Oční oddělení Krajské zdravotní, a.s. – Nemocnice Most, o.z., uspořádalo odbornou konferenci nazvanou Mostecké Oftalmologické Setkání tradiční (MOSt). Oční specialisté se ve městě pod Hněvínem setkali již počtrnácté. Tentokrát akci hostila ve svých prostorách Střední zdravotnická škola Most, v sousedství areálu druhé největší nemocnice Krajské zdravotní, a.s. (KZ). Odborným garantem konference byl MUDr. Radomír Mach, primář mosteckého očního oddělení.

„Je to již tradiční setkání a za pořádání konference patří velké poděkování primáři Očního oddělení Nemocnice Most, panu doktorovi Machovi. Oční oddělení je pro mosteckou nemocnici důležité nejen z pohledu poskytování kvalitní komplexní péče, ale rovněž jako nedílná součást perinatologického centra. Proto se snažíme oční oddělení rozvíjet a obnovovat jeho vybavení. Významnou investici v roce 2022 je pořízení nové kamery. Na oddělení se podařilo obnovit i další vybavení v hodnotě stovek tisíc korun,“ uvedl při zahájení konference Ing. Pavel Markalous, ředitel Nemocnice Most, o.z.

„Stejnou tradicí jako páteční celodenní konference se také stává čtvrteční odpolední setkání mladých neatestovaných oftalmologů – Mladí Oftalmologové do Mostu (MOdoMo). Zde jsou nejen navazovány pracovní kontakty, ale hlavně probírány atestační otázky. K jednotlivým tématům si mladí kolegové připravují přednášky a jejich prezentací se učí vystupovat a referovat na dané téma před odborným fórem.  Tím si nejen zopakují podrobné znalosti, ale zbaví se i mnohdy souvisejícího stresu a obav z trémy. Přednášky jsou vlastně takovým tréninkem na vlastní zkoušku,“ řekl primář MUDr. Radomír Mach.

Odborný program Mosteckého Oftalmologického Setkání tradičního tvořilo celkem 13 přednášek soustředěných do tří bloků. Vystoupili s nimi především lékaři mosteckého očního oddělení, ale také odborníci z ostatních nemocnic KZ a dalších zdravotnických zařízení v širším regionu. Tématy byly např. prevence zánětu antiflogistiky po nekomplikované operaci katarakty, otevřená oční traumata na Oční klinice v Masarykově nemocnici v Ústí nad Labem či okluze centrální retinální arterie a trombolýza v Nemocnici Most v roce 2022. Další přednášky přiblížily i oblasti akutní makulární neuroretinopatie, vlivu estrogenu na oko a zajímavé bylo i porovnání hodnocení očního pozadí umělou inteligencí a oftalmologem. 

Součástí MOSt 2022 byla i prezentace firem, které dodávají přístroje umožňující lépe a efektivněji vyšetřovat a ošetřovat oční pacienty.    

Poptávka roste, po dvou měsících od zahájení činnosti mají v evidenci zatím čtyřicet pacientů. A čekají, že jejich počet postupem času výrazně vzroste. Krajská zdravotní, a.s. – Nemocnice Most, o.z., na svém Oddělení následné péče se sídlem v Zahražanech otevřela Centrum hojení ran.

Čtvrtek dopoledne je čas, ve který míří objednaní pacienti do zahražanského Centra hojení ran. Je mezi nimi i devětapadesátiletá žena, která je dlouhodobě léčena s bércovými vředy. Byla opakovaně hospitalizovaná na kožních odděleních s tím, že nenásledovala žádná navazující ambulantní péče. Tvrdí, že se její problémy prohloubily po prodělání nemoci COVID-19. „Zda se jí onemocnění zhoršilo po kovidu, jak tvrdí, je těžké říct. Spousta lidí říká, že mají po kovidu různé problémy. Podstatné je objektivně zjistit, zda je příčinou opravdu očkování, nebo jde o souhru náhod,“ říká MUDr. Tomáš Zelenka, primář zahražanského oddělení následné péče, který se pacientům, spolu se sestrami Mgr. Bc. Ivou Zelenkovou, DiS., a Šárkou Schreilovou, zde v centru věnuje.

Jací pacienti k vám přicházejí?

Tato paní je typický příklad našeho pacienta. Okamžitě po otevření se nám totiž začali hlásit lidé s tím, že buďto jsou špatně léčeni, nebo nejsou léčeni vůbec. Málokdo se totiž chce chronickými ranami zabývat a málokdo problematice do hloubky rozumí tak, aby pak péče měla kvalitu.

…a to tady umíte. Co dalšího vás vedlo k otevření této ordinace?

Vycházeli jsme z potřeb, požadavků a důvěry pacientů, dále také z kapacitních důvodů pro region Most a okolí. Pacienti tedy nejsou jen lidé s bydlištěm v okrese Most, ale jezdí k nám pacienti i z Lounska, Teplicka, Chomutovska. Jde o široký záběr, v podstatě je naše spádová oblast sto tisíc obyvatel.

Můžete nové pracoviště představit? Na co přesně se zde zaměřujete?

Jsme specializované pracoviště se zaměřením na léčení všech komplikovaně se hojících ran, jako jsou bércové vředy, dekubity, pooperační nehojící se rány, ostatní chronické a traumatické kožní defekty a popáleniny. Náš profesionální tým s mnohaletými zkušenostmi se také pravidelně celoživotně vzdělává a sleduje nejnovější trendy a postupy v oblasti hojení ran. Pracují zde členové České společnosti pro léčbu ran. Naším pacientům nabízíme konzultace, diagnostiku a léčebnou péči s individuálním přístupem a spolupráci s pacientem i jeho rodinou. Spolupracujeme dále s ostatními odbornými ambulancemi a odděleními především Nemocnice Most, protože pouze kvalitní multioborová spolupráce může vést ke kauzální terapii.

V čem vidíte hlavní specifikum tohoto segmentu zdravotní péče?

Kůže jakožto největší orgán lidského těla je vystavována řadě poškození a poranění. Kdo by neznal nějakou tu ranku, která byla za pár dní pryč. Prvořadým cílem po výskytu rány či defektu je co nejrychleji zabezpečit hojení. S přibývajícím věkem a nemocemi se charakteristika hojení ran často mění. Nehojící se chronické rány, jsou heterogenní skupinou, jejichž hojení se odchyluje od fyziologického hojení ran akutních.

Dá se říci, že hojení ran patří k nejstarším lékařským oborům?

Tak to určitě. Hojením ran se lidstvo zabývá po celá tisíciletí, již v Mezopotámii se na rány používala pryskyřice. Staří Egypťané využívali med, semena a rozmačkané ovoce. Medem ošetřovali rány i Řekové a Římané. V dávných dobách bylo ranhojičství předmětem lékařství v oboru chirurgie. První hodnotné záznamy dokumentace rány pochází z období, kdy byl vynalezen knihtisk. Již v tomto období byly známé metody, jak zastavit krvácení či jak léčit ránu, aby nehnisala.

Při léčbě řady lidských onemocnění je v dnešním medicíně naprostou samozřejmostí a nutností mezioborová spolupráce. Je tomu tak i při hojení neakutních ran?

Faktem je, že ještě donedávna se nehojícími ranami zabývali výhradně specialisté, nyní je hojení ran záležitostí multidisciplinární a multiprofesní. V mnoha zdravotnických zařízeních vznikají „Centra léčby chronických ran“, kde je poskytována komplexní péče, neboť každoroční stoupající ekonomické náklady si žádají efektivní řešení. To je právě i případ mostecké nemocnice a jejího oddělení následné péče, jehož nedílnou součástí je rovněž rehabilitace. Proto lze jednoznačně konstatovat, že oblast hojení ran je v posledních letech na vzestupu.

V souvislosti s hojením ran často slýcháváme o wound managementu. Co to znamená?

Řízení procesu hojení rány, wound management, je založen na komplexním přístupu k pacientovi s ránou, se zvláštním zřetelem na využití metod vlhkého hojení či jiných technologií postupů a ošetřovatelskou péčí. Cílem hojení chronických ran je, kromě záchrany života pacienta nebo např. jeho končetiny, samozřejmě zvýšení komfortu pacientů a zlepšení jejich kvality života. Snaha zmírnit utrpení pacientů neustává a vede k řadě nových poznatků, objevů a rozvoji nových moderních terapeutických a obvazových materiálů. Pacient tak není podroben častým převazům, defekt není tolik drážděn, je zřejmá úleva od bolesti, lepší se komfort a kvalita života, celková léčba je kratší, ekonomičtější a nastává větší potěšení z výsledků léčby pro obě strany. Chronické rány pacienty vyčerpávají fyzicky i psychicky, často se straní lidí, vyhýbá styku s rodinou a za defekt se stydí. Proto je podpora péče o rány v procesu hojení, v tzv. wound managementu, nesmírně důležitá.

Pro správně vedený proces hojení je zásadní hygiena rány. V čem spočívá?

Hygiena rány zahrnuje komplex postupů, kdy se snažíme potlačit, „rozbít“ biofilm, podpořit tím hojení rány a snížit mikrobiální a toxické zátěže. Hygiena rány spočívá v očištění kůže a okolí rány, debriedementu s oživením jejích okrajů a aplikaci vhodných krytí. Speciální moderní materiály udržují v ráně stabilní teplotu a vlhkost, mohou se do rány postupně vstřebávat nebo naopak pohlcují nepříjemný sekret a zápach.

Co může zhoršit hojení rány, respektive jaké faktory mohou vést ke vzniku ran, které se nehojí?

Takových faktorů je mnoho. Patří mezi ně přidružená onemocnění a věk pacienta, dále medikace, nutriční stav, imunita, celková hypoxie, nádorová onemocnění, spánek, systémová infekce, psychický stav a návyky, jakými jsou alkohol, kouření, drogy a jiné. To všechno jsou faktory systémové. Pak bereme v potaz místní faktory ovlivňující hojení ran, jimiž jsou porucha hemodynamiky, hloubka rány, velikost rány, spodina, lokalizace, okraje rány, hypoxie rány, mikrobiální infekce, stáří rány, teplota rány, cizí tělesa v ráně a macerace kůže v okolí.

S čím pacient do Centra hojení ran přichází a odchází…?

Je to běh na dlouhou trať, léčba může trvat několik měsíců, ale není beznadějná…

Centrum hojení ran Most – Zahražany

Primář: MUDr. Tomáš Zelenka

Sestra specialistka: Šárka Schreilová, Mgr. Bc. Iva Zelenková, DiS.

Ordinační hodiny: čtvrtek 8.00 – 12.00 hodin (objednání předem a doporučení nutné)

Adresa: Jana Žižky 1304, Most – Zahražany, budova Oddělení následné péče a RHB

Telefon: +420 476 449 120

Zdroj: info@kzcr.eu

Rozvoj svých nemocnic s výhledem na čtvrtstoletí plánuje současné vedení Krajské zdravotní, a.s. (KZ). Jak má za 25 let vypadat nemocnice v Teplicích, ukazuje generel rozvoje. Zpracovatelem je Ing. arch. Zdeněk Sláma a kolektiv.

Vznik nemocnice v Teplicích se datuje k začátku 20. století. Areál se postupně rozrůstal na konci 80. let a začátku 90. let, kdy byla dokončena rozsáhlá stavba polikliniky - budovy A a přilehlých pavilonů B - E. Od 90. let rozvoj nemocnice probíhá převážně formou modernizace a rekonstrukce jednotlivých budov, respektive jejich částí. Poslední velkou investicí byla výstavba pavilonu centrálních operačních sálů, centrální sterilizace, JIP a ARO.

Prostorové i funkční uspořádání areálu a provozů prošlo složitým vývojem, odrážejícím i sociální a politické poměry. Generel rozvoje nemocnice zobrazuje představu o výstavbě v areálu během budoucích přibližně 30 let. Z tohoto důvodu je nutné, kromě prostorové a funkční představy, zahrnout i vyšší míru flexibility s ohledem na předpokládaný vývoj medicínských oborů i stavebně technických možností. Generel představuje rozvoj výstavby nemocnice rozdělený do šesti postupných etap. Při zohlednění všech dostupných požadavků a vlivů se tento koncept snaží k tématu přistupovat s nadhledem.

Jednání s architekty, kteří mají zkušenosti s projektováním zdravotnických zařízení, zahájila KZ v loňském roce. Na základě těchto jednání vedení společnosti získalo představu, jaké podklady je potřeba pro architekty připravit, aby výsledný generel rozvoje nemocnic splňoval veškerá očekávání. Generel Nemocnice Teplice určuje v šesti etapách cílový stav areálu jako celku a popisuje postupnou cestu k dosažení vymezeného cíle. Podrobnost generelu je prostorová, funkční a urbanistická s komplexním areálovým nadhledem.

„Vznik generelů nemocnic je podmíněn dosavadní absencí výhledu do budoucna, který by umožnil stanovit strategii rozvoje nemocničních areálů a optimální investiční plán. Proto jsme velmi rád, že generely vznikly. V teplické nemocnici dosud vyrostl nový pavilon pro centrální operační sály, centrální sterilizaci a jednotky intenzivní péče anesteziologicko-resuscitačního oddělení, a k stávajícímu pavilonu F byl přistavěn urgentní příjem. V současnosti zde probíhá rozsáhlá rekonstrukce gynekologicko-porodnického oddělení. Generel vidíme jako možnost rozvoje zdravotní péče a její organizace. V případě teplické nemocnice jsou možnosti dány prostorovým řešením a umístěním areálu, který je vymezen čtyřmi ulicemi v městské zástavbě. To si vyžádá především výstavbu nových pavilonů, které nahradí některé současné objekty, jejichž uspořádání je právě pro další rozvoj zdravotní péče a její organizaci nevyhovující. Jsem přesvědčen, že se nám společně s architekty podařilo najít potřebná řešení,“ uvedl MUDr. Petr Malý, MBA, generální ředitel KZ.

„Přípravě generelu se vedení Krajské zdravotní i nemocnice spolu se zdravotníky pečlivě věnovalo. Jsem proto rád, že připravené projekty můžeme v rámci dlouhodobého výhledu uplatnit. Perspektiva rozvoje nemocnice je důležitá a jeho konkrétní podoba, kterou generel nabízí, je pozitivním signálem k celé veřejnosti, pacientům i personálu,“ doplnil MUDr. Tomáš Hrubý, ředitel Nemocnice Teplice, o.z.

„Úloha byla náročná především na zmapování současného stavu budov, jejich technického vybavení a určení vazeb mezi jednotlivými odděleními. Areál nemocnice vznikal postupným vývojem během posledních sto let a některá řešení se nám dnes už mohou zdát neopodstatněná, ač v době vzniku svoji logiku měla. V rámci vlastního návrhu pak bylo obtížné určit míru zásahu do stávajícího organizmu nemocnice a velikost detailu, který má generel ještě určovat,“ přiblížil, co bylo pro architekty při zpracování generelu teplické nemocnice nejnáročnější, Ing. arch. Zdeněk Sláma, jehož tým má zkušenosti s projekty zdravotnických zařízení pro veřejný i soukromý sektor.

Mezi jeho poslední akce patří několik objektů zdravotní a sociální péče, např. Alzheimer centrum Turnov, pečovatelské domy Šestajovice, přestavba Zámku Měšice na dům s pečovatelskou službou nebo připravovaný projekt privátní ortopedické kliniky v okrese Praha-západ. „Pokud jde o velikosti projektů, v nedávné minulosti jsme dokončili realizaci několika staveb přesahujících jednu miliardu korun,“ doplnil Ing. arch. Zdeněk Sláma.

Prezentace generelu se zúčastnil kromě generálního ředitele KZ MUDr. Petra Malého, MBA a ředitele teplické nemocnice MUDr. Tomáše Hrubého také Ing. Jan Růžička, radní pro oblast financí Ústeckého kraje a primátor statutárního města Teplice Bc. Jiří Štábl. Vedení KZ na jednání zastupovali i členové představenstva Ing. Stanislav Dostál a Ing. Jakub Komárek.

Generel rozvoje v současnosti KZ zpracovává pro všechny své nemocnice, protože si společnost uvědomuje, že požadavky na poskytování zdravotních služeb se neustále vyvíjejí. A pokud je cílem pacientům zajistit péči podle dnešních standardů, je nutné do nemocnic investovat. Aby byly investice promyšlené, tedy aby byla zajištěna funkčnost nemocnic jako celku, je potřeba dlouhodobý plán, který s výhledem dalšího rozvoje zohlední návaznosti jednotlivých oddělení, napojení na infrastrukturu a podobně. A to na období alespoň následujících 20 let.

Videoprezentaci najdete na YouTube kanálu KZ: https://www.youtube.com/watch?v=l_xd_Kf_9t8

Zdroj: info@kzcr.eu