Masarykova nemocnice v Ústí nad Labem je jedním z jedenácti pracovišť v České republice, která provádějí implantaci míšního stimulátoru v léčbě bolesti. Tato speciální metoda se používá v případech, kdy ostatní léčba bolesti selhává a v Česku jde stále o poměrně ojedinělé řešení léčby bolesti, byť velmi účinné.

K prvnímu zavedení implantátu, který dokáže utlumit chronické bolesti různých částí těla, došlo v ústecké nemocnici Krajské zdravotní v roce 2020. Od té doby lékaři Centra pro léčbu chronické bolesti v Masarykově nemocnici zavedli 10 takových implantátů. Výběr vhodného pacienta totiž probíhá poměrně složitě a podmínkou jsou dobré fyzické, ale hlavně stabilní psychické dispozice. Základní podmínkou pro operaci je chronická, neztišitelná bolest, která není ovlivnitelná žádnými méně invazivními metodami. Současně musí jít o typ bolesti, který na elektrostimulaci míchy reaguje, jako například některé chronické bolesti zad, dlouhodobé pooperační bolesti, neuropatické bolesti, bolesti po amputaci končetin nebo bolesti po některých úrazech míchy a páteře.

První fáze výkonu probíhá bez celkové anestezie pouze v místním znecitlivění a začíná zavedením elektrody do páteře a připojením externího stimulátoru. Ten má pacient dočasně připevněný na boku. „Díky němu si ověříme, zda je metoda u konkrétního pacienta účinná. Pokud ano, můžeme implantovat trvalý stimulátor bolesti pod kůži, který má životnost asi deset let,“ vysvětluje MUDr. Jan Procházka, Ph.D., vedoucí lékař Centra pro léčbu chronické bolesti Kliniky anesteziologie, perioperační a intenzivní medicíny Fakulty zdravotnických studií Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem a Krajské zdravotní, a.s. – Masarykovy nemocnice v Ústí nad Labem, o.z, který ve spolupráci s neurochirurgem, doc. MUDr. Petrem Vachatou, Ph.D., MBA, operace provádí. Pacient je po samotném výkonu, který již probíhá v narkóze, hospitalizován dva až tři dny. Několik měsíců po výkonu by se měl vyvarovat nárazů v oblasti páteře. Frekvenci a délku stimulace určuje pacient. Obyčejně jde o dvě až tři stimulace denně po dobu pěti až dvaceti minut. „Vybavuji si pacienta, který měl těžké bolesti. Po dvou týdnech od zavedení míšního stimulátoru doma opravil podlahy, vymaloval a začal opravovat stropy,“ chválí metodu doktor Procházka.

Jak dlouho trvá po amputaci dolní končetiny návrat do běžného života? Jak probíhá nácvik chůze s protézou? A jak tu přistupují k podiatrické léčbě u diabetiků? Protagonisté pořadu Prokopni to navštívili v 25. dílu největší lůžkové protetické oddělení v České republice. Najdete je v ústecké Masarykově nemocnici. Od primářky MUDr. Jany Táborské se dozvěděli spoustu zajímavých informací. Tak se podívejte!

Prokopni to je autorský videopodcast Krajské zdravotní, který běží od května 2023. Cílem pořadu Prokopni to je společně s Prokopem a Prokopem prokopnout strach a obavy z poskytování první pomoci či z návštěvy nemocnice. V hlavních rolích se představují MUDr. Prokop Seif, lékař Anesteziologicko-resuscitačního oddělení Nemocnice Most, a Bc. Prokop Voleník, záchranář a tiskový mluvčí Zdravotnické záchranné služby Ústeckého kraje.

Vedení Krajské zdravotní, a.s., a zástupci odborových organizací se dnes dohodli na růstu tarifních mezd v roce 2024 všech zaměstnanců o 5 %. Lékařům pak mzdy porostou také o zvláštní lékařský příplatek, celkem mezi 5 až 15 tisíci korunami v návaznosti na jejich odbornou úroveň. Nová kolektivní smlouva naplňuje parametry uzavřené centrálně na úrovni odborových organizací, Ministerstva zdravotnictví, České lékařské komory, asociací nemocnic a Všeobecné zdravotní pojišťovny ČR (VZP) pro zvýšení mezd všem zaměstnancům v pracovním poměru podle navrhnutých pravidel. Krajská zdravotní významnou část takto navýšených mzdových prostředků zafinancuje také ze svých vlastních zdrojů.

Intenzivní vyjednávání vedení Krajské zdravotní s odborovými organizacemi o podmínkách kolektivní smlouvy dnes vyvrcholilo dohodou o navýšení tarifních mezd zaměstnanců o 5 % v roce 2024, lékařům pak o 10–20 % díky navýšení mezd v rozsahu 5–15 tisíc korun, dle odbornosti lékařů. Jednání o zvýšení mezd se vedla primárně v lednu poté, co se o růstu mezd zaměstnanců ve zdravotnictví dohodli na centrální úrovni zástupci vlády, VZP a odborových organizací a poté, co Všeobecná zdravotní pojišťovna ČR nabídla znění zvláštního úhradového dodatku, který umožňuje nemocnicím zvýšit mzdy v úhrnu o několik dalších desítek milionů korun. Díky dnešnímu výsledku kolektivního vyjednávání dojde k navýšení mezd zaměstnanců už od ledna letošního roku. Celkový objem mzdových nákladů v Krajské zdravotní se tak ve srovnání s rokem 2023 zvýší o 12,5 %.    

„Jsem rád, že došlo k finální dohodě nakonec v poměrně krátkém čase, který nám umožní vyplatit navýšení mezd zaměstnanců již s lednovými výplatami. Děkuji všem zúčastněným za čas, který podmínkám nového znění kolektivní smlouvy věnovali. Krajská zdravotní se o své zaměstnance stará s úctou a respektem k jejich práci. Ostatně v loňském roce jsme díky dobrým ekonomickým výsledkům mohli vyplatit hned dvojí bonusy, v listopadu 15 000 korun všem zaměstnancům plošně a v prosinci znovu, těm nejvýkonnějším pracovištím. Snažíme se, aby mzdové podmínky v Krajské zdravotní byly co nejlepší, a současně motivační tak, aby pacienti v Ústeckém kraji dostávali tu nejlepší péči,“ komentoval výsledky jednání předseda představenstva Krajské zdravotní MUDr. Ondřej Štěrba.

„Chtěl bych poděkovat zástupcům odborových organizací za konstruktivní přístup a snahu se dohodnout, která provázela kolektivní vyjednávání. Krajská zdravotní zcela maximálně oceňuje kvalifikovaný personál Krajské zdravotní a vytváří pro naše zaměstnance co nejlepší mzdové podmínky. Už v polovině roku 2023 zvýšila mzdy všech zaměstnanců o 7 %. Další zvýšení mezd o 5 % můžeme díky dnešní dohodě uplatnit od 1. ledna 2024. V případě pozitivního hospodářského výsledku a výkonu našich nemocnic v letošním roce bude také snahou vedení Krajské zdravotní, obdobně jako v předchozích dvou letech, poskytnout část ze zisku, který překročí plánovaný výsledek hospodaření společnosti zaměstnancům v podobě mimořádných odměn, jako poděkování za jejich práci. A já doufám, že se to podaří i letos,“ dodal MUDr. Petr Malý, MBA, generální ředitel Krajské zdravotní.     

Redakce Reflexu dnes ve svém v tištěném vydání uveřejnila zkrácenou reakci Krajské zdravotní a omluvu za text, který vyšel v jeho druhém lednovém čísle. Níže uveřejňujeme plný text naší reakce, kterou jsme zaslali do redakce.

Ve druhém lednovém čísle časopisu Reflex vyšel text redaktorky Lenky Matouškové uvozený parafrází z rozhovoru s ministrem pro legislativu Michalem Šalamounem („ve mně stále rezonuje medializovaný příběh chlapce, který ležel v děčínské nemocnici opuštěný, uvázaný, kterého biologická matka po porodu opustila a on potom téměř rok cestoval po nemocnicích“). Rozhovor pak vyšel i na webu Reflexu zde: https://www.reflex.cz/clanek/rozhovory/122677/salomoun-na-detskeho-ombudsmana-se-bude-moct-dite-obratit-i-bez-vedomi-rodicu-pomuze-i-u-soudu.html

Ministr v něm „vzpomíná“ na smutný případ dětského pacienta, který před dvěma lety vzbudil pozornost českých médií i veřejnosti. Novorozenec se narodil v děčínské nemocnici Krajské zdravotní ve velmi vážném stavu, který u něj trval následující rok a půl. Proto cestoval po různých nemocničních zařízeních mezi Prahou a Ústeckým krajem. Vedle toho o něj jeho biologická matka nejevila zájem a úřadům trvalo mnoho měsíců, než mu našli pěstounskou rodinu. Tolik na úvod.

Ačkoliv o případu bylo napsáno mnoho nepravd, které silně rezonovaly českou veřejností a jednotlivé nemocnice se k němu v průběhu dvou let opakovaně vyjadřovaly, vyvracely různá nařčení a uváděly výroky na pravou míru, ani jednou nikde a nikdy nezaznělo, že by chlapce v děčínské (nebo ústecké) nemocnici Krajské zdravotní kdokoliv uvazoval! Chlapec také nebyl v našich nemocnicích opuštěný, ale byla mu poskytnuta nejenom zdravotní péče, ale v rámci možností lékařů i sester péče sociální. Krajská zdravotní se ohrazuje proti výše uvedenému výroku pana ministra, který paní redaktorka nijak nezpochybnila a ani neověřila. Je s podivem, že ministr stojící za novelou zákona o veřejném ochránci práv, která reaguje i na tento případ zřízením dětského ombudsmana – a tuto potřebu Krajská zdravotní nijak nezpochybňuje, ba naopak vítá – nemá k případu chlapce základní a ověřené informace, a svými výroky šíří dezinformace a silně tím poškozuje naši děčínskou nemocnici. O to hůř, že i základní kontrola a ověřování informací pak selhala v redakci Reflexu.

Lékaři v děčínské nemocnici v první řadě novorozenci zachránili život. Lékaři ústecké nemocnice, kam byl chlapec v následujících dnech převezen, pak okamžitě informovali místní OSPOD s žádostí o sociální šetření (a to i opakovaně v průběhu hospitalizace v děčínské nemocnici) s ohledem na rodinnou situaci, do které se narodil. Lékaři a sestry obou nemocnic Krajské zdravotní se o něj opakovaně starali a poskytovali mu nejenom nemocniční zdravotní péči, ale v rámci možností i tu „mateřskou“, když se do děčínské nebo ústecké nemocnice dle jeho stavu vracel. Na náklady nemocnice byl chlapec očkován, personál se mu složil na oblečení a hračky, choval ho a mazlil. A to, že k jeho návštěvám nepřipustil v děčínské nemocnici žádné cizí osoby, bylo nutné vzhledem na danou situaci a ochranu života a zdraví malého pacienta a zcela v souladu s platnými právními předpisy. Potvrdila to i ústecká kriminální policie, která péči o chlapce prověřovala a je možné se na ni obrátit pro další informace. Celý případ je pak nezbytné zarámovat do doby, kdy se Česko nacházelo v době nejeskalovanější covidové pandemie, která nemocnice opakovaně uzavírala pro návštěvy i dobrovolnické programy, aby pacienty, a zvláště ty v extrémně vážném stavu, ochránila před přenosem viru.     

To, jak bylo na stránkách Reflexu o případu nyní informováno, se velmi osobně dotýká lékařů a sester naší děčínské nemocnice, kteří chlapci opakovaně zachránili život a poskytli mu od jeho narození tu nejlepší péči, jakou mohli. Krajská zdravotní a její děčínská nemocnice proto požadují uveřejnění této reakce v tištěném vydání Reflexu a požadují od redakce omluvu na stránkách Reflexu za uvedené nepravdivé a nijak neověřené tvrzení jak v článku, tak v rozhovoru. Současně požadují opravu/doplnění formou poznámky do textu na webu, kde je rozhovor s ministrem Šalomounem stále k dispozici. Panu ministrovi pak nabízíme konzultaci s našimi lékaři k tomuto citlivému příběhu, aby měl k dispozici všechny faktické informace a nedocházelo již k dalšímu šíření mylných informací.        

Umožnit ženám rodit pohodlně v jakékoliv poloze. Od přání k realizaci razantně přistoupili v Centru porodní asistence, které vzniklo při Gynekologicko-porodnickém oddělení Nemocnice Litoměřice v září 2023 jako první pracoviště svého druhu v Ústeckém kraji. Díky daru, který zprostředkoval Nadační fond Propolis 33, mohli nyní pořídit novinku – porodní gauč.

Litoměřická nemocnice Krajské zdravotní byla čtvrtou v republice a je první v Ústeckém kraji, která porodním gaučem disponuje. Největší předností porodního gauče je jeho variabilita a umožnění porodu v téměř jakékoliv poloze, kterou si rodička zvolí a cítí se v ní dobře. Tuto polohu může také volně v průběhu porodu měnit. Nespornou výhodou je možnost přímého zapojení doprovodu – tatínka – do celého porodního děje. Ten může svoji ženu držet v náručí, být jí oporou při zapření se s každou kontrakcí a po samotném porodu trávit společné nerušené chvíle ve třech při tzv. bondingu. Rodit na gauči ale není podmínkou. „Jsou i ženy, které v závěru porodu preferují klasické porodní lůžko, kdy se mohou lépe zapřít. To, že žena neporodí na gauči, není známka žádného selhání. Naopak má možnost volby té nejlepší polohy, která jí vyhovuje, a to je hlavní poslání gauče,“ vysvětluje zástupce primářky oddělení a vedoucí porodního sálu Centra porodní asistence v Litoměřicích MUDr. Petr Holba. Litoměřická porodnice otevřela tzv. Centrum porodní asistence (CPA) loni v září. CPA je systém poskytované péče porodní asistentkou. Patří mezi trendy v porodnictví posledních let a je postavený na respektu k přáním rodící ženy. Právě porodní gauč přání rodiček o co nejpřirozenějším porodu nepochybně naplňuje.   

„Chtěli jsme nabídnout maminkám možnost porodit i jinak než na klasickém porodním lůžku. Proto jsme získali díky Nadačnímu fondu Propolis 33 porodní gauč, s pořizovacími náklady téměř 170 tisíc korun, který je prvním v Ústeckém kraji. V Česku je novinkou, ale například ve Velké Británii s využitím porodního gauče rodí 10 % žen. Máme radost, že v našem centru jej využilo již 38 rodiček. Děkujeme nadačnímu fondu, díky němuž nyní i v Litoměřicích maminky takovou možnost mají. Máme radost, že naše snahy o zkvalitnění péče o těhotnou a rodící ženu motivují dokonce i ostatní zdravotnická zařízení v našem okolí, která po našem vzoru nově nabízejí péči v režimu Centra porodní asistence,“ pokračuje MUDr. Petr Holba, který od června loňského roku jako vedoucí porodního CPA v Litoměřicích úspěšně buduje.

Porodnice v Nemocnici Litoměřice je čtvrtou v České republice, která od Nadačního fondu Propolis 33 porodní gauč získala. „Litoměřická porodnice buduje centrum porodní asistence a zároveň obecně začíná přistupovat jinak k rodícím ženám. Více jim naslouchá, nabízí jim více možností. Tento aktuální vývoj nás velice těší a osobně vnímám Litoměřice jako „Hvězdu severu“ – ve smyslu toho, kam bych já poslala svoji klientku nebo kamarádku rodit. Samozřejmě, do velké míry je to díky invenci pana doktora Petra Holby, ale i díky progresivnímu vedení a pochopitelně skvělému týmu lékařů a porodních asistentek,“ řekla MSc. MA Lilia Khousnoutdinova, zakladatelka Nadačního fondu Propolis 33.

Porodní gauč má litoměřická porodnice od 20. prosince. Dosud na něm porodilo 38 žen a o jeho využití je mezi ženami obrovský zájem. Porodnice proto plánuje pořídit novinku i do dalších pokojů. Rodit na porodním gauči budou mít brzy maminky i v chomutovské porodnici, kam v těchto dnech míří další porodní gauč v rámci nemocnic Krajské zdravotní. Porodní gauč ale není jedinou novinkou porodnic Ústeckého kraje. Krajská zdravotní, která sdružuje sedm nemocnic v celém Ústeckém kraji, má pro letošní rok připraveno pro budoucí maminky spoustu novinek.   

„Postupně rekonstruujeme gynekologicko-porodnická oddělení v našich nemocnicích, aby odpovídaly nadstandardní péči a komfortu 21. století. Jako první letos na jaře dokončíme modernizaci gynekologického oddělení s porodnicí v Teplicích za bezmála 160 milionů korun a následně provedeme generální rekonstrukci stejného pracoviště právě zde v Litoměřicích, s předpokládanými náklady 80 milionů korun. V Děčíně jsme už v prosinci zahájili stavbu nového pavilonu Matka a dítě za 477 milionů korun. Jeho součástí bude i hemodialyzační středisko a propojovací koridor se dvěma sousedícími pavilony. Úplně nový pavilon s veškerou péčí o rodičky a novorozence pak plánujeme v ústecké nemocnici,“ uvedl dnes MUDr. Leoš Vysoudil, MBA, místopředseda představenstva Krajské zdravotní, a.s.

Nový projekt Krajské zdravotní Zdravotníkem na týden umožňuje budoucím lékařům, všeobecným sestrám a studentům ostatních zdravotnických profesí zažít praxi přímo v odděleních, o kterých uvažují na své cestě za budoucí kariérou.

První takovou stážistkou nového projektu Krajské zdravotní je paní Věra Rosenkrancová. Jelikož právě studuje kurz zubní instrumentářky, rozhodla se nastoupit na stáž do Oddělení ústní, čelistní a obličejové chirurgie v Masarykově nemocnici v Ústí nad Labem.

Co ji motivovalo a jaké zkušenosti si z nemocnice odnáší nám prozradila v rozhovoru.

Kde jste se dozvěděla o stáži Zdravotníkem na týden?

Upoutal mě příspěvek na Instagramu a hned jsem se nadchla. I přes nedostatek času jsem se rozhodla, že mi stojí za to se přihlásit. Docházím sice na svou praxi v zubním centru, kterou mám povinnou v rámci studia a jsem zároveň studující a pracující maminkou, ale chtěla jsem zjistit, jak to chodí v nemocnici. Je pravda, že na odpočinek mi teď nezbývá žádný prostor.

Co nyní studujete a proč vás zajímala další praxe krom vaší povinné?

Momentálně studuji půlroční kurz zubní instrumentářky na MS Academy v Praze. Je to velmi zajímavé studium, které bych doporučila. Zprvu jsem se studia obávala, protože jsem přišla z jiného oboru. Pokud ale máte k dispozici kolektiv sester a doktorů, kteří vás chtějí něčemu naučit, tak se není proč strachovat. Po složení zkoušek budu moci se studiem pokračovat dál. V rámci mého kurzu není ale možné pracovat na oddělení. Při své studijní praxi přijdu do kontaktu s přípravou materiálu a zubními výplněmi. Nemocnice je proti tomu adrenalin a prostředí, kde se provádí chirurgické výkony. Díky stáži jsem si chtěla rozšířit svoje zkušenosti a nečerpat jen z teoretických znalostí z kurzu nebo z mé povinné praxe.

Žijete v Ústeckém kraji nebo vás sem nalákala možnost stáže?

Žiji v Ústeckém kraji, přímo kousek od ústecké nemocnice.

Byl proces přihlášení na stáž hladký nebo jste se potýkala s administrativou?

Přihlášení bylo snadné. Vše jsem vyřídila s oddělením personální podpory a jen vyčkala na schválení.

Stačil vám týden na to, abyste poznala práci a běh oddělení? Nebo byste doporučila delší dobu stáže?

Myslím si, že za týden si člověk obrázek o chodu oddělení udělá. Já jsem ale chtěla načerpat ještě více informací a Masarykova nemocnice mi povolila přijít na další dni stáže.

Jaké byly vaše představy o tom, co během praxe zažijete? Překvapilo vás něco?

Na začátku jsem vůbec nevěděla, do co čeho jdu. Představy jsem neměla žádné. Pak mě ale překvapila vstřícnost personálu na oddělení a jejich ochota. Líbí se mi, že v nemocnici pomáhají pacientům především rychle ulevit od bolesti. Dostala jsem se vlastně k charakteru zákroků, které zbaví pacienta akutních potíží. Zákroky jsou prováděny okamžitě, pacienty nezaskočí žádná čekací doba. Pracovní prostředí je tu rychlé a flexibilní.

Kdo vás během stáže vedl a byla jste se svou mentorkou spokojená?

Vedla mě vrchní sestra. Vlastně všechny sestry mě podporovaly a motivovaly. Z vrchní sestry jsem cítila klid, a tak by to podle mě mělo být. Asi to tak není všude, ale tady jsem poznala dobré týmové prostředí.

I přes zmiňovanou únavu z vás cítím nadšení. Nalákala vás tedy stáž pro práci v oboru?

Na své cestě ještě tápu a hledám sama sebe, ale přikláním se spíš pro práci v nemocnici.

Doporučila byste stáž dalším zájemcům? A na co byste je případně upozornila.

Chtěla bych stáž určitě doporučit i ostatním studentům. Vím, že máme hodně studia a praxe, ale ta zkušenost a poznání prostředí nemocnice za to stojí. Myslím, že každý, kdo chce pracovat ve zdravotnictví by se měl stále zlepšovat a vzdělávat. Praxi v nemocnici vnímám jako nutnou součást pro získání komplexní přípravy a vzdělání.

Mockrát Vám děkuji, že jste si udělala čas a zprostředkovala nám svou zkušenost stážistky.

Více o stáži ZDE.

Léčbě chronických ran se dlouhodobě věnují na oddělení následné péče a rehabilitace mostecké nemocnice, které najdete v areálu v Zahražanech. Centrum hojení ran, které tu proto před časem vzniklo, vede primář oddělení MUDr. Tomáš Zelenka. Právě sem Prokop lékař a Prokop záchranář ve 24. dílu pořadu Prokopni to vyrazili.

Prokopni to je autorský videopodcast Krajské zdravotní, který běží od května 2023. Cílem pořadu Prokopni to je společně s Prokopem a Prokopem prokopnout strach a obavy z poskytování první pomoci či z návštěvy nemocnice. V hlavních rolích se představují MUDr. Prokop Seif, lékař Anesteziologicko-resuscitačního oddělení Nemocnice Most, a Bc. Prokop Voleník, záchranář a tiskový mluvčí Zdravotnické záchranné služby Ústeckého kraje.

Chomutovská nemocnice Krajské zdravotní od ledna rozšířila ordinační hodiny mamodiagnostického centra. K dosavadnímu provozu přibyly nově i odpolední a víkendové časy, ve kterých mohou klientky podstoupit preventivní mamografické vyšetření. Nemocnice tak nabídla klientkám více termínů pro preventivní prohlídku i kratší čekací lhůty.

„Karcinom prsu je nejčastějším zhoubným nádorem diagnostikovaným u žen. Pravidelné prohlídky mají nesmírný význam, protože čím dříve je případný nádor odhalen, tím větší šanci mají pacientky na úspěšnou léčbu a úplné úspěšné vyléčení. Klientkám našeho mamografického centra i proto od ledna nabízíme rozšíření provozních hodin a díky tomu jsme jim schopni poskytnout na výběr z více termínů. Čekací lhůty na vyšetření se výrazně zkrátí,“ říká ředitel Nemocnice Chomutov MUDr. Michal Zeman, Ph.D.

Měsíčně v chomutovské nemocnici podstupuje screeningovou mamografii 1460 žen, od ledna tam díky rozšířenému provozu mohou vyšetřit o 360 žen měsíčně více. Objednávat se je možné telefonicky na čísle +420 474 447 687 či online přes Portál pacienta Krajské zdravotní na: portal.kzcr.eu.

Na následky karcinomu každý rok zemře přibližně 1600 českých žen. Každoročně je u nás diagnostikováno více než 7000 nových případů onemocnění. Díky preventivnímu screeningu nádoru prsu se daří zachytávat nemoc v raném stadiu a léčba je úspěšnější. Ženy nad 45 let mají vyšetření hrazené z veřejného zdravotního pojištění, a to jednou za dva roky.