 270 (telefon 478 032 540) bude otevřena pro veřejnost od 9:00 do 19:00 hodin.

Chomutov:

Nemocniční lékárna Krajské zdravotní, a.s. – Nemocnice Chomutov, o.z., Kochova 1185 (telefon 474 447 248) bude otevřena pro veřejnost od 10:00 do 20:00 hodin.

Litoměřice:

Nemocniční lékárna Krajské zdravotní, a.s. – Nemocnice Litoměřice, o.z., Žitenická 2084 (telefon 416 723 505) bude otevřena pro veřejnost od 10:00 do 14:00 hodin.

Chomutov, 25. března 2024 – Vedení Krajské zdravotní otevřelo v chomutovské nemocnici nový moderní pavilon urgentního příjmu. Vedle samotného oddělení urgentního příjmu jsou jeho součástí i moderní operační sály, centrální sterilizace, anesteziologicko-resuscitační oddělení a jednotka intenzivní péče. Spolu s nedávno otevřeným urgentním příjmem v děčínské nemocnici patří nová budova v chomutovské nemocnici mezi nejmodernější pavilony v celém Ústeckém kraji. Jeho otevření zásadním způsobem zkvalitní a zrychlí péči o pacienty v chomutovské nemocnici. Stavba za více než 880 milionů korun byla spolufinancována Evropskou unií v rámci reakce Unie na pandemii COVID-19 a Ústeckým krajem. 

Urgentní příjem je zcela nově zřízené oddělení v nemocnici, které zásadním způsobem ovlivní trajektorii pacienta nemocnicí. Jeho základní filozofií je zajištění dostupnosti akutní zdravotní péče na jednom místě, a to bez ohledu na závažnost pacientova stavu, jde o takzvaný bezprahový urgentní příjem. Odsud jej bude zdravotnický personál posílat na příslušná oddělení, případně na místě vyšetří a rovnou přivolá odborného lékaře.

Všechny nemocnice Krajské zdravotní mají své urgentní příjmy zařazené mezi 120 prioritních po celé republice a řadí tak nemocnice Krajské zdravotní mezi páteřní síť zdravotnických zařízení z pohledu Ministerstva zdravotnictví a zdravotních pojišťoven.

„Urgentní příjem významným způsobem zlepší přijímání pacientů a rychlost poskytované péče. Jsem velmi rád, že tuto možnost budou mít i obyvatelé Chomutovska a že právě nemocnice v Chomutově se dočkala takto významné investice. Naším cílem je, aby špičková zdravotnická péče byla dostupná ve všech nemocnicích Krajské zdravotní pro všechny občany Ústeckého kraje,“ řekl hejtman Ústeckého kraje Ing. Jan Schiller.

„Jsem velmi rád, že ve velmi krátké době otevíráme již třetí mimořádně významnou stavbu pro zdravotnictví v Ústeckém kraji. Předminulý týden to byla modernizace gynekologicko-porodnického oddělení v teplické nemocnici, minulý týden objekt urgentního příjmu v Děčíně a nyní urgentní příjem v Chomutově. Z přehledu je vidět, že představenstvo společnosti nezapomíná na žádnou z nemocnic, jež patří do společnosti Krajská zdravotní. Celkové náklady rozsáhlé stavby byly přes 880 milionů korun, na čemž se částkou 150 milionů korun podílela dotace z Integrovaného regionálního operačního programu a nejvyšší část byla kryta investiční podporou Ústeckého kraje a investičním úvěrem od Komerční banky, který si vzala Krajská zdravotní pro zajištění svých investičních plánů. Pozitivní u chomutovské stavby je její návaznost na oddělenou poliklinickou část nemocnice nadzemním spojovacím koridorem, takže personál a zejména pacienti se nebudou při přemísťování pohybovat venkovními prostorami nemocnice. Tímto chci zejména poděkovat celému týmu, který se na této moderní stavbě podílel, od autora projektu přes zhotovitele až po celý zdravotní personál chomutovské nemocnice, kterému patří obdiv, neboť musel po více jak dva roky snášet veškerá omezení, která výstavba přinášela,“ říká člen představenstva Krajské zdravotní Ing. Stanislav Dostál.

„Otevření nového pavilonu v chomutovské nemocnici je pokračováním trendu modernizace nemocnic Krajské zdravotní. Je výsledkem jednotného koncepčního plánu, společného pro všechny naše nemocnice. Toto systémové řešení, kdy jednotlivá pracoviště nemocnic mají na sebe logickou návaznost, je velmi praktické pro personál i pacienty a my v tomto vývoji budeme nadále pokračovat,“ uvádí generální ředitelka Krajské zdravotní MUDr. Taťána Soharová.

Nová budova chomutovské nemocnice má dva vchody. Z Beethovenovy ulice do ní budou směřovat sanity a z Edisonovy ulice mají přicházet pacienti, kteří dorazili s akutními potížemi po vlastní ose.

„Vybudování nového pavilonu je pro nás prvním a důležitým krokem modernizace chomutovské nemocnice, která nyní disponuje jednotným příjmovým místem, odkud jsou pacienti směrovaní dále. Díky praktickému systému třídění pacientů se zlepší kvalita a rychlost ošetření. Zajímavostí otevřeného pavilonu je jeho propojení s původní zástavbou, kde jsou umístěny interní a chirurgické pavilony v podobě nadzemní kryté lávky, 140 metrů dlouhé, aby bylo mezi objekty možné procházet suchou nohou. Na ni by také měly navazovat v budoucnu další nové pavilony – asi nejblíže jsme stavbě bloku chirurgických oborů,“ vyzdvihuje přednosti nového pavilonu ředitel chomutovské nemocnice MUDr. Michal Zeman, Ph.D.

Stavbu nového pavilonu projektoval Atelier Penta pod vedením Ing. arch. Jaromíra Homolky. Ta byla zahájena v říjnu roku 2021. Zhotovitelem bylo Sdružení firem OHLA ŽS, a.s., a METALL QUATRO spol. s r.o. Pro veřejnost se brány pavilonu budou otevírat postupně od poloviny dubna v pořadí centrální sterilizace, operační sály a jako poslední oddělení JIP, ARO a samotný urgentní příjem. 

Dnes zamířili protagonisté pořadu Prokopni to vysoko. Až na Klínovec, aby vyzpovídali náčelníka Horské služby Krušné hory Bc. Miroslava Račka. Horská služba je vlastně taková prodloužená ruka záchranky. Víte, co všechno, kromě záchrany lidských životů, dělá, a co její členové musejí ovládat? Jak Horskou službu nejrychleji přivoláte? Dozvíte se právě v tomto díle. Tak se podívejte!

Prokopni to je autorský videopodcast Krajské zdravotní, který běží od května 2023. Cílem pořadu Prokopni to je společně s Prokopem a Prokopem prokopnout strach a obavy z poskytování první pomoci či z návštěvy nemocnice. V hlavních rolích se představují MUDr. Prokop Seif, lékař Anesteziologicko-resuscitačního oddělení Nemocnice Most, a Bc. Prokop Voleník, záchranář a tiskový mluvčí Zdravotnické záchranné služby Ústeckého kraje.

Od března 2024 přibylo dnů, kdy ústečtí praktičtí lékaři nenastupují na služby lékařské pohotovosti. Mnohé z nich vykrývají nemocniční lékaři Krajské zdravotní, ale i ti mají své limity vzhledem k 24hodinovým nebo nočním službám na dětském oddělení v nemocnici. Ústecká Masarykova nemocnice v těchto dnech směřuje dětské pacienty do okolních nemocnic v Děčíně, Teplicích a Litoměřicích.

O víkendu 24. a 25. března 2024 nebude v Masarykově nemocnici v Ústí nad Labem fungovat lékařská pohotovostní služba (LPS) pro děti a dorost. Rodiče musí s malými pacienty cestovat do Litoměřic, Děčína nebo Teplic, kde bude lékařská pohotovostní služba zajištěna.

Ze zákona mají provoz lékařské pohotovostní služby pokrývat praktičtí lékaři. Jedná se o službu, která zajišťuje první kontakt se zdravotními službami v době mimo běžné ordinační hodiny praktického lékaře. LPS poskytuje zdravotní péči v případech, které pacienta neohrožují na životě a vznikly v době, kdy byla ordinace praktického lékaře zavřená. Ze zákona pohotovosti slouží praktičtí lékaři, tedy lékaři tzv. primární péče. Povinnost organizačně zajistit službu pak mají kraje (v Ústeckém kraji přenesl kraj organizační zajištění pohotovostí na nemocnice Krajské zdravotní). Dnes jsou pohotovosti nejčastěji umístěny v nemocnicích nebo krajských centrech zdravotnické záchranné služby, slouží zde však praktičtí lékaři.

Od března 2024 výrazně přibylo dnů, kdy ústečtí praktičtí lékaři nenastupují na služby lékařské pohotovosti (LPS). Mnohé z nich vykrývají nemocniční lékaři Krajské zdravotní, ale i ti mají své limity vzhledem k 24 hodinovým nebo nočním službám na dětském oddělení v nemocnici. Ústecká Masarykova nemocnice v těchto dnech směřuje dětské pacienty do okolních nemocnic v Děčíně, Teplicích a Litoměřicích. Krajská zdravotní ani kraj totiž nemají žádné legislativní možnosti, jak na praktických lékařích služby LPS vynutit.    

V Ústí nad Labem dnes sloužící praktičtí lékaři dokáží pokrýt ani ne polovinu denních služeb v měsíci. Většinu druhé poloviny služeb nad rámec svých povinností odslouží v Ústí nad Labem, ale i v mnoha okolních městech nemocniční lékaři Krajské zdravotní, kteří nechtějí nechat rodiče, respektive jejich děti bez ošetření. „Pokrývání pohotovostí nemocničními lékaři je však na hraně zákona a současně i na hraně fyzických i psychických možností nemocničních lékařů. Ti dosahují zákonných limitů v počtu přesčasových hodin už svými službami odpracovanými v nemocnici a není v jejich silách ani časových možnostech ke standardním službám v nemocnici odsloužit ještě další služby na pohotovosti, byť se to alespoň zčásti snaží nemocniční lékaři zajistit,“ vysvětluje náměstek pro zdravotní péči Krajské zdravotní MUDr. Jiří Laštůvka. 

„Omlouváme se všem rodičům, kteří musí za praktikem cestovat na pohotovost do okolních měst, a to i přesto, že chyba není na naší straně. Bohužel nemáme ani my, ani kraj, žádné nástroje, jak praktické lékaře ke službám na pohotovostech donutit. V tomto ohledu je potřeba změna zákona v gesci ministerstva zdravotnictví, to ale problém dostatečně neřeší,“ vysvětluje tisková mluvčí Krajské zdravotní Petra Roubíčková. 

Děčín, 20. března 2024 – Vedení Krajské zdravotní v děčínské nemocnici slavnostně otevřelo nově postavený pavilon s urgentním příjmem. Jde o nejmodernější nemocniční stavbu v Ústeckém kraji, jejíž koncept vychází ze současných světových trendů – urgentní příjem se stává bránou do nemocnice a jedním kontaktním místem pro všechny pacienty. Vedle úplně nově zbudovaného urgentního příjmu s recepcí s nepřetržitým provozem, jehož součástí jsou ambulantní i lůžková část urgentního příjmu s ambulancemi v oborech interního lékařství, chirurgie, neurologie a lékařská pohotovostní služba, se do nových prostor z jiných částí nemocničního komplexu přestěhuje i oddělení anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny a jednotka intenzivní péče, kterým se tím zvýší i kapacita lůžek. Na nově zbudovaný urgentní příjem, jehož součástí je ambulantní i lůžková část, navazuje komplexní radiodiagnostické oddělení. V nových prostorách nebudou chybět zcela nové operační sály s nejmodernější technikou. Stavba za více než 950 milionů korun byla spolufinancována Evropskou unií v rámci reakce Unie na pandemii COVID-19 a Ústeckým krajem.  

„Urgentní příjem je zcela nově zřízené oddělení, které zásadním způsobem ovlivní trajektorii pacienta v naší nemocnici. Jeho základní filozofií je zajištění dostupnosti akutní zdravotní péče na jednom místě, a to bez ohledu na závažnost pacientova stavu, jde o takzvaný bezprahový urgentní příjem – pod heslem: lékař přichází za pacientem,“ vyzdvihuje přednosti nového pavilonu MUDr. Eva Smržová, primářka urgentního příjmu děčínské nemocnice.

Na urgentní příjem se pacienti dostanou dvojím způsobem. Část je vyhrazena příjmu pacientů dovezených zdravotnickou záchrannou službou, opačná strana budovy je určena pacientům, kteří přijdou tzv. po svých.

„Jde o moderní pracoviště urgentního příjmu II. typu, koncepčně první svého druhu v Ústeckém kraji, a dokonce i jeden z prvních v České republice. Jednotlivá pracoviště mají na sebe logickou návaznost, což je velmi praktické pro personál i pacienty. Nově otevřený pavilon nejen zajistí tu nejkvalitnější péči pro pacienty z Děčínska a okolí – jde o spádovou oblast pro 130 tisíc obyvatel, ale je atraktivní novinkou i pro personál, který stále ještě nabíráme,“ doplňuje ředitel děčínské nemocnice Krajské zdravotní MUDr. Michal Hanauer, MBA.

Stavbu nového pavilonu projektoval Atelier Penta pod vedením Ing. arch. Jaromíra Homolky, zhotoviteli stavby, která se rozběhla v říjnu roku 2021, byli VW Wachal a.s. a Zlínstav a.s.   

„Cena nového pavilonu přesahuje 950 milionů korun a vznikla za podpory z evropských prostředků, konkrétně z 98. výzvy Integrovaného regionálního operačního programu s výší dotace 150 milionů Kč, a zbývající částku 800 milionů zafinancoval Ústecký kraj. Na oddělení v novém pavilonu navíc naváže výstavba Pavilonu matka a dítě s hemodialýzou a komunikačním koridorem, který propojí nemocnici s ostatními budovami a koncepčně bude celá nemocnice průchozí takzvaně suchou cestou“ uvedl dnes MUDr. Leoš Vysoudil, MBA, místopředseda představenstva Krajské zdravotní.

„Děčínská nemocnice patří do sítě 120 urgentních příjmů v celé České republice – ta prioritizuje nemocnice dle jejich důležitosti z pohledu strategického rozvoje nemocniční péče. Všechny nemocnice Krajské zdravotní mají své urgentní příjmy zařazené mezi prioritní a řadí tak naše nemocnice mezi páteřní síť zdravotnických zařízení z pohledu Ministerstva zdravotnictví a zdravotních pojišťoven. Těší mě, jak se dostavba nového pavilonu v děčínské nemocnici povedla. Je to velký krok vpřed pro pacienty i personál nemocnice. Celý koncept vychází i z praktických zkušeností lékařů a maximálně usnadňuje příjem pacientů. Děkuji všem, kteří se na výstavbě děčínské nemocnice Krajské zdravotní podíleli. Věřím, že se tu bude lékařům skvěle pracovat a pacienti ocení příjemné a velmi praktické prostředí nového pavilonu včetně moderního přístrojového vybavení,“ uvádí generální ředitelka Krajské zdravotní, MUDr. Taťána Soharová.

Nový objekt byl stavebně zkolaudován a hned zítra odstartuje sterilizací (tzv. validací) operačních sálů, aby se do něj postupně mohl nastěhovat personál nemocnice. Od konce března v něm první služby nabídne radiodiagnostické oddělení, po Velikonocích zahájí v novém pavilonu provoz anesteziologicko-resuscitační oddělení a jednotka intenzivní péče. Operovat se v novém pavilonu začne druhý týden v dubnu a první pacienty přivítá nakonec samotný urgentní příjem na začátku května.  

Kontakt pro média:

Petra Roubíčková

Tisková mluvčí Krajské zdravotní, a.s.

Telefon: 739242382

E-mail: petra.roubickova@kzcr.eu

V prostorách výukového střediska chomutovské nemocnice pořádalo iktové centrum neurologického oddělení ve spolupráci se zdravotnickou záchrannou službou seminář o současných možnostech přednemocniční a nemocniční neodkladné péče u pacientů s cévní mozkovou příhodou a epileptickým záchvatem. Tradičního každoročního setkání, které proběhlo 13. března 2024, se zúčastnily tři desítky lékařů, zdravotních sester a záchranářů. Cévní mozkové příhody i epileptické záchvaty jsou onemocnění, které se rozvinou náhle a nečekaně, neprojevují se bolestí a jejich prvotní příznaky mohou lidé podcenit.   

Správné rozpoznání příznaků a neodkladný transport pacienta do specializovaného centra, stejně jako akutní diagnostika v nemocnici a včas zahájená léčba jsou důležitými kroky k záchraně života a zdraví. V úvodních dvou přednáškách, které přednesli primář neurologického oddělení a iktového centra MUDr. Jiří Neumann, FESO a vedoucí lékařka neurologické jednotky intenzivní péče MUDr. Alena Táboříková, byli účastníci seznámeni s typickými i méně častými příznaky cévních mozkových příhod a jak tyto příznaky v terénu vyhodnotit. K hlavním příznakům patří náhle vzniklý pokles ústního koutku, ochrnutí končetin (obvykle jedné poloviny těla) a porucha řeči. K rychlému rozpoznání dnes slouží jednoduché metody jako FAST, FAST plus a BelFAST. Současně byly účastníkům prezentovány jako současné možnosti akutní léčby, jako je trombolýza, trombektomie, tak jejich využití u projevů a typů cévních mozkových příhod, u kterých to dosud nebylo možné.

V další přednášce se vedoucí lékařka poradny pro epilepsii MUDr. Lenka Hönigová zabývala příčinami a projevy epileptického záchvatu i jak záchvat správně zaléčit v terénu. Po přednáškách následovala praktická část semináře s ukázkami, které dokládaly, že až 10 % cévních mozkových příhod se může projevit epileptickým záchvatem a naopak, že u části pacientů s epileptickým záchvatem mohou být přítomné příznaky napodobující mrtvici. Závěrečná živá diskuze a výměna zkušeností byly důkazem o důležitosti podobných seminářů k optimalizaci postupů v neodkladné přednemocniční a nemocniční péči.                                                                                 

„Každému pátému či šestému z nás cévní mozková příhoda hrozí. Ročně v České republice postihne vice než 25 tisíc lidí. Navíc mrtvice dnes není postrachem jen starších lidí, ale stále častěji ohrožuje zdraví i životy mladých. Včas poskytnutá pomoc rozhoduje o záchraně života, co nejmenších následcích a zachování šance na kvalitní život. Až 70 % pacientů má velkou šanci, že se zotaví, pokud jim je léčba poskytnutá co nejdříve. Záchrana pacienta je tedy souboj s časem, který můžeme vyhrát rychlou reakcí,“ uvedl primář Neumann.

Iktové centrum chomutovské neurologie je od roku 2010 součástí sítě vysoce specializovaných pracovišť, které disponují možnostmi okamžité diagnostiky a specializované léčby cévních mozkových příhod. Centrum má národní i evropskou akreditaci, podílí se na vývoji nových léčebných postupů a získalo řadu mezinárodních ocenění.

Zejména pro pacienty s onemocněním ledvin v rodinné anamnéze, pacienty nad 50 let s onemocněním srdce, vysokým krevním tlakem, cukrovkou, nadváhou a urologickými problémy byly určeny dny otevřených dveří u příležitosti Světového dne ledvin. Akci pro širokou veřejnost 14. března v nemocnicích Krajské zdravotní v Děčíně a Teplicích využilo 130 lidí.

V Nemocnici Děčín navštívilo nefrologickou ambulanci 46 zájemců o bezplatné vyšetření. U jednoho z nich zachytilo renální insuficienci, tedy snížení funkční kapacity ledvin. Vyšetření u pěti pacientů ukázalo proteinurii, což je větší než normální množství bílkovin v moči. Všichni byli pozváni k dalšímu vyšetření.

Na Nefrologicko-dialyzační oddělení Nemocnice Teplice dorazilo 84 lidí. Z toho bylo 8 pacientů ve vysokém riziku onemocnění ledvin. Objednáni byli rovnou do nefrologické poradny. Vyšetření dalších 16 ukázalo na střední riziko onemocnění ledvin. Tito pacienti obdrželi doporučení pro praktického lékaře k dalšímu vyšetření ledvin.

Mgr. Ivo Chrástecký, Tiskové a komunikační oddělení Krajské zdravotní, a.s.

Ke Světovému týdnu glaukomu (zeleného zákalu), který byl pro letošní rok vyhlášen v týdnu od 10. do 16. března, se připojila i Krajská zdravotní, a.s.  Na očních odděleních ve dvou nemocnicích uspořádala pro široku veřejnost den otevřených dveří s možností bezplatného vyšetření bez objednání.

V Nemocnici Děčín přišlo 66 zájemců, pěti z nich specialisté naměřili vyšší nitrooční tlak a u jednoho z příchozích diagnostikovali šedý zákal. Všichni tito klienti dostali pozvánku na podrobné oční vyšetření. Akce se zúčastnili reprezentanti společností Laboratoires Thea a Bausch+Lomb a také zástupci Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP). U stánků zodpověděli dotazy na preparáty a jejich doporučené dávkování. U VZP si zájemci mohli nechat změřit krevní tlak, hladinu tuku v těle a seznámit se s bonusovým programem pojišťovny. Příchozí si chtěli prohlédnout i technické vybavení oddělení.

Na Den otevřených dveří očního oddělení Nemocnice Teplice ve stejný den přišlo 39 lidí. Mezi zájemci o bezplatné vyšetření dominovaly ženy. Těch bylo 31, dvě z nich nad 60 let, ze 7 mužů byl starší šedesáti let jeden. Vyšší nitrooční tlak měly čtyři ženy ve věku do 60 let, které odcházely s doporučením dalšího vyšetření.

Mgr. Ivo Chrástecký, Tiskové a komunikační oddělení Krajské zdravotní, a.s.

Společné pracoviště Kliniky hrudní chirurgie Fakulty zdravotnických studií Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem a ústecké Masarykovy nemocnice Krajské zdravotní se zařadilo do úzké skupiny elitních pracovišť v ČR, která využívají k hrudním výkonům robotický systém DaVinci Xi. Pacienti Krajské zdravotní tak mají zajištěné nejmodernější operační postupy v oblasti plic bez nutnosti dlouhého dojíždění. První dvě operace robotem byly provedeny pod odborným dohledem MUDr. Jana Kolaříka z Fakultní nemocnice Motol.

„Robotický systém DaVinci Xi umožňuje ústeckému týmu hrudní chirurgie provádět operace s větší přesností, lepším přístupem k operovanému místu, menšími riziky pro pacienta a kratší hospitalizací i rekonvalescencí,“ chválí supermoderní systém MUDr. Vilém Malý, lékař Kliniky hrudní chirurgie, který výše uvedené operace provedl.

DaVinci Xi je univerzální robotický nástroj, pomocí něhož je možné provádět jak jednodušší chirurgické výkony (klínovité resekce plicních metastáz), standardní anatomické plicní resekce (odstranění jednotlivých plicních laloků), tak i velmi složité zákroky s nutností bronchoplastiky (odstranění části průdušky a její opětovné sešití).

„Výhodou robotické operace je pro pacienta miniinvazivita výkonu, kdy nástroje vstupují do těla přes pět centimetrových ran. To vede ke snížení pooperační bolestivosti. Mnoho pacientů ocení i dobrý kosmetický efekt. První pacienti opustili Kliniku hrudní chirurgie v ústecké Masarykově nemocnice už třetí pooperační den, přičemž standardní doba hospitalizace po klasicky provedením zákroku je 5-6 dní,“ chválí nejnovější technologii MUDr. Lucie Sochorová, lékařka Kliniky hrudní chirurgie.

Před zahájením operativy robotem v ústecké Masarykově nemocnici proběhlo šestiměsíční školení operačního týmu, jehož součástí byly stáže ve Fakultní nemocnici Motol, nácvik na trenažéru a školení na biologickém modelu ve Stockholmu. Výukový systém je do detailu propracovaný a vedle nácviku vlastních operačních zákroků cíleně připravuje operační tým i na zvládnutí případných bezodkladných situací tak, aby byla zajištěna bezpečnost pacienta. Systém DaVinci Xi navíc disponuje dvěma operačními konzolemi, u jedné může sedět proktor (chirurg ­– školitel), který provede operatéra prvními padesáti hodinami výkonů, než může operovat samostatně.

„Centrum robotické chirurgie právě provedlo svůj 5000 roboticky asistovaný výkon a byl to shodou okolností právě zákrok z oblasti hrudní chirurgie. Ta je naší nejmladší specializací, která započala éru robotické chirurgie. Predikujeme, že v rámci našeho centra by se v budoucnu, co do množství prováděných výkonů, mohli dělit o druhé místo,“ říká MUDr. Jan Schraml, Ph.D., přednosta Kliniky urologie a robotické chirurgie.

Robotický systém DaVinci Xi má čtyři pohyblivá ramena, která drží chirurgické nástroje a kameru. Konce ramen s nástroji se zavedou do těla pacienta a chirurg je ovládá na dálku. Ta se pohybují všemi směry a umožňují 360 stupňový pohyb nástroje. Chirurg vidí na konzoli 3D obraz snímaný kamerou uvnitř těla pacienta a joystickem i nohama ovládá jednotlivé nástroje. Robotický systém mimo jiné eliminuje třes a vylepšuje pohyb operatéra.