Krajská zdravotní se chystá na tradiční běžecký svátek Mattoni Ústí nad Labem Running festival 2024, který se uskuteční v neděli 22. září. Nejenže na půlmaratonovou trať vyběhnou její zaměstnanci jednotlivě i ve štafetách, ale nabídne běžcům i veřejnosti poradenství lékařských specialistů z Ortopedické kliniky v Masarykově nemocnici v Ústí nad Labem.

Stan s lékaři ortopedické kliniky pod vedením jejího přednosty MUDr. Tomáše Novotného, Ph.D., MBA, který obdržel Cenu hejtmana Ústeckého kraje za rok 2023 v kategorii Sociální a zdravotní oblast včetně záchrany lidského života, najdete 22. září na Mírovém náměstí v Ústí nad Labem po dobu trvání Mattoni Ústí nad Labem Running festivalu.

Ve stanu budou po celý den k dispozici tři lékaři pro odborné poradenství pro běžce, jejich doprovod a širokou veřejnost.

Co vám nabídneme?

-        možnost ortopedické konzultace vašeho pohybového aparátu a zdravotních obtíží

-        naplánování možnosti další terapie

-        informace o prevenci poškození a onemocnění pohybového aparátu

-        konzultace ke kloubní výživě

-        doporučení dalšího řešení a postupu včetně nasměrování na příslušné oddělení, lékaře, kliniku

-        nemusíte čekat na vyšetření u vašeho ortopeda, odbornou konzultaci předcházející vyšetření poskytnou naši lékaři na místě

Rádi bychom vás také informovali, že na letošním Mattoni Ústí nad Labem Running festivalu vyrazí na trať štafetového běhu s podporou Krajské zdravotní a pod záštitou její generální ředitelky MUDr. Taťány Soharové také 15 štafetových týmů složených ze čtveřic zaměstnanců Krajské zdravotní. A další naši kolegové startují i v hlavním závodě jako jednotlivci.

Všem běžcům přejeme co nejlepší podmínky a úspěšně zdolanou trať!

Věda a výzkum má v nemocnicích Krajské zdravotní, a.s. (KZ), zelenou. Svědčí o tom každoroční vyhlašování interní grantové soutěže a úspěšná řešení zapojených projektů, ale také udělování cen za vědeckou práci, o nichž rozhoduje na základě výsledků celoroční soutěže Vědecká rada KZ. Společnost sdružující sedm nemocnic v Ústeckém kraji, která je největším poskytovatelem nemocniční péče v České republice, tím zároveň oslovuje začínající lékaře a sestry, aby svou práci spojili s krajskými nemocnicemi. Ceny Vědecké rady KZ za rok 2023 převzali nejúspěšnější jednotlivci a kolektivy z řad lékařů a nelékařských zdravotnických pracovníků ze spolupracujících profesí 12. září na Výroční vědecké konferenci KZ v hotelu Větruše v Ústí nad Labem.

Slavnostní akce se za vedení Ústeckého kraje zúčastnil hejtman Ing. Jan Schiller. Kromě něho ceny předali Ing. Jakub Komárek, předseda představenstva KZ, MUDr. Ondřej Štěrba, člen představenstva KZ, Ing. Jitka Bártová, předsedkyně dozorčí rady KZ, MUDr. Taťána Soharová, generální ředitelka KZ, MUDr. Jiří Laštůvka, náměstek pro řízení zdravotní péče KZ a prof. MUDr. Martin Sameš, CSc., předseda Vědecké rady KZ, který výsledky soutěže o nejlepší vědecké práce v daných kategoriích slavnostně vyhlásil.

"Gratuluji těm, kteří dnes převezmou ocenění, ale i ostatním, kdo oceněni nebyli. Jsem přesvědčen, že všechny vědecké práce mají vysokou úroveň a bylo těžké z nich vybírat. Věřím, že v budoucnu jistě najdou to nejlepší uplatnění ve prospěch obyvatel Ústeckého kraje. Máme k vám velký respekt a všem děkuji," uvedl hejtman Ústeckého kraje Ing. Jan Schiller.

„Krajská zdravotní má mnoho odborníků, kteří dosahují vynikajících výsledků na poli vědy a výzkumu. Díky tomu pracoviště v našich nemocnicích přinášejí nové léčebné postupy a řada z nich dosáhla vysokého renomé, a to nejen v rámci České republiky. Jsem velmi rád a cením si toho, že zkušení lékaři vedou své mladé kolegy a kolegyně a motivují je k jejich zapojení do oblasti vědy a výzkumu ve zdravotnictví. Všem oceněným za jejich práci děkuji a přeji hodně dalších úspěchů,“ řekl Ing. Jakub Komárek, předseda představenstva KZ.

„Jsem velice hrdá na to, že lékaři a sestry Krajská zdravotní nejen drží vysoký standard poskytované péče pacientům, ale dokáží velké věci i na poli vědecké a výzkumné činnosti ve svých oborech. A že především mladí kolegové a kolegyně jsou v tomto ohledu aktivní a úspěšní. Výroční vědecká konference je tak každoročně oceněním a poděkováním těm nejlepším, a Vědecká rada Krajské zdravotní má rok od roku stále těžší práci. Všem laureátům blahopřeji,“ pozdravila účastníky konference MUDr. Taťána Soharová, generální ředitelka KZ.

„Vědecká rada Krajské zdravotní, která vznikla v roce 2008, se snaží motivovat k vědecké činnosti a současně ji také sledovat. Za velmi důležité považujeme pedagogické působení, to znamená, abychom učili na ústecké Univerzitě Jana Evangelisty Purkyně, její Fakultě zdravotnických studií, a na lékařských fakultách. Snažíme se o to, abychom aktivně působili jako členové výborů odborných společností, abychom byli v redakčních radách časopisů, organizovali odborná setkání jako jsou semináře a konference, což přináší opět nové poznatky,“ přiblížil prof. MUDr. Martin Sameš, CSc., který v průběhu konference také poděkoval za v deseti kolech poskytnutou interní grantovou podporu v celkové výši 50 milionů Kč.

Cenu v kategorii Republiková prvenství získala pracoviště v Masarykově nemocnici v Ústí nad Labem (MNUL) – Radiologická klinika, Ortopedická klinika, Komplexní cerebrovaskulární centrum (společně s Iktovým centrem Nemocnice Chomutov) a Neurochirurgická klinika.

Cenu za příkladnou reprezentaci obdržela Klinika anesteziologie, perioperační a intenzivní medicíny, přednosta Ortopedické kliniky MUDr. Tomáš Novotný, tým pro léčbu poranění brachiálního plexu, lékař Kliniky úrazové chirurgie MUDr. Lubomír Kopp, Ph.D., přednosta Neurochirurgické kliniky prof. MUDr. Martin Sameš, CSc., a doc. MUDr. Aleš Hejčl, také z Neurochirurgické kliniky.

V kategorii Vědecké a odborné aktivity oddělení třetí místo obsadila Klinika úrazové chirurgie, druhé místo získala Ortopedická klinika a na první příčce se umístila Neurochirurgická klinika.

V kategorii Cena za nejlepší vědeckou práci lékaře se na třetím místě umístila MUDr. Štěpánka Brušáková, Ph.D., MBA, primářka Neurologického oddělení MNUL, na druhé pozici skončil doc. MUDr. Aleš Hejčl, Ph.D., z Neurochirurgické kliniky a vítězství si odnesl doc. MUDr. Petr Vachata, Ph.D., MBA, rovněž z Neurochirurgické kliniky.

V kategorii Cena za nejlepší vědeckou práci lékaře do 35 let třetí místo obsadila MUDr. Vlasta Krausová z Dětské kliniky, druhá pozice náleží MUDr. Hynku Zítkovi z Neurochirurgické kliniky a první příčku obsadil MUDr. Jan Lodin, také z Neurochirurgické kliniky.

Cenu za nejlepší vědeckou práci nelékařských zdravotnických pracovníků získala Ing. Pavla Bradáčová          z Oddělení klinické hematologie MNUL.

V kategorii Cena za nejlepší odbornou práci v oblasti ošetřovatelství nebylo určeno pořadí oceněných. Staly se jimi Ing. Bc. Soňa Brabcová z Kliniky úrazové chirurgie, Kateřina Rusková z Neurologického oddělení MNUL, Bc. Dagmar Mandovcová z Ortopedické kliniky a Petra Pöschlová z Neurologického oddělení Nemocnice Chomutov.

Nejvyšší souhrnný impakt faktor za rok 2023 měl MUDr. Vojtěch Kunc, Ph.D., z Kliniky úrazové chirurgie.

Slavnostní setkání moderovala Inna Puhajková.

Celkem deset termínů na transfuzních odděleních v nemocnicích Krajské zdravotní – sedm v Masarykově nemocnici v Ústí nad Labem a tři v Nemocnici Most – bylo dohodnuto pro návštěvu příslušníků Policie České republiky z Ústeckého kraje s motivací dobrovolně darovat krev. Lidé ve složkách Integrovaného záchranného systému (IZS) během srpna a září tak reagují na celorepublikovou výzvu „I tobě v žilách koluje naše krev“, která má zvýšit povědomí i o dárcovství krve. 

Přicházejí pravidelní dárci z řad policistů i jejich kolegové, kteří darují krev poprvé. Právě jejich návštěva je důležitá o to víc, aby se svým entuziasmem vydrželi a stali se do budoucna součástí registru dobrovolných dárců krve v krajských nemocnicích. 

„Ohlas na výzvu mě docela překvapil. Na každém obvodním oddělení, na každém územním odboru, každý z odběrových dnů se sešlo na transfuzních odděleních deset až dvanáct policistů. I takových, jako jsem já, kteří celou profesní kariéru o dárcovství krve dosud přemýšleli. Mě to dnes v podstatě přesvědčilo, abych šel ve šlépějích kolegů a jako prvodárce se připojil,“ uvedl plk. Mgr. Zbyněk Dvořák, ředitel Krajského ředitelství policie Ústeckého kraje.

„Neřekl bych, že jde o něco výjimečného, protože všichni chodíme k lékaři. A takto mi to dnes připadá,“ řekl bezprostředně po své premiéře dobrovolného dárce krve 10. září na Transfuzním oddělení Masarykovy nemocnice v Ústí nad Labem. „Líbí se mi, že to vlastně odráží naše heslo „pomáhat a chránit“ a zapadá do škály našich policejních činností. Ostatně toto heslo by měly naplňovat všechny složky Integrovaného záchranného systému,“ míní krajský policejní ředitel.

Zdravotníci na ústeckém transfuzním oddělení přivítali první policisty v uniformách 22. srpna. „Velmi si vážíme všech, kdo přijdou darovat krev a stanou se pravidelnými dobrovolnými dárci. Čím více bude takových akcí, tím lépe. Nové dárce potřebujeme, protože každoročně ukončí aktivní dárcovství část dárců, nejčastěji ze zdravotních či věkových důvodů, a je důležité je nahradit.  Zároveň takovéto akce pomůžou dostat dárcovství do povědomí širší veřejnosti. Protože umělá krev stále neexistuje, je darovaná krev nenahraditelná. Pro zajištění léčby pacientů v regionu potřebujeme, aby registr dárců byl co nejširší. Což je zásadní například v období dovolených a prázdnin, kdy bývá zásob krve méně. Zároveň budeme rádi, když se nám do budoucna lidé budou hlásit i pro zapsání do registru dárců kostní dřeně, na které výzva pro příslušníky IZS také cílila, a kde je věkové rozpětí 18 až 35 let,“ vysvětlil MUDr. Jiří Masopust, primář Transfuzního oddělení Masarykovy nemocnice v Ústí nad Labem.

V Ústeckém kraji vyvrcholí pro republikové policisty akce „I tobě v žilách koluje naše krev“ odběry 19. září na transfuzní stanici v Nemocnici Most.

Ve věku 87 let nás 2. září 2024 opustil náš vážený kolega MUDr. Josef Kofer, zakladatel Oddělení lékařské genetiky v Ústí nad Labem a jeho dlouholetý primář.

MUDr. Josef Kofer se narodil 19. srpna 1937 ve Šluknově. V roce 1961 absolvoval Fakultu dětského lékařství Univerzity Karlovy v Praze. Už od začátku studia ho provázel zájem o genetiku. Přestože, s ohledem na 50. léta a propagaci lysenkovské genetiky se obor nepřednášel, navštěvoval soukromé přednášky jednoho ze zakladatelů československé genetiky, prof. Bohumila Sekly.

Do prvního zaměstnání nastoupil na dětské oddělení ve Varnsdorfu. Po složení atestace z pediatrie pracoval od roku 1967 jako obvodní dětský lékař pro několik venkovských obvodů v děčínském okrese a provozoval malou genetickou poradnu. 

V roce 1979 vyhrál konkurz na místo vedoucího lékaře Krajského oddělení lékařské genetiky Severočeského kraje a 1. května 1980 založil v Krajském ústavu národního zdraví v Ústí nad Labem (dnešní Masarykově nemocnici) Oddělení lékařské genetiky. V té době byl Severočeský kraj již posledním krajem, ve kterém Oddělení lékařské genetiky dosud nebylo. S nemalými obtížemi a s pomocí nadšených spolupracovníků vybudoval postupně genetickou poradnu a následně i laboratoř. Již tehdy rozpoznal význam a budoucí perspektivy lékařské genetiky a dokázal prosadit další rozvoj oddělení.

Během své 27 let trvající činnosti ve funkci primáře oddělení navázal úzkou spolupráci s předními českými i zahraničními genetickými pracovišti. Odborné poznatky prezentoval na mnoha celostátních a mezinárodních konferencích. Rád předával své bohaté zkušenosti při přípravě lékařů k atestaci v oboru lékařská genetika, ale i při výuce studentek Střední zdravotnické školy v Ústí nad Labem.

V roce 2007 odešel do důchodu, ale jeho spolupracovníci ani pacienti na něj nezapomněli. V roce 2017 obdržel za svou celoživotní práci Čestné členství SLG ČLS JEP.

Pana primáře jsme si velmi vážili nejen pro jeho odborné znalosti, ale i za jeho laskavost a lidskost. Bude nám všem chybět.

Místnosti ticha v Nemocnici Litoměřice požehnal litoměřický biskup. Krajská zdravotní (KZ) v litoměřické nemocnici rekonstruovala prostory, jež jsou určeny nejen věřícím, ale všem, kdo potřebují duchovní podporu. Místnost ticha, která se nachází v přízemí pavilonu D nemocnice, tak slouží pacientům, jejich příbuzným, ale také zdravotnickému personálu.

Malá slavnost se zde uskutečnila ve čtvrtek 5. září. „Budou sem přicházet lidé v situacích, kdy se v jejich životě najednou musí mnohé změnit, možná budou muset leccos přehodnotit a proměnit svůj život. Něco si začít odepírat, vydržet, unést a protrpět. Prostě ve chvílích, kdy se člověk s něčím pere. Spolu s nimi a za ně prosím Pána Boha, aby do našeho života a otevřených ran nalil něco ze své Boží moudrosti a pochopení," zdůraznil v promluvě litoměřický biskup Mons. ThLic. Ing. Stanislav Přibyl, Th.D., CSsR.

Podporujeme duchovní zdravotní péči a jsme vděčni, že se v sídelním městě diecéze podařilo rekonstruovat prostory, které budou centrem pro meditaci, zastavení se pro všechny, kdo v dané chvíli cítí takovou potřebu. Jeho Excelenci panu biskupovi děkuji za všechny, kdo se na vzniku nemocniční kaple podíleli, a za ty, kdo ji již využili a v budoucnu využijí,“ uvedl MUDr. Ondřej Štěrba, člen představenstva KZ.

„Jsem rád, že se v nemocnici v Litoměřicích podařilo takové místo otevřít a může pro tyto účely sloužit. Duchovní služba nemocničních kaplanů, v našem případě kaplanky, je důležitou součástí poskytované péče. Svědčí o tom množství pozitivních ohlasů a je tedy zřejmé, že zde takové místo dosud chybělo,“ řekl Ing. Vladimír Kestřánek, MBA, DiS., ředitel Nemocnice Litoměřice.

Ústecké Diabetologické centrum uspořádalo první ročník krajského semináře pod názvem Pátkův diabetologický den. Nese jméno MUDr. Františka Pátka, dlouholetého primáře interního oddělení, který se zasadil o rozvoj diabetologie v Ústeckém kraji. Akce navázala na bohatou tradici v oblasti diabetologie, má za cíl edukovat a propojovat příbuzné lékařské obory v rámci Krajské zdravotní i severočeského regionu.

Ústecké diabetologické centrum klade velký důraz také na vzdělávání sester v oblasti edukace pacientů. Proto byl součástí semináře i workshop, během kterého si sestry mohly vyzkoušet v praxi výpočet sacharidů, práci s kalorickými tabulkami, získat informace o vhodnosti sportu u diabetiků a možnosti využití moderních technologií, jako jsou například senzory a pumpy.

„Diabetiků v populaci přibývá a diabetologie nabývá na významu. Seminář potvrdil obrovský rozvoj tohoto oboru, který s sebou přináší velké výzvy, progres a potřebu takových akcí i do budoucna. Věřím, že to byl první ročník, který je počátkem vzniku nové tradice,“ konstatuje MUDr. Jiří Laštůvka, primář Interního oddělení ústecké Masarykovy nemocnice.

Seminář nese jméno MUDr. Františka Pátka, dlouholetého primáře interního oddělení, který se zasadil o rozvoj diabetologie v Ústeckém kraji. Za své zásluhy získal v roce 2013 čestné členství od České diabetologické společnosti jako důkaz jeho výjimečného přínosu pro obor. „Těší mě, že současní zdravotníci navazují i na mou práci pro zdejší diabetologii. Přednášky i workshop na semináři byly odborným přínosem a je mi ctí, že jsem se ho mohl účastnit,“ říká o celodenní akci bývalý primář interny MUDr. Pátek.

Ústecký region má bohatou a letitou tradici v oblasti diabetologie. Jednou z klíčových osobností zdejší historie je i doc. MUDr. Ota Dub, CSc. (1909 – 1987), někdejší primář a zakládající člen České diabetologické společnosti. Jeho přínos v oblasti diabetologie měl zásadní význam pro rozvoj tohoto oboru i v celorepublikovém měřítku.

Specialisté z neurochirurgické kliniky jako první využili k operaci pacienta takzvaný hybridní sál v novém pavilonu „J“ Masarykovy nemocnice v Ústí nad Labem Krajské zdravotní, a.s. (KZ MNUL). Hybridní sál je vedle klasického vybavení pro chirurgické zákroky vybaven přístrojem umožňujícím využití zobrazovacích metod – magnetické rezonance, angiografie a počítačové tomografie – přímo během operace, v reálném čase. V České republice jedno z nejmoderněji vybavených operačních pracovišť zahájilo činnost výkonem, při němž byl 75leté pacientce odstraněn nezhoubný nádor na hypofýze. Ta je centrálním orgánem endokrinního systému a nádor může způsobovat nedostatek či nadbytek některého z hormonů, které se v podvěsku mozkovém tvoří.

„Peroperační zobrazovací metody umožní zhodnotit během operačního výkonu radikalitu při resekci nádoru, u mozkových výdutí – aneuryzmat – kontrolovat, zda je dobře nasazený klip, zda jsou vaskulární anomálie kvalitně odstraněné, a CT zase kontrolu na kostních strukturách, na páteři… V tom vidím obrovský pokrok. Výjimečnost vybavení všemi těmito zobrazovacími metodami nový hybridní sál řadí mezi asi pět takových v Evropě. Náš výkon se bude provádět transsfenoidálním přístupem, tedy přes nos, mikroskopickou cestou v kombinaci s endoskopem. Těchto operací nezhoubných nádorů uskutečňujeme zhruba dvacet do roka,“ přiblížil před zahájením operace možnosti hybridního sálu a samotný výkon prof. MUDr. Martin Sameš, CSc., přednosta neurochirurgické kliniky, která je společným pracovištěm KZ MNUL a Fakulty zdravotnických studií Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem.

„V novém pavilonu s kardiocentrem, v němž jsme kromě pracovišť oborů kardiovaskulární péče postupně zprovoznili nové prostory kliniky anesteziologie, perioperační a intenzivní medicíny, a kliniky hrudní chirurgie, získali naši operatéři nejmoderněji vybavené sály v České republice. Pro pacienty z Ústeckého kraje tak máme mimo jiné k dispozici tři špičkové angiolinky včetně hybridního sálu, dva operační sály pro kardiochirurgii. Od pondělí 2. září do středy 4. září postupně zažily své premiéry na nových operačních sálech kardiochirurgové, chirurgové a neurochirurgové. Všem pacientům přeji rychlou rekonvalescenci a kolegům v nových prostorách jen úspěšné operace," uvedl MUDr. Aleš Chodacki, ředitel Masarykovy nemocnice v Ústí nad Labem.

Kapacity pracovišť v novém pavilonu „J“ v areálu Masarykovy nemocnice v Ústí nad Labem na Severní Terase:

Centrální operační sály

•        7 operačních sálů (5 sálů standardních a 2 sály hybridní s angiolinkou, jeden s magnetickou rezonancí) – jeden ze sálů přísluší ke kardiologii

Kardiologie

•        3 operační sály (hybridní s angiolinkou)

•        30 standardních lůžek

•        6 lůžek denní stacionář

•        16 lůžek JIP (akutní příjem)

Kardiochirurgie

•        2 operační sály

•        15 standardních lůžek

•        7 lůžek intermediárních

•        7 lůžek JIP

Hrudní chirurgie

•        25 standardních lůžek

KAPIM a JIP

•        12 lůžek JIP

•        12 lůžek KAPIM

Ambulance – centrální umístění – přísluší ke kardiologii, kardiochirurgii a hrudní chirurgii

•        11 ordinací

Krajská zdravotní, a.s. (KZ) znovu otevře v Masarykově nemocnici v Ústí nad Labem očkovací centrum poskytující osobám starším 12 let očkování proti nemoci COVID-19 a chřipce.

Očkovací centrum (OC) bude v provozu od 1. října 2024 v pavilonu „I“, 2. NP, (vchod směrem k atriu pavilonu „A“), a to každé úterý 7:00-18:00 hodin (kromě svátků), s polední přestávkou 12:30 – 13:00 hodin. Zájemci mohou přijít bez objednání a registrace.

Očkovat se bude novou vakcínou Comirnaty JN.1, která je připravena pro blížící se podzimní a zimní vlnu nemoci COVID-19. Očkování je zdarma.

K dispozici bude také chřipková vakcína (jak pro samoplátce, tak pro osoby, kterým hradí očkování proti chřipce zdravotní pojišťovna).

Proti COVID-19 a chřipce se očkuje současně nebo v odstupu 2 týdnů.

KAM NA OČKOVÁNÍ PŘIJÍT?

Krajská zdravotní, a.s. - Masarykova nemocnice v Ústí nad Labem, o.z.

Infekční pavilon, budova „I“

Sociální péče 3316/12A, 400 11 Ústí nad Labem

PROVOZNÍ DOBA: od 1. 10. 2024, každé úterý, mimo svátky, od 7:00-18:00 hodin; s polední přestávkou 12:30 – 13.00 hodin

Operační sál ve 4. nadzemním podlaží. Je pondělí ráno, 2. září roku 2024. Specialisté z Kardiocentra Krajské zdravotní (KZ) zahajují operaci v nově vybudovaném pavilonu „J“ Masarykovy nemocnice v Ústí nad Labem. Je tomu bezmála čtyři roky, kdy KZ se stavbou jednoho z nejmodernějších zdravotnických objektů v České republice začala. Objekt byl budován především pro pracoviště zajišťující špičkovou kardiovaskulární péči pro obyvatele Ústeckého kraje. A tak výkon na srdci 71leté pacientky, vedený týmem přednosty kardiochirurgické kliniky doc. MUDr. Michala Semráda, CSc., je první operací uskutečněnou v ústeckém supermoderním pavilonu.

„Pacientka byla indikována s těžkou aortální stenózou, tedy s postižením chlopně, které vedlo k jejímu zúžení. Proto byla naplánována biologická náhrada aortální chlopně. Provedli jsme i rozšíření poměrně malého anulu pacientky, což je vazivový prstenec u kořene aorty, abychom mohli voperovat větší náhradu chlopně,“ přiblížil výkon MUDr. Petr Křiváček, MBA, náměstek pro řízení kardiovaskulární péče KZ.

„Jsem velmi rád, že se pro pacienty s onemocněními srdce a cév podařilo v Ústeckém kraji zajistit dostupnost kardiovaskulární péče na vynikající úrovni, a od letoška i v prostředí odpovídajícím medicíně 21. století. To jistě ocení jak pacienti, tak zdravotníci, a věřím, že inspirací a pozvánkou bude i pro mladé lékaře a sestry, kteří se rozhodují, kam svou profesní dráhu směřovat. Vybudování nového pavilonu Krajské zdravotní a jeho vybavení nejmodernější zdravotnickou technikou – vše za bezmála 1,8 miliardy korun – by nebylo možné bez důsledného využívání dotačních titulů a podpory jediného akcionáře, Ústeckého kraje, kterému za ni jménem vedení společnosti děkuji. Lékařům a sestrám k úspěšné první operaci v novém pavilonu blahopřeji,“ vyzdvihl Ing. Jakub Komárek, předseda představenstva KZ.