Mostecká nemocnice je po úterním večerním požáru trafostanice v omezeném provozu.

„Doporučujeme veřejnosti, aby využila okolní zdravotnická zařízení, nemocnice Krajské zdravotní jsou připraveny, stejně tak i Zdravotnická záchranná služba Ústeckého kraje. V mostecké nemocnici jsou také pozastaveny plánované operační výkony. Další informace budeme poskytovat v průběhu celého dne. Samozřejmě intenzivně pracujeme na řešení situace,“ uvedla mluvčí Krajské zdravotní Petra Roubíčková.    

Se žhavou novinkou přichází Krajská zdravotní (KZ). Společnost, která je největším poskytovatelem nemocniční péče v České republice, zakládá a financuje ve spolupráci s Fakultou zdravotnických studií Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem (FZS UJEP) novou mezioborovou laboratoř 3D tisku. Ojedinělé pracoviště má za cíl zavést do rutinního používání metodu 3D tisku modelů pro předoperační plánování a výuku v rámci KZ a FZS UJEP. Benefity bude mít nová laboratoř hlavně pro pacienty: zkrácení operační doby, snížení krevní ztráty, snížení operačního zásahu do těla pacienta a rychlejší rekonvalescenci. Atraktivní pak bude i pro mladé lékaře se zájmem o moderní technologie a inovace.

Přednosta Ortopedické kliniky v Masarykově nemocnici v Ústí nad Labem MUDr. Tomáš Novotný, Ph.D., MBA, který spolu s dalšími kolegy chirurgy a specialisty za projektem nové laboratoře stojí, předpokládá propojení vědy a výuky s praktickou aplikací. Počítá se zapojením nejprve šesti chirurgických pracovišť ústecké Masarykovy nemocnice, a dále s rozšířením kapacity laboratoře pro zájemce z celé KZ. V České republice je nové pracoviště rozsahem a mezioborovým propojením, narozdíl od zahraničí, zcela ojedinělé. Supervizi zde budou zajišťovat špičkoví technici z Fakulty strojní Českého vysokého učení technického a Akademie věd České republiky. Modely kostí a orgánů pro předoperační plánování, a také pro výuku, budou vznikat na nové tiskárně české výroby.

„Co 3D tisk v předoperačním plánování v praxi znamená? Lékař si na tiskárně podle dat z (počítačové tomografie) může vytisknout v rámci předoperačního plánování část těla, kterou plánuje operovat, například poškozenou či deformovanou kost: obratel, pánev, lebku nebo třeba nádorové či zánětlivé ložisko uvnitř orgánu či kosti. Na ní si chirurg může ještě před operací vyzkoušet plánovanou terapii, může si vizualizovat jinak nedostupné struktury, eventuálně zjistit přesně jejich vztah ke zdravé, respektive nepoškozené tkáni. Podle zahraničních studií tato praxe snižuje operační čas a množství komplikací v chirurgii. Při rozšíření po České republice přináší metoda velký potenciál pro lékaře chirurgických oborů a tím zejména benefit pro pacienty: prokazatelné snížení krevní ztráty, zkrácení doby operace a rychlejší rekonvalescenci. Také umožňuje provedení menších operačních intervencí vzhledem k předoperačně vyzkoušené simulaci,“ přibližuje výhody 3D tisku v medicíně MUDr. Tomáš Novotný, Ph.D., MBA.

V Masarykově nemocnici v Ústí nad Labem je v současnosti 3D tisk využíván na špičkové úrovni přímo k terapii, a to pro individualizované implantáty, jakými jsou náhrady defektů skeletu v ortopedii, náhrady defektů lebky v neurochirurgii nebo pro konstrukci dlah v maxilofaciální chirurgii, tedy v oboru zabývajícím se chirurgií dutiny ústní, čelistí a obličeje.

Zejména lékařům chirurgických pracovišť v České republice, a zároveň mladým lékařům se zájmem o moderní technologie, byl určen workshop „Využití 3D tisku v předoperačním plánování“. Za velkého zájmu proběhl 28. května na FZS UJEP a vystoupili na něm specialisté chirurgických oborů KZ, kteří tyto metody do své praxe jak v implantologii, tak i v předoperačním plánování již rutinně zařadili. Odborníci účastníkům workshopu nejen představili cestu zpracování obrazového materiálu z CT vyšetření modelových anonymizovaných pacientů do podoby dat, která je možné použít pro 3D tisk, ale také prakticky demonstrovali 3D tisk na velké moderní tiskárně.

Během dne nabitého informacemi k péči o děti budou mít všichni zájemci možnost si prohlédnout prostory dětského a dorostového oddělení děčínské nemocnice Krajské zdravotní a seznámit se s denním provozem a službami oddělení pro děti i rodiče. Pediatři a sestry přímo na místě rodičům zodpoví otázky ohledně péče o děti, se kterými se při kontaktu s rodiči setkávají nejčastěji. Den otevřených dveří připravili pro veřejnost přímo pediatři a sestry Dětského a dorostového oddělení Nemocnice Děčín Krajské zdravotní na poslední květnový den. 

Co dělat, když mému dítěti neklesá teplota?

MUDr. Kateřina Ácsová, Bc. et Bc. Eliška Kyprá Holubová

Jaká výživa je pro mé dítě nejlepší?

MUDr. Renata Přibíková, Jana Mrvíková, DiS.

Jaké životní funkce má moje dítě? – prohlídka JIP, měření životních funkcí

MUDr. Anna Kašparová, Hana Vondráčková

Jak předcházet respiračním nákazám a jak je léčit?

MUDr. Marie Přichystalová, Gabriela Honzová

Jak předcházet úrazům a otravám u dětí?

MUDr. Nicolas Alvarez, Tomáš Škoda

Odpovědi na tyto otázky a mnoho dalšího k péči o děti se dozvíte na akci, která se uskuteční

v pátek 31. května od 8:00 do 15:00 hodin na Dětském a dorostovém oddělení Nemocnice Děčín, pavilon „I“, U Nemocnice 1, Děčín II.

Kontakt pro média:

Pět moderních operačních sálů a chirurgická jednotka intenzivní péče (JIP) v novém pavilonu „J“ chomutovské nemocnice startují naostro! Krajská zdravotní má zde ode dneška, 27. května 2024, v plném provozu již všechna zdravotnická pracoviště. Urgentní příjem, centrální operačními sály, centrální sterilizace a anesteziologické oddělení s JIP se pro pacienty otevíraly postupně od začátku dubna. Spolu s novým pavilonem v děčínské nemocnici patří nová budova v chomutovské nemocnici mezi nejmodernější stavby ve zdravotnictví v celém Ústeckém kraji. Její zprovoznění zásadním způsobem zkvalitnilo a zrychlilo péči o pacienty.

V minulém týdnu zdravotníci režim na operačních sálech dolaďovali, aby vychytali případné nedostatky. „Provoz centrálních operačních sálů a chirurgické JIP v novém pavilonu jsme zahájili de facto již ve čtvrtek 23. května. Úspěšně proběhly výkony všech tří operačních oborů, tedy gynekologie, chirurgie a ortopedie. Všechny operace proběhly bez komplikací, personál plně zvládal organizaci práce,“ sdělil MUDr. Michal Zeman, Ph.D., ředitel Nemocnice Chomutov.

Celkové náklady na nový pavilon v chomutovské nemocnici přesáhly 880 milionů korun, na čemž se částkou 150 milionů korun podílela dotace z Evropských fondů – konkrétně z Integrovaného regionálního operačního programu a nejvyšší část byla kryta investiční podporou Ústeckého kraje a investičním úvěrem od Komerční banky, který si vzala Krajská zdravotní pro zajištění svých investičních plánů.

Kontakt pro média:

Život neohrožuje, ale znepříjemňuje. Jak moc to platí, ví každý, kdo trpí nějakou formou alergie. Alergií je celá řada, mnoho se jich projevuje celoročně, ale přece jen častěji o nich začínáme mluvit teď na jaře, kdy všechno kvete. Jak se před spouštěči alergické reakce chránit? Co může způsobit anafylaktický šok a čím ho lze eliminovat? Jak si pomáhají od obtíží astmatici a jak jim můžeme pomoct my? Hostem Prokopni to je tentokrát MUDr. Jiří Mudruňka, specialista z Oddělení klinické imunologie a alergologie Masarykovy nemocnice v Ústí nad Labem a Centra pro léčbu těžkého astmatu.

Prokopni to je autorský videopodcast Krajské zdravotní, který běží od května 2023. Cílem pořadu Prokopni to je společně s Prokopem a Prokopem prokopnout strach a obavy z poskytování první pomoci či z návštěvy nemocnice. V hlavních rolích se představují MUDr. Prokop Seif, lékař Anesteziologicko-resuscitačního oddělení Nemocnice Most, a Bc. Prokop Voleník, záchranář a tiskový mluvčí Zdravotnické záchranné služby Ústeckého kraje.

Každoročně je 19. květen oslavován jako Světový den dárcovství mateřského mléka. Tato celosvětová událost vznikla v Brazílii a propaguje důležitost darování mateřského mléka neziskovým mléčným bankám. Těch je více než 750 v 66 zemích a ročně poskytují více jak 1 milion litrů mléka více než 800 000 kojencům.

Mateřské mléko (MM) je nenahraditelným zdrojem výživy, které se svým složením přizpůsobuje potřebám miminka. Pro nedonošené děti je to lék a v některých případech i cenný zdroj záchrany.

Mateřské mléko:

• snižuje riziko vzniku závažných a život ohrožujících onemocnění: nekrotizující enterokolitida, sepse, bronchopulmonální dysplasie, retinopatie nedonošených
• zlepšuje toleranci krmení, neurologický vývoj, kognitivní funkce
• snižuje počet hospitalizací během 1 roku po propuštění
• v dospělosti snižuje riziko vzniku metabolického syndromu

Tekuté zlato, jak se často mateřskému mléku přezdívá, je jedinou fyziologickou potravou novorozence a kojence. Jestliže dítě nemůže být z jakéhokoliv důvodu kojeno, měla by mu být poskytnuta plnohodnotná náhrada. K tomuto účelu začaly ve světě při nemocnicích vznikat banky mateřského mléka. První, kdo formuloval myšlenku o konzervaci MM byl pražský pediatr Epstein. Bylo to v roce 1907 a za dva roky na to vznikla banka lidského mléka ve Vídni.

V České republice jsou pouze 4 banky mateřského mléka. Úplně první banka vznikla v Hradci Králové v roce 1958, další pak v Českých Budějovicích, v Praze Podolí a Mostě.

Získávání a zpracování MM je finančně a fyzicky velmi náročná práce, která zasluhuje uznání a úctu. Ženy, které chtějí mléko darovat, musí být naprosto zdravé, musí mít nadprodukci mléka, aby neošidily své vlastní miminko, nesmí užívat žádné léky, pít alkohol a kouřit. Projdou zdravotními testy, a i každé mléko je následně testované. Úprava mléka spočívá v tom, že se pasterizuje, tedy po dobu půl hodiny se zahřívá na 62,5 stupně Celsia. Tento proces zajistí, že se zahubí případné viry a bakterie. Pak se mléko zamrazí, přičemž takto skladováno může být tři měsíce. Mléko se využívá pro krmení nedonošenců a miminek, která ho aktuálně potřebují.

Dárcovství mateřského mléka je výrazem nejvyššího mateřského porozumění. Ke Světovému dni dárcovství chceme poděkovat všem dárkyním MM i mléčným bankám v ČR!

Banka mateřské mléka Most

Mostecká banka MM byla zřízena 1. října 1988 tehdejším primářem MUDr. Václavem Mendlem a MUDr. Jiřím Biolkem a v loňském roce oslavila 35. let od svého vzniku. Banka v mostecké nemocnici je součástí perinatologického centra při zdejším dětském a dorostovém oddělení.

„V průměru získáváme od našich dárkyň, pro jejichž mléko dojíždíme do měst a obcí Ústeckého kraje, ale občas i mimo něj, například až do Turnova, tedy do Libereckého kraje, ročně kolem 500 litrů mateřského mléka. Loňský rok byl výjimečný, od našich 22 dárkyň se podařilo získat 722 litrů,“ vyzdvihla zásluhy dárkyň primářka dětského a dorostového oddělení s perinatologickým centrem MUDr. Marie Váchová.

Loňskou rekordmankou mezi dárkyněmi mostecké banky z Ústeckého kraje byla Alžběta Elmanová s Postoploprt. Ta dokázala sama odevzdat 154 litrů, přičemž stále kojí své dvě děti.

I když je dárkyň MM obecně stále málo, neboť řada žen dosud netuší, že banky MM existují, zaznamenala mléčná banka v mostecké nemocnici za posledních 5 let narůstající trend počtu dárkyň. Zatímco v roce 2019 evidovala 11 dárkyň, které odevzdaly téměř 280 litrů MM, v roce 2021 už to bylo 16 maminek, které dohromady poskytly více jak 596 litrů tekutého zlata. V roce 2022 počet žen narostl na 18, a konečně v roce 2023 na zmiňovaných 22.

Nejvíce odstříkaného mléka na 1 dárkyni bylo zaznamenáno v roce 2021, kdy na ni připadlo 37,30 litrů.

Mostecká banka MM nabízí maminkám-dárkyním jako služby svoz mléka.

Podrobnosti o pracovišti najdete ZDE.

Kam po základní škole a jaké si zvolit povolání? Společnost Krajská zdravotní, která je největším poskytovatelem zdravotní péče v České republice a také největším zaměstnavatelem v Ústeckém kraji, směřuje své vzdělávací aktivity i na nejmladší generaci. Vedení Masarykovy nemocnice v Ústí nad Labem proto připravilo pro žáky osmých tříd základních škol první ze seznamovacích akcí, jejichž cílem je, v době složité personální situace v segmentu nemocniční péče, představit práci zdravotníků a poukázat na její prospěšnost pro společnost. Exkurzi, při níž získali nejen mnoho důležitých informací, ale také měli možnost vyzkoušet si své znalosti a dovednosti při simulaci záchrany lidského života, si jako první vyzkoušeli 15. května žáci dvou osmých tříd Základní školy Vinařská v Ústí nad Labem.

„Za akci pro školáky, kterou jsme v naší nemocnici připravili, jsem velice rád. Většina z nich, jak jsme při debatě zjistili, tu jako pacienti někdy byla. Někteří rodiče zde pracují. Snažíme se takto dětem končícím základní školu, které ještě zcela jistě nevědí, jaké profesi se budou v životě věnovat, v jejich rozhodování pomoci. Chceme, aby tato návštěva nezůstala ojedinělou. Proto budeme v představování práce zdravotníků těm, kteří se rozhodují o směřování svého dalšího vzdělávání a o volbě povolání, systematicky pokračovat,“ uvedl MUDr. Aleš Chodacki, ředitel Masarykovy nemocnice v Ústí nad Labem, který osmáky přivítal v prostorách Vzdělávacího institut Krajské zdravotní (VIKZ), a společně s Bc. Vojtěchem Fišerou, manažerem kvality v ústecké nemocnici, odpovídal na jejich zvídavé, často velmi bezprostřední dotazy.

Pro žáky ústecké základní školy byla připravena prohlídka klíčových pracovišť nemocnice. Klinikou anesteziologie, perioperační a intenzivní medicíny (KAPIM) s jednotkami intenzivní péče, které se řadí k největším pracovištím intenzivní medicíny v Česku, provázel Ervín Wittenberg, DiS., vrchní sestra KAPIM. Žáci měli možnost seznámit se i s pracovištěm angiolinky a operačním sálem, který je její součástí. Výklad tady poskytl MUDr. Petr Vojtíšek, primář KAPIM. Oddělení Emergency, tedy urgentní příjem, určený pro pacienty s akutními a život ohrožujícími stavy, byl další důležitou zastávkou, umožňující žákům více pochopit podstatu práce zdravotníků. Průvodkyní jim byla primářka MUDr. Jana Bednářová.

Na VIKZ se žáci osmých tříd základní školy vystřídali po skupinách na školení poskytnutí první pomoci při zástavě srdce, a to včetně práce s automatizovaným externím defibrilátorem. Odměnou pro ně jistě je dobrý pocit, že se jim při praktické části v simulaci podařilo dovednosti poměrně úspěšně osvojit.

Už od března 2024 přibylo dnů, kdy ústečtí praktičtí lékaři nenastupují na služby lékařské pohotovosti. Mnohé z nich vykrývají nemocniční lékaři Krajské zdravotní, ale i ti mají své limity vzhledem k 24hodinovým nebo nočním službám na dětském oddělení v nemocnici. Ústecká Masarykova nemocnice v těchto dnech směřuje dětské pacienty do okolních nemocnic v Děčíně, Teplicích a Litoměřicích.

O víkendu 18. a 19. května 2024 nebude v Masarykově nemocnici v Ústí nad Labem fungovat lékařská pohotovostní služba (LPS) pro děti a dorost. Rodiče musí s malými pacienty cestovat do Litoměřic, Děčína nebo Teplic, kde bude lékařská pohotovostní služba zajištěna.

Ze zákona mají provoz lékařské pohotovostní služby pokrývat praktičtí lékaři. Jedná se o službu, která zajišťuje první kontakt se zdravotními službami v době mimo běžné ordinační hodiny praktického lékaře. LPS poskytuje zdravotní péči v případech, které pacienta neohrožují na životě a vznikly v době, kdy byla ordinace praktického lékaře zavřená. Ze zákona pohotovosti slouží praktičtí lékaři, tedy lékaři tzv. primární péče. Povinnost organizačně zajistit službu pak mají kraje (v Ústeckém kraji přenesl kraj organizační zajištění pohotovostí na nemocnice Krajské zdravotní). Dnes jsou pohotovosti nejčastěji umístěny v nemocnicích nebo krajských centrech zdravotnické záchranné služby, slouží zde však praktičtí lékaři.

Od března 2024 výrazně přibylo dnů, kdy ústečtí praktičtí lékaři nenastupují na služby lékařské pohotovosti (LPS). Mnohé z nich vykrývají nemocniční lékaři Krajské zdravotní, ale i ti mají své limity vzhledem k 24 hodinovým nebo nočním službám na dětském oddělení v nemocnici. Ústecká Masarykova nemocnice v těchto dnech směřuje dětské pacienty do okolních nemocnic v Děčíně, Teplicích a Litoměřicích. Krajská zdravotní totiž nemá žádné legislativní možnosti, jak na praktických lékařích služby LPS vynutit.    

V Ústí nad Labem dnes sloužící praktičtí lékaři dokáží pokrýt ani ne polovinu denních služeb v měsíci. Většinu druhé poloviny služeb nad rámec svých povinností odslouží v Ústí nad Labem, ale i v mnoha okolních městech nemocniční lékaři Krajské zdravotní, kteří nechtějí nechat rodiče, respektive jejich děti bez ošetření. „Pokrývání pohotovostí nemocničními lékaři je však na hraně zákona a současně i na hraně fyzických i psychických možností nemocničních lékařů. Ti dosahují zákonných limitů v počtu přesčasových hodin už svými službami odpracovanými v nemocnici a není v jejich silách ani časových možnostech ke standardním službám v nemocnici odsloužit ještě další služby na pohotovosti, byť se to alespoň zčásti snaží nemocniční lékaři zajistit,“ vysvětluje náměstek pro zdravotní péči Krajské zdravotní MUDr. Jiří Laštůvka. 

„Omlouváme se všem rodičům, kteří musí za praktikem cestovat na pohotovost do okolních měst, a to i přesto, že chyba není na naší straně. Bohužel nemáme ani my, ani kraj, žádné nástroje, jak praktické lékaře ke službám na pohotovostech donutit. V tomto ohledu je potřeba změna zákona v gesci ministerstva zdravotnictví,“ vysvětluje tisková mluvčí Krajské zdravotní Petra Roubíčková. 

Avízo Krajské zdravotní: Pozvánka na preventivní akce v rámci Světového dne boje proti mozkové mrtvici – 15. května 2024

Krajská zdravotní se již tradičně připojuje ke Světovému dni boje proti mozkové mrtvici, který probíhá každoročně 15. května. V rámci osvětově preventivních akcí v Chomutově, Litoměřicích a Mostě se veřejnosti budou věnovat odborníci z nemocnic Krajské zdravotní i zástupci neziskové iniciativy Čas je mozek.

Cévní mozková příhoda, lidově nazývaná mrtvice, patří k nejčastějším příčinám úmrtí a trvalé invalidity, a to i přes jasné pokroky v akutní léčbě, rehabilitaci a prevenci. Ročně v České republice postihne na 30 tisíc lidí. „Každému pátému či šestému člověku mozková mrtvice hrozí. Navíc mrtvice dnes není postrachem jen starších lidí, ale stále častěji ohrožuje zdraví i životy mladých. A bohužel, i přes tato vysoká čísla a hrozící následky, většina lidí neví, jakými příznaky se může mrtvice projevit a jak na ně správně reagovat,“ uvádí primář neurologického oddělení a iktového centra v chomutovské nemocnici Krajské zdravotní MUDr. Jiří Neumann, FESO. Také povědomí o tom, jak se před tímto onemocněním chránit není stále dostatečné.

Proto se na Světový den proti mrtvici, připadající každoročně na 15. května, konají po celé republice, a Ústecký kraj a Krajská zdravotní nejsou výjimkou, osvětové akce pro veřejnost. Lidé zde získají důležité informace o tomto závažném onemocnění, jak se před cévní mozkovou příhodou chránit, jaké jsou její příznaky, jak správně reagovat a rychle pomoci při jejím vzniku a informace o moderních vyšetřovacích a léčebných postupech poskytovaných v Iktových centrech (centrech vysoce specializované péče o pacienty s akutní cévní mozkovou příhodou) nemocnic Krajské zdravotní. Pro zájemce také bude k dispozici měření krevní tlaku, hladiny cukru v krvi a informace ke zdravému životnímu stylu.

Krajská zdravotní – Nemocnice Chomutov
15. května 2024 od 8 do 12 hodin, přízemí budovy polikliniky, adresa nemocnice: Kochova 1185, 430 12 Chomutov
 -       měření tlaku, hladiny cukru v krvi a osvěta 
 
Krajská zdravotní – Nemocnice Litoměřice
15. května 2024, od 9 do 13 hodin, stánek u hlavního vstupu do nemocnice, adresa nemocnice: Žitenická 2084, 412 01 Litoměřice
-        k dispozici bude lékař neurolog
-        měření krevního tlaku a hladiny cukru v krvi
 
Krajská zdravotní – Nemocnice Most v OC Central MOST
15. května 2024 od 9 do 14 hodin, OC Central Most, adresa: Radniční 3400, 434 01 Most
-        kontrola krevního tlaku, hladiny cukru v krvi a saturace O2 v krvi
-        vyšetření krčních tepen ultrazvukem

„Mrtvice je jednou z nejčastějších příčin úmrtí u nás a každý rok postihne skoro 30 tisíc lidí. Základními příznaky jsou pokleslý koutek nebo celá část obličeje, povislé končetiny na jedné straně těla a problémy s řečí. Za jaký čas je pacient dopraven k lékaři, patří mezi rozhodující faktory, které ovlivňují úspěšnost léčby, popřípadě i záchrany života mrtvicí postiženého pacienta,“ upozorňuje MUDr. Ing. David Černík, Ph.D., MBA z neurologického oddělení Masarykovy nemocnice v Ústí nad Labem.  

 Jednoduchý test příznaků mozkové mrtvice nabízí tzv. metoda FAST (anglicky rychle). Je to právě čas, který je nejdůležitějším ovlivnitelným faktorem při postižení mozkovou mrtvicí. Mozkové buňky jsou schopny bez kyslíku a živin přežít jen několik minut. Každou minutu od vzniku mozkové mrtvice nenávratně umírá téměř 2 milióny mozkových buněk. Metoda FAST umožňuje rozpoznat toto postižení a urychlit léčbu pacienta.

 Jak aplikovat metodu FAST?

• FACE [obličej]

Požádám člověka, aby se usmál. Je patrný pokles ústního koutku nebo očního víčka?

• ARM [paže]

Zvednu mu ruce do předpažení. Nemůže udržet obě paže ve stejné výšce a jedna nápadně poklesne oproti druhé?

• SPEECH [řeč]

Zeptám se ho, jak se jmenuje. Odpovídá nesrozumitelně či má potíže s porozuměním?

• TIME [čas]

Pokud zaznamenám alespoň jeden z těchto příznaků, ihned volám linku 155. Prokáže-li se mrtvice, lékaři se snaží pacienta udržet ve stabilizovaném stavu. Pokud má být léčba účinná, musí být zahájena co nejdříve, ideálně během 4,5 hodin od vzniku příznaků.

Petra Roubíčková
Tisková mluvčí Krajské zdravotní, a.s.
Telefon: 739242382
Email: petra.roubickova@kzcr.eu

Nový management Krajské zdravotní přidal mezi své procesy na začátku května 2024 nový způsob zadávání veřejných zakázek. Jedná se o zřizování tzv. dynamických nákupních systémů nebo laicky řečeno tržišť pro pravidelné nakupování na trhu běžně dostupného materiálu, výrobků, služeb nebo stavebních prací. Zadávání přes dynamický nákupní systém patří mezi velmi kvitované postupy Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže.

 „Jedná se o předvídatelnější, flexibilnější a nepochybně i transparentnější způsob zadávání veřejných zakázek, který dosud Krajská zdravotní nepoužívala. Je to jedna z mnoha pozitivních změn, kterými aktuálně prochází Krajská zdravotní. S ohledem na únorové události je to také součást našeho závazku partnerům a veřejnosti, že Krajská zdravotní zreviduje některé dosavadní postupy a procesy v různých oblastech řízení organizace a posílí compliance management uvnitř Krajské zdravotní,“ uvádí na adresu spuštění prvních dynamických nákupních systémů generální ředitelka Krajské zdravotní Taťána Soharová.       

 V první vlně byla na začátku května vyhlášena tržiště (DNS) na nákup dezinfekcí a souvisejícího příslušenství, na dodávky lůžek, na dodávky osobních aut a na dodávky myček podložních mís. Všechna tržiště jsou vyhlašována na dobu 10 let.

 „Dodavatelé se do DNS kvalifikují buď při jeho zavádění, což se děje nyní, nebo se mohou přihlásit kdykoliv po jeho zavedení. Kvalifikovaní, zařazení dodavatelé budou následně vyzýváni k podání nabídek. Vytvořené „tržiště“ slouží nejen k rychlejšímu nakupování, umožňuje i získání rychlejší zpětné vazby od relevantních dodavatelů, díky které je nakupování efektivnější,“ uvádí obchodní náměstek Krajské zdravotní Jiří Šimon.

Dodavatelé, kteří budou mít o spolupráci s Krajskou zdravotní zájem se můžou kvalifikovat v iniciační fázi, případně se mohou přihlásit kdykoliv v průběhu již zavedeného DNS. Více se dozví dodavatel na profilu zadavatelele Přehled - E-ZAK Krajská zdravotní, a.s. (kzcr.eu) nebo Věstníku veřejných zakázek.