Lékařka Kardiochirurgického oddělení Krajské zdravotní, a.s. – Masarykovy nemocnice v Ústí nad Labem, o.z., MUDr. Eva Sedláčková se nedávno vrátila z mise v Nairobi. Jednalo se pro ni už o pátou zahraniční misi, kde pomáhá dětem s nemocným srdcem.

„Pomáhat je možné na mnoha stranách a nejrůznějším způsobem. Myslím, že každý může najít svou možnost, pokud chce, vůbec není nutné být lékař ani cestovat do vzdálených krajin. Občas dostávám otázky, zda vysoce specializované operace deseti dětí v situaci, kdy v jejich zemích není zajištěna ani základní péče a vzdělání pro obrovské množství dětí, mají smysl. Jsem hluboce přesvědčená, že ano. Každé zachráněné dítě je zázrakem pro něj i jeho rodinu,“ říká MUDr. Eva Sedláčková.

Další a zásadní věcí je, že při zahraničních misích se vše učí místní lékaři, sestry a vedení nemocnice. „To je hlavní cesta k tomu, aby jednou byly operace dostupné pro všechny, kdo potřebují. A konečně kontakty, sdílení toho, jak kdo žijeme, pochopení odlišností a zjištění, že nejsou vlastně tak veliké, to je úžasné. Je to tak i s adopcemi na dálku - jistě lze vždy říci, že jedno dítě chodí do školy a tisíce dalších ne. Změní se tak osud jednoho individuálního dítěte, člověka, a to není málo. Ten pak se svou profesí a vzděláním ovlivní již osudy možná celé komunity. A zároveň je nadějí pro ostatní, že i na ně jednou dojde, že svět není místo, kde by bylo vše lhostejno,“ vysvětluje lékařka.

Kolik misí jste už absolvovala a kde to bylo?

Na mise jsem začala jezdit v roce 2018. První byla v Indii, v Andhra Hospital ve městě Viayawada. Další pak následovala do Mater Hospital v keňské Nairobi. V listopadu 2019 pak opět Indie, tentokrát Sri Sathya Sai Hospital ve městě Bangalore. A v prosinci opět Mater Hospital v Nairobi. Další plánovaná mise v březnu do Keni však musela být po vypuknutí pandemie zrušena. Po velkém úsilí organizátorů, v tomto případě NUSCH Bratislava spolu se Slovak Aid, byla mise do Keni realizována od 27. listopadu do 7. prosince 2021. Všechny mise jsou charitativní projekty, kdy tým lékařů a sester pracuje zadarmo, náklady na cestu hradí vysílající organizace.

Jaká byla vaše motivace k první cestě?

První myšlenka je z dávného dětství. Četla jsem o expedici Lambarene dr. Alberta Schweitzera v Africe, o práci dr. Axela Muntheho na Capri, o výzkumech Marie Curie Sklodowské. Vždy jsem milovala cestování, ne však jako turista. Hledala jsem kontakty, přátele, aktivity, při kterých bych zemi zažila, pochopila…  A práce lékaře je univerzální možnost pomoci a zároveň hlubšího pochopení světa. Jakmile se s pádem komunizmu uvolnily hranice, to jsem již třetím rokem pracovala jako lékařka, odeslala jsem své CV na nejrůznější dobrovolnické organizace a v roce 1990 mi úplně nečekaně přišla nabídka pracovat jako dobrovolník OSN na opuštěném atolu v souostroví Maledivy. Neváhala jsem ani chvíli, roční kontrakt přijala a během měsíce odjela. Mé plány pokračovat dále jsem pak na 20 let odložila a věnovala se rodině s jasnou představou, že až mé čtvrté dítě bude souhlasit, hned se pustím do nových možností. Pracovala jsem určitou dobu v dětském kardiocentru v Motole a to byl už jen krok od kontaktu na jejich misijní program. Nabídla jsem své služby a tak se první cesta uskutečnila. Vedlejším, ale důležitým motivem pro mé cesty do Nairobi je fakt, že tam v rámci programu adopce na dálku mám "dítko", dnes již třináctiletou Marion, se kterou tak mohu být ve velmi osobním kontaktu.

Kde to fungovalo nejlépe? Kde vás nejvíce potřebovali, kde to naopak třeba vůbec nefungovalo? Měla jste někde strach?

Myslím, že mé tři dosavadní destinace fungovaly všechny velmi podobně. Nemocnice, kde lze operovat dětská srdce s vrozenou vadou, musí mít jistý standard péče i přístrojové zajištění, musí tam být dobrý místní kardiolog, a také určitý systém péče o nemocné děti. To vše se zjišťuje předem a všechna místa mají s programem misí již zkušenost, jezdí tam odborné týmy i z jiných zemí.  Strach jsem nikde neměla, jediný, ale zato pořádný strach jsem měla teď v prosinci, aby nám Omikron nezrušil lety a neuvízli jsme někde v karanténě!

Jak dlouho taková mise obvykle trvá? A jak to celé probíhá?

Mise jsou týdenní, od soboty do neděle, někdy se to mírně liší. Možná to vypadá málo, ale dle zkušeností je to přesně doba, kterou vydrží celý tým a místní personál, jež je nezbytnou součástí. Obvyklá sestava jsou 2 kardiochirurgové, anesteziolog, 2 kardiologové, intenzivista a nejméně 2 zdravotní sestry, lépe 4. V případě misí do Keni také koordinátor celého projektu. Po příletu se ihned jede do nemocnice, ještě před tím tam zamíří materiál. Rozsah se liší podle vybavení nemocnice. Na místě jsou již připravené zprávy s vyšetřením dětí a pacienti na první operace. Operační program se orientačně stanoví již v Praze. Děti je třeba znovu vyšetřit a zhodnotit naším kardiologem. Od pondělí do pátku se operuje, obvykle 2 děti za den, naši 2 chirurgové s asistencí místních - velmi důležitá součást misí je výuka, cílem je nakonec zcela samostatný rozvoj místní dětské kardiochirurgie - tedy pracují od rána do přibližně 17 hodin, často až do hodin večerních. Anestezie, perioperační a pooperační péče je v rukou zkušené anestezioložky.  Péči o děti je zajišťujeme 24 hodin denně, na noc denní tým střídá intenzivista. Naše sestry se mimo jiné pečlivě věnují místnímu personálu, nastavují standardy péče středního zdravotního personálu. Děti operované v prvních dnech obvykle vidíme odcházet v náručí rodičů na běžné doléčení na standardní oddělení, páteční děti předáváme stabilizované do rukou místních lékařů a zůstáváme v úzkém kontaktu až do jejich propuštění. Vzhledem k tomu, že mise do Indie jsou organizované a financované organizací HLH (Healing little hearts) z Anglie, jedná se o tým anglicko-český. Mise do Keni jsou naopak týmem slovensko-českým. Zásadní a pro mě nesmírně přínosná a zajímavá je spolupráce tolika specializovaných lékařů, sester a nepochybně i osobností. Nad jakoukoli odlišností stoprocentně převládá cíl a vůle poskytnout nejlepší pomoc malým pacientům a jejich rodinám.

Co je potřeba absolvovat, abyste mohla vyrazit?

Nic speciálního. Musíte mít odbornost, která je na misi potřeba do týmu, je třeba umět a chtít se se všemi domluvit, pracovat opravdu týmově. Hodí se být přizpůsobivý změnám a neplánovaným situacím, které vždy nastanou (krysa v pokoji, kde byly ubytované anglické sestry v Bangalore, patří k zábavnějším). Zásadní je též schopnost vhodné a nekonfliktní spolupráce s místními sestrami, lékaři, vedením nemocnice a všemi nezbytnými lidmi okolo, kam patří i taxikář, bez kterého se v Nairobi do nemocnice nedostanete… Angličtina je nezbytností. Smysl pro humor se hodí vždycky v jakémkoli množství!

Jak se na vaše cesty dívá vaše rodina?

Myslím, že jde o dvě věci, jednak moje nepřítomnost doma, proto jsem čekala, až děti vyrostou do věku, kdy to již nebude problém. A pak jejich názory na svět, pomoc a medicínu. Všechny jsou velmi vnímavé k problémům současného světa a podle svého zaměření účinně pomáhají tam, kde cítí své místo, kde realizují své schopnosti. Myslím, že to vlastně považují za úplně normální, že jako lékařka jedu realizovat zase to, co umím já, na potřebné místo! Nejmladší dcera byla v době první mise devítiletá, nebylo to pro ni snadné. Přesně vyjádřila svůj názor: mami, moc se mi stýská, ale jsem šťastná, že tam pomáháš. Můj muž je dobrý kuchař a nikdy mne od misí nezrazoval.

Jste v kontaktu kromě zúčastněných lékařů třeba i s bývalými pacienty?

Ano, kontakt mezi sebou udržujeme, známe se a tým je schopen obvykle do určité doby vyrazit. Kontakt s pacienty závisí hlavně na tom, jak jsou rodiny dětí v kontaktu s nemocnicí. Pokud tam dochází, obvykle se hned o nich od místních kolegů dovídáme. Je samozřejmě nesmírně radostné vědět, že jsou v pořádku a prospívají. Bohužel, součástí mise je i to, že přes všechnu snahu dítě nemůžeme zachránit, neboť vada je příliš komplikovaná. Obvykle to personál i rodina přijímá s pokorou a pochopením.

Nedávno jste se vrátila z mise v Nairobi. Je po návratu nutná dlouhá regenerace, ať už fyzická či psychická, nebo už plánujete nějakou další cestu?

Já se potřebuji jen vyspat, vzhledem k tomu, že přebírám práci v nemocnici na noc. Začnu rovnou při zpátečním letu… Doma se protáhnu, dám do pořádku domácnost, podělím se o zážitky a už se těším na další misi!  Obvykle však není možné absolvovat více než 2 mise ročně, protože máme všichni pracovní povinnosti ve svých nemocnicích a i příprava zabere obvykle zhruba dva měsíce. Mohu jen a jen poděkovat primáři Kardiochirurgického oddělení a ředitelství Masarykovy nemocnice za nesmírně vstřícný postoj, který k celé akci bez váhání zaujali. Opravdu si toho vážím a pevně věřím, že i pro naše oddělení a nemocnici mohou být získané zkušenosti přínosem.

Co pro vás osobně zahraniční mise znamenají?

Pro mě osobně jsou mise opravdu radostnou akcí, kde nasazení, schopnosti a úsilí všech je zaměřeno k jasnému cíli, kde vůbec nejde o uplatnění osobních ambic, kde spolupráce a ochota jsou samozřejmé. Já již léta pracuji pouze na dospělém oddělení a návrat k dětem je pokaždé pro mě skutečnou pracovní odměnou. Doplňuji v nočních hodinách celodenní práci všech a snažím se ráno předat děti o krůček blíže k návratu domů.

Zdroj: info@kzcr.eu

MUDr. Eva Sedláčková v ústecké Masarykově nemocnici.

Práce lékaře je univerzální možnost pomoci a zároveň hlubšího pochopení světa, říká kardioanestezioložka z ústecké nemocnice, která se pravidelně účastní zahraničních misí

Práce lékaře je univerzální možnost pomoci a zároveň hlubšího pochopení světa, říká kardioanestezioložka z ústecké nemocnice, která se pravidelně účastní zahraničních misí (PDF)

Pandemie nemoci COVID-19 pozvolna ustupuje, v Ústeckém kraji zdravotníci do začátku března podali milion a čtvrt dávek vakcíny

Očkování proti COVID-19, souhrnná informace 1/2021 – 2/2022 (PDF)

Krajská zdravotní upozorňuje na omezení spojená s výstavbou v chomutovské nemocnici

Krajská zdravotní upozorňuje na omezení spojená s výstavbou v chomutovské nemocnici (PDF)

Pamětními medailemi policejního prezidenta byli 3. března 2022 oceněni primáři MUDr. Jana Bednářová a MUDr. Pavel Dlouhý, lékaři Krajské zdravotní, a.s. - Masarykovy nemocnice v Ústí nad Labem, o.z. Významné ocenění za jejich práci předal plk. Mgr. Jaromír Kníže, ředitel Krajského ředitelství Policie ČR Ústeckého kraje.    

MUDr. Jana Bednářová je primářkou Emergency, kde je zdravotnický personál v denním kontaktu s přivezenými nebo příchozími pacienty. Není ojedinělé, že bývají vystaveni z jejich strany velikému psychickému a někdy i fyzickému tlaku, proto s policisty úzce spolupracují. Stejně tak policisté služby zdravotníků Emergency využívají velmi často.

MUDr. Pavel Dlouhý, primář Infekčního oddělení ústecké nemocnice, byl mezi prvními lékaři v České republice, do jehož odborné péče se dostali pacienti s onemocněním Covid 19. Již více než dva roky vede jejich léčbu a podílí se na osvětě problematiky v odborném i veřejném prostředí.

Policejní medaile byly oběma primářům Krajské zdravotní uděleny za dlouhodobou a významnou spolupráci s Policií ČR v oblasti plnění služeb důležitých k zajištění akceschopnosti, zejména při realizaci očkování policistů a občanských zaměstnanců Krajského ředitelství policie Ústeckého kraje, proti Covid 19.

„Ocenění od policejního prezidenta si velmi vážíme. Úzká spolupráce ukázala, jak zdravotníci i policisté dokáží udělat všechno proto, abychom pomohli pacientům a našim spoluobčanům,“ komentoval ocenění primář Pavel Dlouhý.

V podobném duchu na něj navázala primářka Jana Bednářová: „Ocenění si velice vážím, spolupráce s policií je pro mne nad rámec, je velmi zajímavá a mohu opravdu říct, že mne těší. Pevně věřím, že bude trvat i nadále.“

Na skvěle probíhající spolupráci upozornil i krajský ředitel PČR Jaromír Kníže: „Předali jsme ocenění pana policejního prezidenta, ale je to skutečně poděkování od všech policistů z Ústeckého kraje. A hlavně, je to poděkování z celého srdce. Bez nadsázky mohu říci, že spolupráce mezi policií, Krajskou zdravotní a samozřejmě paní primářkou a panem primářem je excelentní a nadstandardní a za to jim patří od nás všech veliké poděkování.“

Slavnostní předání medailí proběhlo v sídle Krajské zdravotní, a.s., a prvním gratulantem vyznamenaných lékařů byl samozřejmě generální ředitel Krajské zdravotní MUDr. Petr Malý, MBA, který ke slavnostní ceremonii prozradil: „Spolupráce s Policií České republiky si velmi vážíme a ocenění MUDr. Jany Bednářové a MUDr. Pavla Dlouhého právě z její strany mě těší nejen jako zástupce vedení Krajské zdravotní, ale i osobně. Právě v této době, která rozhodně není pro nikoho lehká, a to ani pro zdravotníky, je součinnost s policejním sborem pro nás velmi zásadní a já věřím, že bude úspěšně pokračovat i nadále.“

Zdroj: info@kzcr.eu

Slavnostní předání medailí.

Primáři Krajské zdravotní Jana Bednářová a Pavel Dlouhý převzali ocenění policejního prezidenta

Primáři Krajské zdravotní Jana Bednářová a Pavel Dlouhý převzali ocenění policejního prezidenta (PDF)

Avízo – V chomutovské nemocnici Krajské zdravotní dojde v noci ze čtvrtka na pátek krátkodobě k omezení datových a telefonních služeb

Avízo – V chomutovské nemocnici Krajské zdravotní dojde v noci ze čtvrtka na pátek krátkodobě k omezení datových a telefonních služeb (PDF)

Žáci zdravotnické školy se o pacienty v nemocnicích Krajské zdravotní starají v nových uniformách

Žáci zdravotnické školy se o pacienty v nemocnicích Krajské zdravotní starají v nových uniformách (PDF)

Krajská zdravotní, a.s. – Nemocnice Most, o.z., začala poskytovat neurologickým pacientům superakutní centrovou péči, od února tam funguje centrum vysoce specializované péče o pacienty s iktem. Iktové centrum je součástí neurologického oddělení mostecké nemocnice pod vedením primáře MUDr. Stanislava Slavíka, MBA. Podrobnosti přiblíží vedoucí iktového centra mostecké nemocnice MUDr. Ján Macko.

Čím se zabývá iktové centrum?

Iktové centrum je pracoviště zřízené v rámci našeho neurologického oddělení poskytující rychlou diagnostiku a léčbu pacientům s cévní mozkovou příhodou (CMP). Disponuje mezioborovým týmem specialistů. Pečujeme o pacienty se všemi typy mozkových příhod. V indikovaných případech provádíme léčbu intravenózní trombolýzou (spočívá v podání léku do žíly, který naředí krev a rozpouští krevní sraženiny) a ve spolupráci s komplexním centrem v Masarykově nemocnici v Ústí nad Labem zajišťujeme pro naše pacienty i léčbu mechanickou rekanalizací – vyjmutí krevní sraženiny z cévy. Pacienti, kteří jsou léčení v iktovém centru, mají prokazatelně nižší riziko úmrtí na cévní mozkovou příhodu a výrazně menší riziko závažných následků.

Co je vlastně cévní mozková příhoda a jaké jsou příčiny jejího vzniku?

Cévní mozková příhoda neboli mozková mrtvice, známa i pod pojmem iktus, je akutní, náhle vznikající onemocnění, které člověka může přímo ohrozit na životě nebo zanechat těžké zdravotní postižení. Často přichází bez varování. V zásadě rozlišujeme dva typy mozkových příhod. S ischemickou CMP se v naší praxi setkáváme nejčastěji.  Tvoří až 90 procent všech mozkových příhod. Podstatou jejich vzniku je porucha zásobení mozkové tkáně krví při zúžení nebo uzávěru tepny. K tomu může dojít např. aterosklerózou, trombózou tepny nebo embolií, například uvolněním krevní sraženiny ze srdce při poruše srdečního rytmu. Méně častými příčinami, vyskytujícími se zejména v mladém věku, jsou třeba záněty cév, autoimunitní nemoci, úrazy, poruchy srážlivosti krve, vrozené anomálie srdce a další. Prognosticky závažnější, s vyšší úmrtností, jsou hemoragické mozkové příhody – tzv. „krvácení do mozku“. Krvácení může nastat přímo do mozkové tkáně nebo mezi mozek a mozkové obaly (typicky z výdutě, tzv. subarachnoidální krvácení). Riziko vzniku mrtvice zvyšuje přítomnost rizikových faktorů.

Jaké jsou nejčastější rizikové faktory?

Mezi nejčastější rizikové faktory ischemické CMP řadíme vysoký krevní tlak, kouření, nemoci srdce (především arytmie či chlopenní vady), vysokou hladinu tuků v krvi, cukrovku, nedostatek pohybu, obezitu a další. Často vídáme u našich pacientů kombinaci několika rizikových faktorů najednou, což riziko vzniku CMP násobí (například současný výskyt vysokého krevního tlaku, cukrovky a obezity není vzácností). U mladých žen je riziková kombinace hormonální antikoncepce a kouření. Hlavním rizikovým faktorem krvácení do mozku je nedostatečné léčený nebo neléčený vysoký krevní tlak.

Jaké jsou příznaky cévní mozkové příhody?

Změna výrazu tváře, neschopnost dát sousto jídla do úst nebo udržet hrnek v ruce, případně náhle vzniklé problémy s chůzí, by měli vzbudit podezření na mozkovou mrtvici. Právě pokles ústního koutku, porucha hybností končetin a porucha řeči patří k nejčastějším projevům mrtvice. Na základě těchto příznaků byl vytvořen FAST test – jednoduchá pomůcka pro záchranáře, ale využitelná i širokou veřejností, k rychlému rozpoznání mrtvice. FAST je zkratkou anglických slov FACE (tvář - pokleslý koutek, člověk se symetricky neusměje, nevycení zuby, nezapíská), ARM (ruka - pokles končetiny po předpažení), SPEECH (porucha řeči - člověk nedokáže zopakovat jasně větu nebo řeč je setřelá, špatně srozumitelná), tak T značí čas (TIME) a zdůrazňuje nutnost okamžité pomoci, neboť „čas je mozek“.

Jak se zachovat v případě podezření na CMP?

Pokud zpozorujete alespoň jeden z výše popsaných příznaků, například u vašeho příbuzného nebo známého, kontaktujte okamžitě záchrannou službu. Nesnažte se postiženého odvést k praktickému lékaři nebo do nejbližší nemocnice. Důležité je kontaktovat právě záchrannou službu, která ví, kam pacienta směřovat, které iktové centrum je pro něj nejdostupnější. Ne každá nemocnice má neurologické oddělení, a už vůbec ne každá provozuje iktové centrum. Pro pacienta je zásadní dosáhnout na léčbu v co nejkratším čase.  V České republice jsou postupy diagnostiky a léčby nastaveny velmi kvalitně, a v organizaci péče o pacienty s mrtvicí patříme ke světové špičce.

A jedno takové centrum nyní vzniklo v Mostě.

Ano, mostecká nemocnice získala statut iktového centra v říjnu loňského roku. Z důvodu koronavirové pandemie bylo zahájení provozu komplikované. Značná část našeho personálu se podílela na zajištění akutní péče o pacienty s onemocněním COVID-19. Nyní již naše centrum poskytuje nepřetržitou péči o pacienty s mrtvicí.

Co se vznikem iktového centra změnilo pro personál nemocnice?

Museli jsme rozšířit oddělení intenzivní péče, posílit personál – lékařský i sesterský, zavést do běžné praxe našeho oddělení nové postupy. Důležité bylo zkoordinovat spolupráci několika pracovišť – centrálního příjmu, RTG pracoviště – především CT, neurologické a interní části multioborové jednotky intenzivní péče a ARO oddělení. Toto „ladění strun“ bylo docela náročné, ale přineslo své ovoce. Za současného stavu jsme schopni pacienta s mrtvicí klinicky vyšetřit a v indikovaných případech zaléčit trombolýzu za dobu kratší než 20 minut. Významnou součástí našeho iktového centra je i oddělení akutní rehabilitace.

A co se změnilo pro pacienty?

Jednoznačně dostupnost a rychlost diagnostiky a léčby. Nemocnice Most má nadregionální charakter, velkou spádovou oblast, je druhým největším zdravotnickým zařízením v kraji. Pacient s mrtvicí nemusí být převážen záchrannou službou do okolních okresů, aby dosáhl na moderní a účinnou léčbu. Jak jsem již uvedl, rozhodujícím faktorem při léčbě mozkové příhody je čas, to znamená, že čím dříve pacient léčbu podstoupí, tím má větší šanci na úplné vyléčení nebo na dosažení dobrého celkového stavu s minimálními následky. Každá ušetřená minuta má smysl…

Jaká je aktuálně úspěšnost léčby mozkové mrtvice?

V současnosti máme možnost mozkový infarkt zaléčit intravenózní trombolýzou, která je indikována do 4,5 hodiny od počátku příznaků. Pacienti s uzávěrem velkých tepen dosáhnou na léčbu mechanickou rekanalizací do 6 hodin od vzniku, ve výjimečných případech může být tato doba i delší. Pokud léčbu trombolýzou provedeme do jedné hodiny od začátku nemoci, můžeme dosáhnout úplného vyléčení v 50 % až 70 % případů. Nicméně i přes výrazné pokroky, které byly v prevenci a léčbě cévních mozkových příhod v poslední době dosaženy, zůstává toto onemocnění jedním z nejčastějších příčin úmrtí a invalidity.

Děkujeme za vyčerpávající odpovědi, pane doktore.

Dovolte mi prosím na závěr touto cestou vyjádřit poděkování všem kolegům a kolegyním – lékařskému i nelékařskému personálu za jejích úsilí, odhodlanost, vytrvalost i trpělivost při budování iktového centra a formování iktové péče v nemocnici Most.  Zvlášť poděkování patří panu primáři MUDr. Stanislavu Slavíkovi, MBA, vedení nemocnice Most a vedení Krajské zdravotní, a.s., za jejich aktivní přístup a podporu, s cílem zajistit pro obyvatele Ústeckého kraje co nejdostupnější kvalitní zdravotní péči.

Zdroj: info@kzcr.eu

MUDr. Ján Macko.

Mostecká nemocnice zahájila provoz iktového centra

Mostecká nemocnice zahájila provoz iktového centra (PDF)

Odběrová centra Krajské zdravotní upravují provozní dobu, v ústecké Masarykově nemocnici od pondělí

Odběrová centra Krajské zdravotní upravují provozní dobu, v ústecké Masarykově nemocnici od pondělí (PDF)

Avízo – V ústecké Masarykově nemocnici proběhne odstávka elektrické energie, Krajská zdravotní bude pacienty odklánět do sousedních zdravotnických zařízení

Avízo – V ústecké Masarykově nemocnici proběhne odstávka elektrické energie, Krajská zdravotní bude pacienty odklánět do sousedních zdravotnických zařízení (PDF)