Jemnou manuální práci a tvůrčí činnost vidí Marek Gilík v chirurgii. Úspěšný projekt Krajské zdravotní Zdravotníkem na týden mu umožnil opět o něco více nahlédnout do tohoto oboru a naučit se novým dovednostem. Za svou stáží cestoval student čtvrtého ročníku Masarykovy univerzity v Brně přes celou republiku. Rozhodl se totiž navázat na svou letní praxi v chomutovské nemocnici.

A co nám prozradil o zkušenostech z chirurgie?

Studujete čtvrtý ročník Všeobecného lékařství a pro svou stáž jste si vybral oddělení chirurgie. Co vás na tomto oboru oslovilo?

Oblast chirurgie je mi blízká a chtěl bych se v ní rozvíjet dál. Ještě se rozhoduji pro konkrétní chirurgický obor. Ale vím, že bych chtěl pracovat i rukama. Jemné manuální práce, využití šikovnosti a tvůrčí činnost, to je to, co hledám. Mám pocit, že při chirurgii je člověk hybatelem děje a něco tvoří nebo rekonstruuje. A to se mi na chirurgii právě líbí.

První bych chtěl ale dostudovat. Čeká mě ještě dva a půl roku studia a náročné zkoušky.

Co vás motivovalo nastoupit na stáž Zdravotníkem na týden? Předpokládáte, že vám odhalí širší spektrum než vaše studijní praxe?

Po zkouškách jsem měl čas a řekl jsem si, že se chci zase posunout a více nasát atmosféru nemocnice a zdravotnictví. V chomutovské nemocnici jsem byl už v létě, líbilo se mi tu, a tak jsem se rád vrátil. Když jsem zjistil, že to lze přes projekt Zdravotníkem na týden, ani jsem dlouho nepřemýšlel.

V ročníku nás studuje mnoho studentů a je náročné tomu přizpůsobit kapacitu pro praxi. Proto je fajn, že existují nemocnice, kde není tolik mediků a máme zde větší prostor pro realizaci. Za tuhle možnost jsem velice rád.

Pomáhá vám vaše praktická zkušenost k propojení teoretických znalostí ze studia?

Důležité je, aby člověk nejprve nabyl teoretických znalostí, pak se propojují s těmi z praxe. A praktické zkušenosti jsou velmi důležité. Už teď u sebe sleduji posun. Od mé praxe po třetím ročníku a nyní v půli čtvrtého nahlížím na pacienty a jejich léčbu jinak. Už mě třeba i napadají možnosti terapie.

Překvapilo vás něco při vaší stáži, ať už mile, či nemile?

Mile mě překvapil zdravotnický personál, lékaři nebo sestřičky a ošetřovatelky, všichni na mě byli velice milí. Vedli jsme i osobní rozhovory. Nemilého mě nepotkalo nic.

Měl jste možnost setkat se se zajímavým nebo komplikovaným případem pacienta?

Měl. Nevím, jak moc do detailu mohu zabíhat, ale zajímavých případů jsem zažil více. Tím, jak jsem na praxi strávil týden v kuse, měl jsem možnost vidět pacienta po celou dobu a sledoval jsem, jak postupuje terapie a jak se pacient vyvíjí. To mě moc bavilo a je to fajn zkušenost oproti tomu, když přijdete třeba jen ráno nebo odpoledne na oddělení a vidíte pacienta jednou. Už ale nevíte, jak probíhá jeho následná léčba. Tady jsem mohl vidět průběh léčby a změnu stavu v rámci dní. Konzultoval jsem s lékaři, proč volí daný postup, co zrovna dělají, a to bylo velmi fajn. Delší stáže jsou jen ku prospěchu.

Žijete v Opavě, studujete v Brně a nyní jste za praxí cestoval až na druhý konec republiky do Chomutova. Co vše vstupuje do kritérií pro výběr pracoviště, ve kterém chcete jako mladý lékař působit?

Jednoznačně milý a vstřícný personál a kolegové kolem. Je pro mě dost důležité, aby mě jako mladého lékaře mezi sebe přijali. Další důležitou podmínkou je pro mě moderní vybavení pracoviště. A pokud se tam budou dělat zajímavé výkony, tak to je jen plus.

Jak jste se dozvěděl o projektu Zdravotníkem na týden a jak probíhalo přihlašování?

Proklikal jsem se k tomu na internetu. Více o projektu mi řekli na personálním oddělení v Chomutově, kam jsem volal. Samotný proces přihlášení byl poměrně hladký. Vyplnil jsem dotazník a za týden a půl mi odpověděla paní personalistka. Pak už jsme jen telefonicky doladili detaily a smlouvu jsem podepsal v Chomutově při nástupu na stáž.

Jak hodnotíte délku stáže? Stačil vám týden na to, abyste poznal práci a běh oddělení? Nebo byste doporučil delší dobu stáže?

Klidně bych zůstal i déle, ale týden stačí.

Kdo byl hlavní osobou, která se o vás během stáže starala a vedla vás?

Staralo se o mě více osob, ale chtěl bych vyzdvihnout hlavně jednu, kterou je pan doktor Petr Zapletal. Vyšel mi ve všem vstříc, odpověděl mi, na cokoliv jsem se zeptal, a ještě s humorem. Můj garant byl super člověk a byl jsem s ním nadmíru spokojen.

Co hlavního si za týden stáže odnášíte?

Odnáším si plno zkušeností jak s pacienty, tak s lékaři a ostatním personálem a chodem nemocnice, a tím, jak zdravotnictví funguje. Také jsem získal nové dovednosti. Na traumatologické ambulanci mi dovolili ošetřit pacienta nebo zašít ránu. Naučil jsem se nové stehy, za to jsem byl velmi rád a děkoval jsem za to. Týden jsem strávil příjemně, protože jsem si zašel v Chomutově i na hokej, což jsem měl dlouhodobě v plánu. Atmosféra tam byla fajn, snažil jsem se nějak nasát prostředí města, ačkoliv nejvíce času jsem dával nemocnici. Je toho více – zkušenosti, fajn lidé a třeba i ten hokej. 😊

Chtěl byste něco zmínit na závěr?

Především bych chtěl za tuto možnost poděkovat, vedení Krajské zdravotní a hned v závěsu celému chirurgickému oddělení v Chomutově, že na mě byli milí, že mi odpovídali na každou otázku, že mě ke spoustě věcí pustili a že jsou fajn lidé. Byl to super týden!

Světový den vitaminu C se slaví každoročně 4. dubna a jeho cílem je upozornit na důležitost vitamínu C pro lidské zdraví a význam jeho pravidelné konzumace.

Věděli jste například, že vitamín C kromě svých schopností posílit imunitu působí jako antioxidant a tím napomáhá udržet přirozenou vitalitu a svěží vzhled? Že podporuje tvorbu kolagenu a díky tomu zvyšuje elasticitu kůže? Nebo že snižuje únavu i bolesti kloubů a podporuje rychlejší hojení ran? Díky vitamínu C můžeme být i štíhlejší, podporuje totiž tvorbu látek odbourávajících tukové zásoby. Jeho nedostatek může vést k mnoha zdravotním problémům. Vitamín C je prostě pro lidské zdraví neocenitelný.

„Bohužel si naše tělo, na rozdíl od většiny zvířat, neumí vitamín C vyrobit samo a musí ho získat z potravy nebo doplňků stravy,“ říká Pavla Sládková z Úseku řízení lékárenské péče.

„Pokud hledáte způsob, jak získat dostatek vitamínu C, je důležité konzumovat potraviny, které ho obsahují. Ovoce a zelenina jsou jeho nejlepším zdrojem, proto by měly být součástí každého jídelníčku,“ radí Sládková. Mezi vhodné zdroje bohaté na tento vitamín patří například citrusové plody, červená paprika, kiwi, jahody nebo brokolice. Velice významným přírodním zdrojem „céčka“ je acerola, amalaki (indický angrešt), šípek nebo plod rakytníku řešetlákového.

Pokud nezískáte dostatek vitamínu C z potravy, můžete přemýšlet o obohacení vaší stravy o vitamín C v podobě doplňků. Pravidelné užívání doplňků s vitamínem C může mít pozitivní účinky na podporu zdraví vašeho těla. Nezapomeňte, že když se cítíte dobře, tak i dobře vypadáte. Proto se zeptejte svého lékaře nebo lékárníka, který vám doporučí vhodné doplňky stravy. Vitamin C lze zakoupit ve formě kapslí, tablet či sirupů. Doplňky stravy vám však nenahradí zdravý a vyvážený jídelníček.

Oslava si žádá dárek

Každá oslava si žádá dárek. S ním přichází i nemocniční lékárny Krajské zdravotní, které se připojují k oslavě a všem zájemcům v rámci Světového dne vitamínu C dne nabízí dárek v podobě 10% slevy na čistý vitamín C v tabletách či rozpustný, a to ve dnech 4. 4. - 5. 4. 2024.

Dodejte svému tělu pořádnou dávku tohoto vitamínu. Zaslouží si to!

Nemocnice Krajské zdravotní v Teplicích se změnila k nepoznání! Po dvouleté generální rekonstrukci gynekologicko-porodnického oddělení zdravotníci přivítají rodičky sice na známém místě, ale ve zcela novém, ve všech směrech moderním, a především příjemném prostředí. POROD JAKO DOMA – právě takový zážitek tady chce tým lékařů a porodních asistentek nastávajícím maminkám poskytnout.

„Porodnice by měly být vizitkou každé nemocnice. Zázemí, které mám dnes možnost vidět je opravdu krásné a věřím, že se maminkám bude líbit a budou se zde cítit opravdu jako doma. Vše je téměř na dosah ruky, úžasné prostory nabízí nejen komfort a služby pro aktivní porod, ale i tolik potřebnou intimitu a možnost přítomnosti doprovodu. Rekonstrukci, která byla spolufinancována z fondů EU, konkrétně programu REACT-EU a finančně na ni přispělo i město Teplice a sama Krajská zdravotní, je opravdu povedená. Děkuji panu řediteli, a především primáři gynekologicko-porodnického oddělení MUDr. Lukáši Pondělíčkovi, který se svým týmem dozoroval každý detail nové porodnice,“ ocenila vzhled oddělení i práci zdravotníků generální ředitelka Krajské zdravotní, MUDr. Taťána Soharová.

„Na dokončení rekonstrukce gynekologicko-porodnického oddělení, která reflektuje nejmodernější trendy oboru jsme se těšili téměř dva roky.  Výsledkem je komfortní vzhled, který působí velmi moderně až nadčasově, přesto příjemně a útulně. Splnil se také můj sen, což byl sen i všech porodníků, kteří zde pracovali, a to ten, že sekční sál pro akutní porodnickou operativu bude součástí porodnice a maminky, jichž se bude týkat, již nebudou muset jezdit přes část nemocnice“, hodnotí výsledek přestavby MUDr. Hrubý, ředitel teplické nemocnice a dodává: „Chtěl bych poděkovat všem zaměstnancům, kteří se ať přímo nebo i nepřímo podíleli na této rekonstrukci, která probíhala za provozu tohoto pavilonu a do jisté míry zasáhla prakticky všechny chirurgické i některé nechirurgické obory. Přeji všem porodníkům, ať se jim v nových prostorách daří a všem maminkám, ať se jim zde líbí.“

Původní porodnice byla umístěna pouze v jednom podlaží. Díky menším prostorům nebylo možné ženám zajistit větší komfort a plné soukromí, především pak na porodním sále. To se nyní zásadně změnilo. Porodnice je koncipována na samostatný porodní sál a samostatné oddělení šestinedělí, kde je umístěno i oddělení novorozenců. Novinkou jsou tři samostatné porodní boxy, které patří v současné době k moderním trendům v porodnictví. Ty jsou plně vybaveny tak, aby byla zajištěna nejen vysoká úroveň péče o rodičku, ale i nezbytné soukromí, které k porodu náleží.  Vlastní sociální zařízení, lůžko k odpočinku, lůžko porodní, relaxační porodní vana, žíněnky, žebřiny, závěsný systém pro aktivní porod, overbally, porodní stolička s bylinnou napářkou, či reboza šátky pro úlevu a polohování při porodu, to vše mohou nastávající rodičky v boxech očekávat. Šestinedělí pak maminkám nově poskytuje 6 dvoulůžkových pokojů s vlastním soc. zařízením, 3 nadstandardy a 1 rodinný pokoj s možností ubytování doprovodu novopečené maminky. Doprovod může být s ženou v jakékoliv fázi porodu na porodním pokoji.

„Na nové zázemí jsme se strašně těšily. Až dosud si naši porodnici vybíraly k porodu ženy pouze kvůli naší laskavé péči, individuálnímu přístupu a respektu k porodu. Nyní jim můžeme nabídnout nejen sebe a naši péči, ale i porod v úžasných prostorách, které navíc umožňují rozšíření našich stávajících služeb. V brzké době chceme například začít s aromatoterapií, kterou nám umožňují právě až uzavřené porodní pokoje. Každá žena má jiné smyslové potřeby, a tedy ne každé může vyhovovat specifická vůně olejů,“ říká staniční porodní asistentka Bc. Dana Šestáková.

Teplická porodnice nabízí celou řadu služeb v souladu s moderními trendy porodnictví. Samozřejmostí je bonding, možnost nepřetržité přítomnosti doprovodu staršího 18 let u rodičky včetně přítomnosti u císařského řezu, vítán je doprovod dul či porodních asistentek, možný je za dodržení určitých podmínek i ambulantní porod.

Získat nové žáky pro zdravotnické obory a následně potenciální zaměstnance do zdravotnických zařízení není snadné. Zajištění dostatku kvalitních sester a záchranářů je běh na dlouhou trať a spočívá ve spolupráci a dlouhodobém působení na mnoha frontách. Mostecká nemocnice Krajské zdravotní dlouhodobě úzce spolupracuje s místní zdravotnickou školou. Studenty láká na možnosti exkurzí, praxí, stáží i na stipendijní programy. Nyní se, za podpory vedení města Mostu, obrací i na žáky základních škol v regionu, a to s novým projektem, který má za cíl zvýšit jejich zájem o budoucí práci v Nemocnici Most.

Projekt, jež si klade za cíl nadchnout žáky základních škol pro pokračování ve studiu na zdravotnické škole a potažmo pro budoucí práci v nemocnici, poprvé představil ředitel mostecké nemocnice Ing. Pavel Markalous a hlavní sestra nemocnice Mgr. Šárka Gregušová na poradě ředitelů školských příspěvkových organizací Statutárního města Most.

Program je zaměřen především na žáky sedmých a osmých tříd, kteří by se se v budoucnu rádi uplatnili v roli zdravotní sestry nebo zdravotnického záchranáře. Aktivity projektu směřují v první fázi k získání povědomí a pozitivního vnímání uplatnění v Nemocnici Most, v druhé pak k praktickým interaktivním činnostem jako jsou exkurze, přednášky na školách, workshopy a soutěže v prostorách nemocnice pro aktivní zájemce o studium na střední zdravotnické škole. Součástí je i setkávání a komunikace s rodiči.

Aktivity koordinuje vedení nemocnice ve spolupráci s magistrátem města Most, který je aktivním partnerem tohoto projektu. Prvním společným počinem je výroba školního sešitu ve speciálním designu, s informacemi o výhodách práce na pozicích zdravotní sestra a záchranář, s QR kódem s odkazem na rozhovory s absolventy SZŠ a VŠ, kteří v nemocnici pracují. Sešit, jehož grafika je výsledkem komunikace s žáky základních škol, bude nyní distribuován do jednotlivých školských zařízení. Náklady tohoto dílčího projektu si mezi sebou rozdělila Krajská zdravotní, a.s., jako zřizovatel Nemocnice Most a Statutární město Most.

Nepostradatelným partnerem je nadále mostecká zdravotnická škola, zřizovaná Krajským úřadem Ústeckého kraje. I zde se spolupráce s nemocnicí zdárně rozvíjí, jak ve středním, tak vyšším stupni vzdělávání.

„Věříme, že společnými silami se nám podaří zajistit dostatečné množství kvalitního personálu do naší nemocnice. Uvědomujeme si, že je to běh na dlouhou trať a výsledky budeme sklízet až za několik let. Nemůžeme si ale dovolit ztrácet čas, je třeba zajistit chod mostecké nemocnice, a hlavně její další rozvoj,“ řekl Pavel Markalous.

Neurologové i neurochirurgové, kardiologové i kardiochirurgové, infektologové, ortopedi, traumatologové a odborníci dalších lékařských specializací. A samozřejmě anesteziologové a odborníci na urgentní medicínu. Ale i psycholog, sexuolog, nemocniční kaplan. Vedle nich kriminalista, profesionální hasiči nebo zdravotničtí záchranáři. Tito všichni a zástupci řady dalších medicínských odborností vystoupili během XIII. ročníku konference Emergency, která proběhla ve dnech 20. a 21. března na Fakultě zdravotnických studií Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem, přímo v areálu ústecké Masarykovy nemocnice.

Přihlášeno bylo přes tři sta účastníků, z nich 53 aktivních. To číslo už samo o sobě svědčí o velkém zájmu o akci. Vždyť prakticky každý šestý vystoupil s příspěvkem. „Celá konference obsahovala témata, která byla velmi zajímavá a už během této dvoudenní odborné akce hodnotili kolegové jako dosud nejlepší konferenci v dosavadní historii. Přednášejících, témat a účastníků celkem bylo tolik, že by konference klidně mohla trvat ještě třetí den dopoledne a nemusela předchozí dny končit až v šest hodin večer,“ říká s jistou nadsázkou MUDr. Jana Bednářová, primářka Oddělení Emergency Masarykovy nemocnice v Ústí nad Labem, která byla odborným garantem konference. „Protože Emergency je prakticky o všem, vystoupení se týkala i nelékařských oborů. Snažíme se na tomto setkání ukázat všechny obory, které se nás týkají, čímž je program hodně pestrý.“   

Emergency v ústecké Masarykově nemocnici v nepřetržitém provozu zajišťuje příjem, ošetření a vyšetření příchozích pacientů s akutními potížemi, zraněných a nemocných přepravených do ústecké nemocnice posádkami Zdravotnické záchranné služby Ústeckého kraje. Zajišťuje pro Policii České republiky vyšetření zadržených před umístěním do cely. Oddělení pro závažně nemocné pacienty je rovněž součástí zdejšího traumacentra, kardiocentra a iktového centra se spádovou oblastí pro celý Ústecký kraj a přilehlé regiony.

Anasteziologicko-resuscitační oddělení Nemocnice Teplice obdrželo nový přístroj pro lepší vizualizaci dýchacích cest. Nejmodernější videolaryngoskop zvyšuje bezpečnost a zlepšuje kvalitu vyšetření u pacientů, kteří mají z různých důvodů hůře přehledný vstup k dýchacím cestám. K jeho získání teplické nemocnici napomohl projekt Krása pomáhá, který organizuje bývalá modelka a Miss Sympatie 2002 Lenka Kocmanová Taussigová. Výtěžek z charitativní akce, kterou podpořila řada sponzorů včetně Nadace ČEZ, činil 310 tisíc korun.

V úterý 26. března slavnostně převzal ředitel Nemocnice Teplice a zároveň primář tamního anesteziologicko – resuscitačního oddělení MUDr. Tomáš Hrubý nový videolarygoskop, konkrétně novou generaci tohoto přístroje Glidescope Tatanum CORE 10 WS.

 „Za dar v podobě videolaryngoskopu jsme velice rádi. Používáme ho u pacientů, kde víme nebo předpokládáme obtížné zajištění dýchacích cest orotracheální intubací v přímé laryngoskopii. Nejčastěji u pacientů se zhoršenou mobilitou nebo poraněním krční páteře, u extrémně obézních pacientů, pacientů s patologiemi v dutině ústní a tak dále. Hlavním přínosem videolaryngoskopie s použitím zmiňovaného přístroje je zvýšení bezpečnosti pro naše pacienty při poskytování zdravotní péče,“ vysvětluje ředitel nemocnice MUDr. Tomáš Hrubý.

Nemocnice dosud disponovala videolaryngoskopem předchozí generace a využívala jej v rámci anesteziologické péče na nových centrálních operačních sálech. Pořízením dalšího přístroje se zvýšila dostupnost této techniky také na odděleních intenzivní medicíny a urgentního příjmu.

Moderní přístroj za několik stovek tisíc korun mohla teplická nemocnice Krajské zdravotní pořídit díky výnosu z charitativní akce Lenky Kocmanové Taussigové Krása pomáhá. Na výtěžku z této benefiční akce se podílela řada sponzorů, konkrétně Nadace ČEZ, Bílinská kyselka, Have 2000, Statutární město Teplice, Nadace Severočeská voda, Veolia, Mostecká montážní, Zahrada Čech a RE/MAX Teplice. „Jsem moc ráda, že se podařilo uspořádat další ročník této již tradiční akce, i když tentokrát trochu netradičně v rámci Czech Fashion Week, který proběhl právě v Teplicích, kde vybraný finanční příspěvek zůstal, aby pomohl tamní nemocnici s pořízením moderního přístroje. Děkuji všem sponzorům a věřím, že nám naši partneři zachovají přízeň a budou i nadále projekt podporovat,“ řekla Lenka Kocmanová Taussigová, organizátorka a zakladatelka projektu.

„Krása pomáhá je úžasný charitativní projekt našich předních modelek, kdy Nadace ČEZ se k tomuto projektu pravidelně připojuje přímou podporou Nadačního fondu Krajské zdravotní, a. s., a to prostřednictvím grantu Podpora regionů. Právě do něj spadá i podpora zdravotnictví a sociálních služeb. Jsme rádi, že i v loňském roce jsme takto mohli pomoci společnosti Krajská zdravotní, která je jedním z největších poskytovatelů zdravotní péče v České republice, částkou 150 000 korun.  Nový moderní videolaryngoskop určitě usnadní, a hlavně zvýší kvalitu vyšetření pacientů teplické nemocnice,“ uvedla Michaela Ziková, ředitelka Nadace ČEZ. 

Včerejší den 26. března patřil Světovému dni epilepsie. Tento den probíhá mezinárodní kampaň nazývající se Purple Day a je zaměřená na zvýšení povědomí o epilepsii po celém světě. Jejím cílem je šířit povědomí o nemoci, která postihuje více než 50 milionů lidí na celém světě. Kampaň zahrnuje různé aktivity, jako je zvyšování povědomí o epilepsii a snižování stigmatu spojeného s touto poruchou, podpora výzkumu zaměřeného na léčbu,  zlepšování přístupu k léčbě a péči a poskytování informací a podpory pro pacienty a jejich rodiny. Tento den si připomínáme od roku 2008, kdy s tímto nápadem přišla tehdy devítiletá Cassidy Megan, která sama trpí epilepsií. S pomocí své rodiny a podpory organizací se rozhodla vytvořit den, který by povzbudil lidi k diskusi o epilepsii a snížil stigma spojené s touto poruchou.

Purple neboli fialová má znázorňovat levanduli, která  květomluvě symbolizuje izolaci a osamělost, kterou pacienti s epilepsií mohou často pociťovat.

Epilepsie je onemocnění mozku, které se projevuje opakovaným výskytem epileptických záchvatů. Patří mezi nejčastější chronická neurologická onemocnění. Celosvětově postihuje přibližně jednoho ze sta lidí.  V České republice odhady udávají cca 70 000 – 100 000 dětí a dospělých s epilepsií.

Existují různé typy epilepsií. Jejich druhů se uvádí až 70. Obvykle se projevují již v dětství, ale mohou se objevit kdykoli během života, zvláště v pokročilém věku. Postihují muže i ženy bez ohledu na jejich inteligenci, sociální zázemí nebo etnikum.

Příčiny epilepsie mohou být strukturální (změny jsou viditelné na zobrazovacích metodách, např. MRI, buď získané, např. úrazem, či geneticky podmíněné), genetické (je již popsáno kolem 900 genů), infekční (infekce jsou hlavní příčinou vyššího výskytu epilepsií v rozvojovém světě), metabolické (často spojené s nadměrnou konzumací alkoholu), autoimunitní a nakonec epilepsie bez zjevné příčiny.

Druhy epileptických  záchvatů se liší podle toho, které části mozku se podílejí na jeho vzniku. U někoho se záchvat  může projevit ztrátou vědomí, upadnutím a záškuby celého těla. U druhého je to zvláštní mravenčení nebo zvuky, které slyší. Mezi epileptické záchvaty patří i tzv. absence, kdy se člověk a často dítě na krátkou dobu dívá do prázdna a prostě nereaguje.

Epilepsie se obvykle léčí antiepileptiky (dnes jim říkáme protizáchvatová medikace). Mohou snížit frekvenci či intenzitu záchvatů nebo zcela zabránit jejich výskytu. Máme k dispozici mnoho různých léků. Výběr konkrétního antiepileptika závisí na formě epilepsie, typu záchvatů a individuální zdravotní a životní situaci pacienta. Někdy určitou dobu trvá, než se najde účinný lék, správné dávkování nebo správná kombinace léků pro konkrétního pacienta. Je proto vhodné pečlivě zaznamenávat, když k záchvatům dojde, a probrat to se svým neurologem s nebát se zmínit o eventuálních nežádoucích účincích léčby. Neurolog se snažíme vytvořit léčbu tzv. na míru každému konkrétnímu pacientovi.

Asi u třetiny pacientů s epilepsií se nedaří kontrolovat antiepileptiky. Pak přichází v úvahu použití dalších léčebných metod. Jejich použití předchází podrobné vyšetření v centru po epileptologii.  Jednou z možností pro některé pacienty je epileptochirurgický výkon. Při operaci je cílem odstranit mozkovou strukturu, která způsobuje záchvaty, nebo oddělení oblasti mozku, která je zodpovědná za vznik záchvatů. Další možností je zavedení neurostimulátoru, vagový nervový stimulátor (VNS) nebo hluboká mozková stimulace (DBS), které pomáhají regulovat elektrickou aktivitu mozku a snižovat frekvenci záchvatů. Některým lidem, zejména dětem, může pomoci ketogenní dieta.

Existuje však moderní protizáchvatová medikace pro akutní použití. Ta je indikována především pro ty případy, kdy záchvaty trvají příliš dlouho nebo se vyskytují příliš často. Podávají se bukálně (do dutiny ústní) a mohou ji bezpečně podat k zástavě záchvatu všichni, kdo se o dítě starají (rodiče, trenéři, učitelé ve škole apod.).

MUDr. Slávka Chmelíková, Neurologické oddělení Masarykovy nemocnice v Ústí nad Labem

Krajská zdravotní, a.s., upozorňuje na otevírací dobu lékáren zajišťujících lékárenskou pohotovost o Velikonočním pondělí 1. dubna 2024. Pohotovostní lékárenská služba ve městech působnosti nemocnic spadajících pod společnost Krajská zdravotní, a.s., v Děčíně, Ústí nad Labem, Teplicích, Mostě, Chomutově a Litoměřicích bude zajištěna takto:

 Děčín:

Nemocniční lékárna Krajské zdravotní, a.s. – Nemocnice Děčín, o.z., U Nemocnice 1 (telefon 412 705 440) bude otevřena pro veřejnost od 9:00 do 15:00 hodin.

Ústí nad Labem:

Nemocniční lékárna Krajské zdravotní, a.s. – Masarykovy nemocnice v Ústí nad Labem, o.z., Sociální péče 3316 /12A (telefon 477 112 153) bude otevřena pro veřejnost od 9:00 do 18:00 hodin.

Teplice:

Lékárna BENU – OC Galerie, Náměstí Svobody 3316 (telefon 731 638 173) bude otevřena pro veřejnost od 9:00 do 21:00 hodin.

Most:

Nemocniční lékárna Krajské zdravotní, a.s. – Nemocnice Most, o.z., J. E. Purkyně 270 (telefon 478 032 540) bude otevřena pro veřejnost od 9:00 do 19:00 hodin.

Chomutov:

Nemocniční lékárna Krajské zdravotní, a.s. – Nemocnice Chomutov, o.z., Kochova 1185 (telefon 474 447 248) bude otevřena pro veřejnost od 10:00 do 20:00 hodin.

Litoměřice:

Nemocniční lékárna Krajské zdravotní, a.s. – Nemocnice Litoměřice, o.z., Žitenická 2084 (telefon 416 723 505) bude otevřena pro veřejnost od 10:00 do 14:00 hodin.

Chomutov, 25. března 2024 – Vedení Krajské zdravotní otevřelo v chomutovské nemocnici nový moderní pavilon urgentního příjmu. Vedle samotného oddělení urgentního příjmu jsou jeho součástí i moderní operační sály, centrální sterilizace, anesteziologicko-resuscitační oddělení a jednotka intenzivní péče. Spolu s nedávno otevřeným urgentním příjmem v děčínské nemocnici patří nová budova v chomutovské nemocnici mezi nejmodernější pavilony v celém Ústeckém kraji. Jeho otevření zásadním způsobem zkvalitní a zrychlí péči o pacienty v chomutovské nemocnici. Stavba za více než 880 milionů korun byla spolufinancována Evropskou unií v rámci reakce Unie na pandemii COVID-19 a Ústeckým krajem. 

Urgentní příjem je zcela nově zřízené oddělení v nemocnici, které zásadním způsobem ovlivní trajektorii pacienta nemocnicí. Jeho základní filozofií je zajištění dostupnosti akutní zdravotní péče na jednom místě, a to bez ohledu na závažnost pacientova stavu, jde o takzvaný bezprahový urgentní příjem. Odsud jej bude zdravotnický personál posílat na příslušná oddělení, případně na místě vyšetří a rovnou přivolá odborného lékaře.

Všechny nemocnice Krajské zdravotní mají své urgentní příjmy zařazené mezi 120 prioritních po celé republice a řadí tak nemocnice Krajské zdravotní mezi páteřní síť zdravotnických zařízení z pohledu Ministerstva zdravotnictví a zdravotních pojišťoven.

„Urgentní příjem významným způsobem zlepší přijímání pacientů a rychlost poskytované péče. Jsem velmi rád, že tuto možnost budou mít i obyvatelé Chomutovska a že právě nemocnice v Chomutově se dočkala takto významné investice. Naším cílem je, aby špičková zdravotnická péče byla dostupná ve všech nemocnicích Krajské zdravotní pro všechny občany Ústeckého kraje,“ řekl hejtman Ústeckého kraje Ing. Jan Schiller.

„Jsem velmi rád, že ve velmi krátké době otevíráme již třetí mimořádně významnou stavbu pro zdravotnictví v Ústeckém kraji. Předminulý týden to byla modernizace gynekologicko-porodnického oddělení v teplické nemocnici, minulý týden objekt urgentního příjmu v Děčíně a nyní urgentní příjem v Chomutově. Z přehledu je vidět, že představenstvo společnosti nezapomíná na žádnou z nemocnic, jež patří do společnosti Krajská zdravotní. Celkové náklady rozsáhlé stavby byly přes 880 milionů korun, na čemž se částkou 150 milionů korun podílela dotace z Integrovaného regionálního operačního programu a nejvyšší část byla kryta investiční podporou Ústeckého kraje a investičním úvěrem od Komerční banky, který si vzala Krajská zdravotní pro zajištění svých investičních plánů. Pozitivní u chomutovské stavby je její návaznost na oddělenou poliklinickou část nemocnice nadzemním spojovacím koridorem, takže personál a zejména pacienti se nebudou při přemísťování pohybovat venkovními prostorami nemocnice. Tímto chci zejména poděkovat celému týmu, který se na této moderní stavbě podílel, od autora projektu přes zhotovitele až po celý zdravotní personál chomutovské nemocnice, kterému patří obdiv, neboť musel po více jak dva roky snášet veškerá omezení, která výstavba přinášela,“ říká člen představenstva Krajské zdravotní Ing. Stanislav Dostál.

„Otevření nového pavilonu v chomutovské nemocnici je pokračováním trendu modernizace nemocnic Krajské zdravotní. Je výsledkem jednotného koncepčního plánu, společného pro všechny naše nemocnice. Toto systémové řešení, kdy jednotlivá pracoviště nemocnic mají na sebe logickou návaznost, je velmi praktické pro personál i pacienty a my v tomto vývoji budeme nadále pokračovat,“ uvádí generální ředitelka Krajské zdravotní MUDr. Taťána Soharová.

Nová budova chomutovské nemocnice má dva vchody. Z Beethovenovy ulice do ní budou směřovat sanity a z Edisonovy ulice mají přicházet pacienti, kteří dorazili s akutními potížemi po vlastní ose.

„Vybudování nového pavilonu je pro nás prvním a důležitým krokem modernizace chomutovské nemocnice, která nyní disponuje jednotným příjmovým místem, odkud jsou pacienti směrovaní dále. Díky praktickému systému třídění pacientů se zlepší kvalita a rychlost ošetření. Zajímavostí otevřeného pavilonu je jeho propojení s původní zástavbou, kde jsou umístěny interní a chirurgické pavilony v podobě nadzemní kryté lávky, 140 metrů dlouhé, aby bylo mezi objekty možné procházet suchou nohou. Na ni by také měly navazovat v budoucnu další nové pavilony – asi nejblíže jsme stavbě bloku chirurgických oborů,“ vyzdvihuje přednosti nového pavilonu ředitel chomutovské nemocnice MUDr. Michal Zeman, Ph.D.

Stavbu nového pavilonu projektoval Atelier Penta pod vedením Ing. arch. Jaromíra Homolky. Ta byla zahájena v říjnu roku 2021. Zhotovitelem bylo Sdružení firem OHLA ŽS, a.s., a METALL QUATRO spol. s r.o. Pro veřejnost se brány pavilonu budou otevírat postupně od poloviny dubna v pořadí centrální sterilizace, operační sály a jako poslední oddělení JIP, ARO a samotný urgentní příjem.