Oddělení následné péče Krajské zdravotní, a.s. – Nemocnice Most, o.z., se sídlem v Zahražanech poskytuje následnou lůžkovou zdravotní péči. V praxi to znamená (do)léčení a rehabilitaci pacientů s převážně chronickými chorobami a po stabilizaci akutních onemocnění prakticky všech lékařských oborů vyjma pediatrie, nejvíce interny, neurologie, ortopedie, traumatologie, chirurgie. Pacientům je poskytována komplexní odborná lékařská, ošetřovatelská a rehabilitační péče – fyzioterapie i ergoterapie. Primářem mosteckého oddělení následné péče je MUDr. Tomáš Zelenka. 

Pane primáři, řada lidí si plete pojmy LDN, následná péče, rehabilitace. Můžete nám je osvětlit a hlavně vysvětlit rozdíly mezi těmito pojmy? 

Zásadní rozdíl mezi LDN, což je v podstatě lůžková dlouhodobá péče, a následnou péčí je v tom, že do následné péče se překládají pacienti, kteří mají tendenci zlepšení zdravotního stavu, k návratu do normálního života. Jsou to pacienti, kteří potřebují doléčit, intenzivně rehabilitovat. V LDN jsou pacienti, jejichž zdravotní stav je chronický, stacionární, nepředpokládá se jeho zlepšení a naopak se čeká na nějaké sociální řešení pacientovy situace. Jsou to např. lidé, kteří nejsou schopni vrátit se do domácího prostředí. Nedílnou součástí následné péče musí být rehabilitace. Na tom si zakládáme i na našem zdravotnickém pracovišti. Snažíme se o rehabilitaci co nejintenzivnější – samozřejmě s přihlédnutím k zdravotnímu stavu, psychickému stavu pacienta. To je hlavní, co lidi, kromě ještě další léčby staví na nohy, dává jim sílu a víru, že se ještě dokáží do běžného života vrátit.

Následná péče je stále ještě trochu tabuizovaná. Proč se tomu tak dle vašeho názoru je?

To je dáno historicky. Prakticky 99 % populace, a tím nemyslím jen té laické, ale i zdravotníky, si plete následnou péči a LDN. Je v tom však zásadní rozdíl, jak jsme si vysvětlili. Do normálního života se z našeho oddělení vrací 60 % pacientů. A dá se říci, že ve stavu, v jakém byli před nemocí či úrazem. Za jak dlouho dobu se jim to povede, záleží na tom, jak se jim na problém choroby nabalují, na věku pacienta atd. Z LDN se do normálního života prakticky nikdo nevrací.

Představte prosím stručně vaše oddělení. Víte o něčem, v čem se vymyká v porovnání s obdobnými zařízeními?

Naše oddělení následné péče má 99 lůžek, přebíráme především pacienty z jiných oddělení mostecké nemocnice a obecně z Mostecka. Podle toho, jak se k nám dostávají pacienti z různých nemocničních oddělení, s námi na léčbě spolupracují lékařští specialisté prakticky všech oborů, na které si jen vzpomenete. Snažíme se pacienty co nejvíce aktivizovat, maximálně rehabilitovat. I v rámci ergoterapie, která u nás probíhá a na níž máme prostory. Snažíme se těm lidem zajistit nad běžný rámec zařízení tohoto typu něco víc, jako je např. canisterapie, dobrovolníci, kadeřnice. Dámy, které tu leží i několik měsíců, nabudí, že vypadají k světu, mají třeba nabarvené vlasy a vidí se v zrcadle, najednou vidí, že se to někam hnulo! Stejně tak k nám dochází pedikérka. Ženy si zakládají na tom, že mají pěstěné nehty. Což je v důsledku velmi důležité pro jejich psychiku a perspektivu návratu do normálního života. Spolupracujeme s celou řadou mosteckých základních škol, středním odborným učilištěm zahradnickým, které zvelebuje náš park. Snažíme se pacientům dát co nejvíc. Vidíme, že pak spoustě lidí se vrací chuť do života.

Co považujete za největší úspěch ve vaší práci? A co je naopak na vaší práci to nejtěžší?

Máme radost z každého pacienta, který se díky našemu úsilí může vrátit do normálního života. Když se nám daří dávat lidem naději, když vidí postupné, byť malé pokroky v rehabilitaci. Takové světlo na konci tunelu je pro pacientovu psychiku nesmírně důležité. Na druhé straně je asi nejtěžší připravit ty, u nichž už nemůžeme předpokládat po opuštění oddělení soběstačnost jako dříve, na nový život s určitými omezeními. Aby tu skutečnost přijali. To ale častokrát bývá těžší s blízkými těch pacientů…

Jaká byla vaše profesní cesta do čela oddělení následné péče v nemocnici v Mostě?

Souhra okolností. Studoval jsem na lékařské fakultě v Hradci Králové, která v té době měla s Nemocnicí Most smlouvu o poskytování praxe studentům. Byl jsem tu na praxi ve čtvrtém a pak i v šestém ročníku. Nabídli mi práci. A mostecká nemocnice vždy měla dobré jméno. Nastoupil jsem na chirurgickém oddělení a udělal si atestaci z chirurgie. V roce 2015 příspěvková organizace Nemocnice následné péče zde v Zahražanech přešla pod Krajskou zdravotní a vzniklo oddělení následné péče jako součást Nemocnice Most. Jsem atestovaný chirurg, ale jezdím se záchrankou, takže musím umět internu, akutní medicínu a další. Hledali primáře, který má široký záběr a vazbu na mosteckou nemocnici. Někoho, kdo nové oddělení povede, dá jeho činnosti řád. 

Teď trochu zafilozofujeme… o začátku života se mluví, neustále se řeší zlepšování podmínek v porodnicích, maminky mají čím dál více možností. Ale k životu patří také jeho konec, kterému někdy právě pobyty v zařízeních následné péče předchází. Vnímáte vy osobně nějakou změnu v přístupu veřejnosti, ale i zdravotníků?

Záblesky se objevují. Ale konkrétní výsledky nejsou příliš patrné. Podíváme-li se na vzpomínané porodnice, tak za rok se narodí určitý počet dětí. Ale lidí v seniorském věku, nad 65 let, je nesrovnatelně víc. Zdravotní péči čerpají mnohem výrazněji, protože ji daleko více potřebují, než jiné věkové skupiny. Demografický vývoj ukazuje, že populace stárne, ale pokud jde o reakci na tento trend, moc se pro to nedělá. Protože to samozřejmě stojí peníze a bude to stát peníze. Myslím si, že čím později začneme situaci řešit, tím větší náklady budou potřeba.

Jak tuto situaci řešit?

Poptávka je taková, že kdybychom zde měli dvě stě lůžek, byla by obsazena. Lidí, kteří rehabilitaci a následnou péči potřebují – s vidinou toho, že vrátí do normálního života a ještě něco společnosti přinesou – je poměrně hodně. Navýšení lůžek by tak bylo optimální. Jak už jsem říkal, zhruba 60 % našich pacientů se vrací domů. A oněch zbývajících 40 % se zdravotně sice zvedne, dostane se na určitou úroveň a jsou částečně soběstační, ale doma už to nezvládnou. Pro ně musíme vymyslet sociální řešení, přičemž sociálních lůžek je neskutečně málo. Ti lidé čekají měsíce a někdy až roky na umístění do nějakého domova, ať už je to penzion, kde potřebují jen občasnou dopomoc, nebo domov důchodců. Když nejsou místa, pomyslná lokomotiva se zabrzdí a my nemůžeme z oddělení a z nemocnice nikam nikoho překládat. A my je nemůžeme postavit před bránu s tím, že se už o ně nepostaráme… Oni u nás musí na lůžko v domově čekat. To nás nejvíce trápí a brzdí možnost posunout se.

Lze odhadnout, jakým směrem se bude váš obor ubírat v následujících deseti letech?

Je jasné, že k navyšování počtu lůžek na odděleních následné péče musí docházet, stejně jako k navyšování počtu fyzioterapeutů, kteří jsou nesmírně důležití. Kteří vědí, jak v rámci gerontologie se staršími lidmi cvičit. Ale pozor, je i spousta mladých lidí, kteří v dnešním uspěchaném světě tzv. jedou život na doraz a dostanou infarkt nebo mozkovou mrtvici. Tyto případy jsou čím dál častější. A pro ně nemáme šanci na umístění – nesplňují důchodový věk. Zařízení pro ně velmi chybí. Všeobecně panuje zkreslená představa, že všichni mladí musí být zdraví. Jen kolik lidí se po prodělaném onemocnění COVID-19 nedostalo do kondice, v níž byli před ním, a problémy jim trvale zůstávají. My se o ně musíme v rámci zdravotnicko-sociálního systému postarat. Z toho jednoznačně vyplývá, že změna přijít musí, se systematickým řešením musí přijít stát, potažmo ministerstvo zdravotnictví. 

Je zřejmé, že bez fungování následné péče se žádné zdravotnictví prostě neobejde…

Jedno s druhým těsně souvisí, což si jen málokdo uvědomuje. Např. jako chirurg pacienta odoperuji excelentním výsledkem - bude mít nádherně sešroubovanou nohu. Ale když nebude mít správně vedenou rehabilitaci, stejně tu končetinu potáhne za sebou. U pacientů, kde se následná péče dostala na nějakou úroveň a ukazuje se, že další posun již nelze předpokládat, ale ještě potřebují nějakou zdravotní péči a terapii, máme velký problém s jejich dalším umístěním. V okrese Most totiž není jediná LDN. Akutní lůžka, rehabilitační lůžka, lůžka následné péče, lůžka pro léčbu dlouhodobě nemocných a případně sociální řešení – kdyby všechno návazně fungovalo, byli bychom maximálně spokojeni. Věřím, že se toho dočkáme.

Zdroj: info@kzcr.eu

MUDr. Tomáš Zelenka, primář Oddělení následné péče Krajské zdravotní, a.s. – Nemocnice Most, o.z., se sídlem v Zahražanech. Foto: Krajská zdravotní, a.s.

Primář mosteckého oddělení následné péče Tomáš Zelenka: Naděje vrací chuť do života

Primář mosteckého oddělení následné péče Tomáš Zelenka: Naděje vrací chuť do života (PDF)

Krajská zdravotní uspořádala konferenci s demonstrací endoskopických výkonů v přímém přenosu

Krajská zdravotní uspořádala konferenci s demonstrací endoskopických výkonů v přímém přenosu (PDF)

Avízo – Krajská zdravotní upozorňuje na otevírací dobu lékáren o Velikonočním pondělí

Avízo – Krajská zdravotní upozorňuje na otevírací dobu lékáren o Velikonočním pondělí (PDF)

Na akademické půdě kampusu Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem uspořádalo Oddělení Emergency Krajské zdravotní, a.s. – Masarykovy nemocnice v Ústí nad Labem, o.z., ve dnech 6. a 7. dubna celostátní konferenci „Emergency 2022“. Akci, která se konala již pojedenácté, tradičně podpořil Ústecký kraj.

Na dvoudenním setkání vystoupili zástupci široké škály zdravotnických oborů, mezi nimi i specialisté z renomovaných pracovišť z Institutu klinické a experimentální medicíny nebo fakultních nemocnic v Olomouci a Bulovka v Praze. Své zastoupení mezi přednášejícími měli i odborníci z Krajského ředitelství Policie ČR Ústeckého kraje a Hasičského záchranného sboru Ústeckého kraje.

„Konference Emergency tak, jak je dnes pořádána, se od roku 2019, stejně jako řada dalších odborných konferencí Krajské zdravotní, kvůli covidové pandemii neuskutečnila. Je dobře, že se nyní může konat nikoliv online, ale právě prezenčně. Platí totiž, že řada věcí se na takových akcích řeší v kuloárech, a to přinese účastníkům mnohem více než online přednášky,“ řekl v úvodu Ing. Petr Severa, vedoucí Odboru zdravotnictví Krajského úřadu Ústeckého kraje v Ústí nad Labem a krajský koordinátor očkování proti nemoci COVID-19. 

„Krajská zdravotní má díky primářce MUDr. Janě Bednářové velmi dobře organizovanou Emergency v Masarykově nemocnici v Ústí nad Labem, která vznikla již před 14 lety. Nechali jsme se inspirovat a stavíme další urgentní příjmy v Chomutově, Děčíně a stejný záměr máme i v Rumburku. Velmi mě těší, že policejní prezident udělil za skvělou spolupráci se složkami Integrovaného záchranného systému paní primářce medaili, kterou v minulých dnech převzala z rukou ředitele Krajského ředitelství Policie ČR Ústeckého kraje, k čemuž jí blahopřeji,“ zdůraznil MUDr. Petr Malý, MBA, generální ředitel Krajské zdravotní, a.s.

Odborným garantem konference byla právě MUDr. Jana Bednářová, primářka Oddělení Emergency Krajské zdravotní, a.s. – Masarykovy nemocnice v Ústí nad Labem, o.z. „Jednotlivé přednášky se letos věnovaly nejen pacientům, s nimiž se každý den setkáváme na Emergency, ale také tématům mimo naše zdravotnické pracoviště, které se však zdravotnictví dotýkají. S přednáškami na konferenci vystoupili kriminalisté z Krajského ředitelství policie Ústeckého kraje, člen Hasičského záchranného sboru Ústeckého kraje. Těší mě, že letošní ročník byl nejúspěšnější ze všech, o čemž svědčí i velký zájem účastníků a zdravotníků z nemocnic napříč Českou republikou,“ uvedla MUDr. Jana Bednářová.

Emergency Krajské zdravotní, a.s. – Masarykovy nemocnice v Ústí nad Labem, o.z., v nepřetržitém provozu zajišťuje příjem, ošetření a vyšetření příchozích pacientů s akutními potížemi, zraněných a nemocných přepravených do ústecké nemocnice posádkami Zdravotnické záchranné služby Ústeckého kraje. Zajišťuje pro Policii České republiky vyšetření zadržených před umístěním do cely. Oddělení pro závažně nemocné pacienty je rovněž součástí zdejšího traumacentra, kardiocentra a iktového centra se spádovou oblastí pro celý Ústecký kraj a přilehlé regiony.

Zdroj: info@kzcr.eu

Odborným garantem konference Emergency 2022 byla primářka MUDr. Jana Bednářová. Foto: Krajská zdravotní, a.s.

Krajská zdravotní uspořádala jedenáctý ročník celostátní konference Emergency

Krajská zdravotní uspořádala jedenáctý ročník celostátní konference Emergency (PDF)

Neurostimulační centrum Psychiatrického oddělení Nemocnice Most poskytuje pacientům repetitivní transkraniální magnetickou stimulaci

Neurostimulační centrum Psychiatrického oddělení Nemocnice Most poskytuje pacientům repetitivní transkraniální magnetickou stimulaci (PDF)

Rosnička, sysel, sova či kamzík v nemocnici? Ano! V atriu Krajské zdravotní, a.s. – Masarykovy nemocnice v Ústí nad Labem, o.z., začíná prodejní výstava fotografa české přírody Radima Hlaváče.

Radim Hlaváč se na fotografii přírody a hlavně zvířat zaměřil v roce 2016, jeho snímky se začaly brzy umisťovat mezi nejlepšími a v roce 2019 se stal ambasadorem společnosti Olympus. Jeho práce je k vidění na výstavách od Austrálie po Spojené státy americké. Od úterý 5. dubna si jeho fotografie mohou prohlédnout a zakoupit také pacienti a návštěvníci ústecké Masarykovy nemocnice.

„Jsme rádi, že po snímcích z projektu Hrdinové doby covidové, který vznikal i v naší nemocnici, a autorského kalendáře naší společnosti, můžeme v letošním roce zahájit v nemocničním atriu již třetí výstavu. Ta bude navíc prodejní, za což autorovi fotografií děkujeme. Výtěžek pomůže personálu i pacientům na Emergency,“ uvedl generální ředitel Krajské zdravotní, a.s., MUDr. Petr Malý, MBA.

„Když mě oslovila Krajská zdravotní s myšlenkou uspořádat fotografickou výstavu v nemocnici, rád jsem souhlasil. Napadlo mě, že by bylo dobré, aby výstava byla prodejní a výtěžek z ní by mohl někomu pomoci,“ řekl autor snímků Radim Hlaváč.

Každá z vystavených fotografií Radima Hlaváče je odrazem trpělivosti a citu pro perfektní záběr fotografa, který se soustředí na českou přírodu. Nejraději fotí bezobratlé, hmyz, ptáky a veverky. V atriu Masarykovy nemocnice se tak objevuje rosnička, mlok, sysel, ale i majestátní sova či kamzík.

Vystavené fotografie jsou vytištěny na plátno a prodejní cena každé z nich činí 3 000 Kč. Vybrané peníze následně poputují na jedno z nejvytíženějších pracovišť Masarykovy nemocnice v Ústí nad Labem, na Emergency. Plátna si zájemci mohou prohlédnout přímo v nemocnici, ve fotogalerii na webu Krajské zdravotní či na facebookové stránce společnosti. Kontaktní osobou pro prodej je Tereza Komanová, tel. 477 112 030, tereza.komanova@kzcr.eu.

Zdroj: info@kzcr.eu

Radim Hlaváč vystavuje své fotografie v atriu Masarykovy nemocnice v Ústí nad Labem. Foto: Krajská zdravotní, a.s.

V atriu ústecké Masarykovy nemocnice začíná prodejní výstava fotografií, výtěžek poputuje na Emergency

V atriu ústecké Masarykovy nemocnice začíná prodejní výstava fotografií, výtěžek poputuje na Emergency (PDF)

Centrum plánované chirurgie ruky a nohy vzniklo při Ortopedickém oddělení Krajské zdravotní, a.s. - Nemocnice Chomutov, o.z. Jeho cílem je vytvoření podmínek pro další rozvoj chirurgie ruky a nohy v rámci Ústeckého kraje a zlepšení dostupnosti a zkvalitnění vysoce specializované péče v těchto podoborech ortopedie pro obyvatele Ústeckého kraje. Centrum umožní postupné navyšování některých specializovaných výkonů, rozšiřování jejich spektra a zavádění nových operačních technik. V budoucnu může fungovat také jako specializované školící centrum pro chirurgii ruky a chirurgii nohy v rámci České republiky.

„Centrum plánované chirurgie ruky a nohy vzniká při stávajícím ortopedickém oddělení nemocnice v Chomutově, kde bude péče o tyto pacienty v rámci Ústeckého kraje centralizována s možným nadregionálním přesahem. Tento projekt je plně podporován vedením Krajské zdravotní, a.s., která sdružuje sedm nemocnic v Ústeckém kraji, v součinnosti pěti ortopedických pracovišť, které jsou její součástí,“ uvedl generální ředitel Krajské zdravotní, a.s., MUDr. Petr Malý, MBA.

„Centra či specializovaná pracoviště pro chirurgii ruky a nohy jsou v současné době v evropských zemích běžnou součástí péče o ortopedické pacienty. V České republice jsou takto specializovaná centra či pracoviště v této oblasti spíše výjimkou. Jsme proto rádi, že jedno takové teď vzniká i v Ústeckém kraji, a to v chomutovské nemocnici,“ uvedl náměstek pro řízení zdravotní péče Krajské zdravotní, a.s., MUDr. Jiří Laštůvka.

Ortopedické pracoviště Nemocnice v Chomutově se na chirurgii ruky a nohy specializuje již několik let. „Provádí se zde vysoce specializované operační výkony z oblasti revmatochirurgie a rekonstrukčních výkonů na ruce a noze. Jedná se o operace od drobných zákroků až po rozsáhlé výkony včetně totálních náhrad drobných kloubů prstů rukou a zápěstí, korekčních osteotomií, limitovaných či kompletních artrodéz kloubů zápěstí, řešení poúrazových deformit a pakloubů, stabilizačních výkonů a artroplastik zápěstí, rekonstrukcí šlachového aparátu při revmatickém postižení či u poúrazových stavů. Řešíme také problematiku Dupuytrenovy kontraktury, úžinových syndromů včetně jejich endoskopického řešení, vrozené i získané deformity a postižení rukou a nohou včetně kompletní problematiky přednoží i zadní nohy,“ uvedl primář Ortopedického oddělení Nemocnice Chomutov MUDr. Jiří Jurča. „Dále provádíme artroskopie zápěstí a hlezenního kloubu, řešení chondrálních a osteochondrálních defektů hlezenního kloubu, stabilizačních výkonů, totálních náhrad hlezenního kloubu, operací plochonoží vrozených i získaných u dětí i dospělých, korekčních osteotomií a případných déz v oblasti tarsu a přednoží,“ doplnil primář s tím, že jeho oddělení jako z mála pracovišť v ČR provádí i miniinvazivní chirurgické přístupy a perkutánní výkony k řešení problematiky přednoží a zadní nohy.

Část ortopedie, která se věnuje chirurgii nohy, se zaměřuje na část dolní končetiny pod úrovní hlezenního kloubu (včetně). Věnuje se řešení sportovních úrazů a zejména následků poranění pohybového aparátu nohy a hlezna, v podobě různých nestabilit, poúrazových deformit a artróz. Patří sem v nemalé míře operační léčba rozsáhlých vrozených a získaných deformit přednoží a zadní nohy. Typické diagnózy, které patří do této části ortopedie, jsou vbočený palec, ztuhlý palec, deformity prstů a plochonoží ať již vrozené či získané. Samostatnou skupinou jsou deformity a postižení nohou jako součást systémového onemocnění ze skupiny revmatických či neurologických chorob.

Chirurgie ruky zaměřující se na část horní končetiny pod úrovní zápěstí (včetně) se podobně jako v případě nohy věnuje řešení traumat a jejích následků, ať již při měkkotkáňovém, kostním či dokonce nitrokloubním poranění. Jedná se o řešení problematiky následků poranění šlach, nestabilit zápěstí a drobných kloubů prstů, poúrazových osových deformit, pakloubů či posttraumatických artróz. Součástí je řešení i primárních artróz drobných kloubů prstů a zápěstí, vrozených vad a deformit. Patří sem celé řada získaných chorob a postižení měkkých tkání a struktur, od drobných včetně stenosujících tendovaginit či úžinových syndromů až po významné jako například Dupuytrenova kontraktura. Samostatnou skupinou je problematika revmatického postižení ruky a podobně.

Ortopedie v Chomutově disponuje dvěma samostatnými aseptickými sály pro kostní operativu, kdy jeden z nich je pravidelně využíván právě na chirurgii ruky a nohy a je plně přístrojově a materiálově vybaven pro všechny typy zákroků chirurgie ruky a nohy. Pracoviště má dvě artroskopické věže, jedno moderní C-rameno, sadu malých AKU vrtaček a pil včetně jedné prstové, a přístrojové vybavení pro miniinvazivní perkutánní operativu na noze pomocí specializovaných fréz. Dále je pracoviště vybaveno celou řadou specializovaných instrumentárií právě pro chirurgii ruky a nohy.

„V součinnosti s anesteziologickým pracovištěm provádíme výkony na ruce a noze v závislosti na rozsahu výkonu v periferních blocích samostatně či v kombinaci s celkovou anestezií či analgosedací. To umožňuje zahájit časnou rehabilitaci a zkracuje dobu hospitalizace. Ročně se na našem pracovišti provede přes 300 rekonstrukčních a specializovaných výkonů na ruce či noze, a to nejen u regionálních pacientů, ale i klientů z jiných krajů,“ dodal primář chomutovské ortopedie MUDr. Jiří Jurča.

Zdroj: info@kzcr.eu

Primář MUDr. Jiří Jurča při totální endoprotéze zápěstí

Krajská zdravotní zřídila Centrum plánované chirurgie ruky a nohy v chomutovské nemocnici

Krajská zdravotní zřídila Centrum plánované chirurgie ruky a nohy v chomutovské nemocnici (PDF)

Krajská zdravotní má tři nové koordinátory zdravotní péče

Krajská zdravotní má tři nové koordinátory zdravotní péče

Vedení Mostu připravilo pro lékaře Krajské zdravotní pět zrekonstruovaných bytů

Vedení Mostu připravilo pro lékaře Krajské zdravotní pět zrekonstruovaných bytů (PDF)