Specialisté Centra léčby chronické bolesti (CLChB) při
Klinice anesteziologie, perioperační a intenzivní medicíny Fakulty zdravotnických
studií Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem a Krajské zdravotní, a. s. - Masarykovy nemocnice v Ústí nad
Labem, o. z., (KAPIM) spolu s lékaři Neurochirurgické
kliniky Fakulty zdravotnických studií Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem
a Krajské zdravotní, a. s. – Masarykovy nemocnice v Ústí nad Labem, o. z., (NCHK)
dosáhli počátkem měsíce července letošního roku společně významného kroku
v moderní medicíně. Poprvé v nemocnici největšího poskytovatele
zdravotní péče v České republice zavedli míšní stimulaci u pacienta
trpícího neztišitelnými bolestmi páteře po neúspěšné
operaci dolních zad (failed back surgery syndrom, FBSS).
„Těší mě, že se ústecké Masarykově
nemocnici díky zdejším skvělým lékařům a spolupráci mezi jednotlivými
zdravotnickými pracovišti dlouhodobě daří držet krok s moderní medicínou. Snahou
vedení společnosti Krajská zdravotní je k tomu vytvářet optimální podmínky
s cílem co největší dostupnosti kvalitní zdravotní péče pro obyvatele
Ústeckého kraje. Pacienti z regionu tak nemusejí jezdit za léčbou do
fakultních nemocnic nebo na vzdálená specializovaná zdravotnická pracoviště,“ zdůraznil
Ing. Jiří Novák, předseda představenstva Krajské zdravotní, a. s.
„Děkuji všem, kdo svou erudicí,
vysokou profesionalitou a snahou o neustálé zkvalitňování zdravotní péče
zvyšují renomé Krajské zdravotní. Jsem rád, že v její největší nemocnici
lékařští specialisté nově zařazují do portfolia operativy i dosud nerealizovaný
výkon, jehož výsledek přináší pacientovi velkou úlevu,“ uvedl Ing. Petr Fiala,
generální ředitel Krajské zdravotní, a. s.
„Centrum léčby chronické bolesti při
Klinice anesteziologie, perioperační a intenzivní medicíny se řadí
v Krajské zdravotní mezi důležitá pracoviště pomáhající pacientům s hendikepem
zvládat běžný život. Kolegům k úspěšné první operaci blahopřeji,“ řekl
MUDr. Aleš Chodacki, ředitel zdravotní péče Masarykovy nemocnice v Ústí
nad Labem, o. z.
„Míšní stimulace je považována za
jednu z nejmodernějších metod řešení chronických bolestí. Spočívá
v zavedení jedné či dvou elektrod do páteřního kanálu a implantaci
generátoru elektrických stimulů. Princip je podobný jako u kardiostimulátoru,
rozdíl však je v tom, že kardiostimulátor vydává elektrické impulsy do
srdce v podstatě nezávisle na vůli pacienta, tedy buď trvale, nebo při
zjištění nějaké abnormální aktivity srdce. Míšní stimulace má elektrody
zavedené do oblasti hrudní páteře a pacient si sám určí, kdy a jak dlouho „se
bude stimulovat“ pomocí ovladače podobného mobilnímu telefonu,“ uvedl MUDr. Jan
Procházka, Ph.D., lékař KAPIM.
Novince v léčbě bolesti páteře
předcházela celá řada kroků. „Prvním a nezbytným bylo vytvoření Centra léčby
chronické bolesti v ústecké nemocnici a jeho schválení Společností pro
studium a léčbu bolesti jako neuromodulačního centra. Tím se Masarykova
nemocnice v Ústí nad Labem zařadila po bok vybraných pracovišť v České
republice - Ústřední vojenské nemocnice, Fakultní nemocnice Motol, Nemocnice Na
Homolce a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze, Fakultní nemocnice
v Plzni, Nemocnice U Svaté Anny v Brně, Fakultní nemocnice Olomouc,
Krajské nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně a Fakultní nemocnice Ostrava. Dalším
nezbytným krokem je výběr správného pacienta, který je velice náročný, protože
ne každý pacient s bolestmi zad po operaci páteře je vhodný pro zavedení
míšní stimulace. Musí být jednak vyloučeni pacienti, u nichž je možné dosáhnout
potlačení bolestí jinými jednoduššími metodami, dále pacienti s psychickými
problémy včetně účelových jednání nebo sklonům k sebevraždě, pacienti
s poruchou imunity, u kterých by hrozily zánětlivé komplikace, a pacienti
bez patřičného neurologického nálezu,“ upozorňuje MUDr. Jan Procházka, Ph.D.
Prvním pacientem byl muž ročník 1985, který
podstoupil operace meziobratlové ploténky v roce 2010. „Po dvou letech od
operace se bolest vrátila nejdříve v bedrech a do pravé dolní končetiny,
kdy postupně se rozšířila i do levé dolní končetiny. Pacient v roce 2019
podstoupil všechna potřebná vyšetření. Na jaře 2020 jsme ještě čekali na schválení
jeho zdravotní pojišťovnou - jen materiál zavedený do jeho těla přesáhl hodnotu
750 tisíc Kč a hledali jsme vhodný termín operace,“ upřesňuje lékař.
Testovací fázi se zavedením elektrod a
zevního stimulátoru provedl počátkem července operační tým ve složení doc.
MUDr. Petr Vachata, Ph.D., MBA, z NCHK a MUDr. Jan Procházka, Ph.D. z CLChB.
„Pacient hned cítil úlevu od bolestí dolních končetin téměř sto procentní a od bolestí
v bedrech asi čtyřiceti procentní při stimulaci třikrát denně po dobu 30
minut. K tomuto dosažení stačily pouze minimální úpravy nastavení
stimulačních parametrů. Po úspěšné první fázi na konci měsíce července
následovala implantace trvalého generátoru. Po necelém týdnu byl naprosto
spokojený pacient propuštěn do domácího ošetření,“ řekl MUDr. Jan Procházka.
„Na neurochirurgické klinice provádíme
každý rok několik set operací páteře v celém spektru diagnóz od
kranio-cervikálního přechodu po kostrč. Využíváme nejmodernější instrumentárium
včetně peroperační navigace a kontroly systémem O-arm nebo neurofyziologické
monitorace. Teprve nyní se nám konečně po několika letech podařilo doplnit
rozsah péče o neurostimulační léčbu. Podíl pacientů s tzv. neúspěšnou operací
krční anebo bederní páteře - i přes dokonalé technické provedení - je
celosvětově udáván až v 10 %. Nyní díky letité spolupráci
s algeziologem MUDr. Janem Procházkou, Ph.D., jsme schopni se také o tyto
pacienty postarat,“ dodal doc. MUDr. Petr Vachata, Ph.D., MBA.
Tato unikátní operace je dalším
rozšířením spektra výkonů, kterými tým NCHK a z CLCHB může pomoci
pacientům s chronickými bolestmi.
Fotografie z operace naleznete na
http://www.kzcr.eu
Zdroj: info@kzcr.eu