22.2.2023

Tým ústeckých chirurgů operuje v Teplicích. Důvodem je rekonstrukce sálového provozu v Masarykově nemocnici v Ústí nad Labem

Vybrané pacienty ústecké chirurgie lékaři aktuálně operují v Nemocnici Teplice. K prohloubení spolupráce mezi chirurgickými odděleními nemocnic Krajské zdravotní, a.s., zdravotníky přivedla nutnost rekonstrukce sálového provozu v ústecké Masarykově nemocnici. Sály teplické nemocnice by měli ústečtí chirurgové využívat do konce letošního roku.

„Jsme rádi, že se nám v teplické nemocnici podařilo najít volné kapacity pro pacienty z Ústecka a můžeme tak kolegům ze sousední nemocnice pomoci. Pro pacienty je důležité, že nemusejí na indikované výkony čekat delší dobu, než by čekali v případě operace v Ústí nad Labem,“ uvedl MUDr. Tomáš Hrubý, ředitel Krajské zdravotní, a.s. – Nemocnice Teplice, o.z.

V Teplicích tým chirurgů z ústecké nemocnice v současnosti nejčastěji operuje břišní kýly, žlučník a křečové žíly. „Vyšetření pacientů a jejich indikace k operaci stále probíhá na chirurgických ambulancích v ústecké Masarykově nemocnici, kde se provádějí také veškerá předoperační a příjmová vyšetření. Pacient do teplické nemocnice přichází až ráno v den operace,“ vysvětluje MUDr. Martin Sessek, primář chirurgického oddělení teplické nemocnice.

Operaci v Teplicích provádí kompletně ústecký chirurgický tým. Další péče je již v gesci personálu Nemocnice Teplice, který také pacienta následně propouští, nejčastěji první den po operaci.


Zdroj: info@kzcr.eu

Nemocnice Teplice

Nemocnice Teplice


20.2.2023

Neurochirurgická klinika v ústecké Masarykově nemocnici hostila stážisty z Kostariky a Venezuely

Emanuelle Vargas z Kostariky a Andrés Granados z Venezuely právě zakončili měsíční stáž na Neurochirurgické klinice Fakulty zdravotnických studií Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem (FZS UJEP) a Krajské zdravotní, a.s. – Masarykovy nemocnice v Ústí nad Labem, o.z. (MNUL).

Ve svých zemích jsou oba vystudovanými specializovanými lékaři v oboru neurochirurgie, na stážích v Evropě pracují na subspecializaci. V ústecké Masarykově nemocnici se věnovali především extrakraniálním - intrakraniálním mozkovým bypassům.

„Stáž je organizována v rámci světové federace WFNS (World Federation of Neurosurgical Societies) jako Cerebral Bypass Fellowship na dobu jednoho měsíce v Ústí nad Labem a druhého měsíce v Českých Budějovicích. Tato dvě centra v ČR byla certifikována světovou federací díky odborným zkušenostem s touto operativou, laboratornímu zázemí pro nácvik bypassů a hlavně díky přístrojovému vybavení pro vyšetřování cévních pacientů – především kvatitativní MRA (QMRA). Po absolvování fellowshipu získají lékaři certifikát světové federace WFNS pro vyšetřování a provádění těchto náročných operací ve svých zemích,“ uvedl přednosta Neurochirurgické kliniky FZS UJEP a MNUL prof. MUDr. Martin Sameš, CSc.

„Moc se nám tu líbilo, je mnoho věcí, které jsme se zde naučili. Viděli jsme mnoho zajímavých technik, které tu lidé dělají. Dostali jsme se také k praxi na různých modelech, takže jsme si řadu věcí mohli vyzkoušet. Lidé na zdejší klinice jsou úžasní, každý je tu velkým profesionálem. Jsme rádi, že jsme se mohli učit právě od nich,“ pochvaloval si stáž na ústecké klinice Emanuelle Vargas.

„Ve městě se nám moc líbila hromadná doprava, která oproti našim zemím funguje opravdu bezvadně. Lidé tu na nás byli moc milí, všichni nás s nadšením zdravili, takže jsme se cítili vítaní. Oproti mému rodnému městu je Ústí nad Labem velmi tiché, ale krásné město. Líbí se mi zdejší kostely, zámeček Větruše a místní příroda,“ dodal Andrés Granados.

Z Ústí nad Labem teď oba stážisté zamířili na měsíc do Českých Budějovic. Emanuel se pak vydá domů do Kostariky, Andrés bude pokračovat do Německa a Španělska, než se vrátí zpět do Venezuely.


Zdroj: info@kzcr.eu

Andrés Granados a Emanuelle Vargas

Andrés Granados a Emanuelle Vargas


17.2.2023

Krajská zdravotní má koordinátorku zdravotní péče pro laboratorní komplement

Krajského koordinátora zdravotní péče pro Laboratorní komplement jmenoval generální ředitel Krajské zdravotní, a.s., MUDr. Petr Malý, MBA. Stala se jím Ing. Pavla Hrušková, vedoucí Oddělení laboratorního komplementu Nemocnice Teplice, o.z. Zároveň byly jmenovány členky koordinační skupiny pro Laboratorní komplement – MUDr. Lenka Dvořáková, primářka Oddělení klinické mikrobiologie Masarykovy nemocnice v Ústí nad Labem, o.z., (MNUL) a Ing. Pavla Bradáčová, vedoucí laboratoře Oddělení klinické hematologie MNUL. Koordinátoři pro jednotlivé zdravotnické obory fungují jako poradní orgán náměstka pro řízení zdravotní péče. Jejich hlavním cílem je optimalizace péče napříč Krajskou zdravotní (KZ).

„Jsem rád, že oslovené specialistky přijaly nabídku ke spolupráci, protože škála oborů laboratorní medicíny je poměrně široká a považuji za důležité, aby nemocnice byly se zpracováním výsledků soběstačné. Koordinace všech činností, které v důsledku směřují k optimalizaci zdravotní péče a nákladů, které je na ni potřeba vynakládat, je nesmírně důležitá,“ zdůraznil MUDr. Petr Malý, MBA, generální ředitel KZ.

„Těším se na spolupráci a jsem přesvědčen, že její požadovanou úroveň lze dosáhnout především dobrou komunikací s primáři, vedoucími oddělení a řediteli našich nemocnic. Koordinátoři zdravotní péče mapují situaci ve svých oborech napříč Krajskou zdravotní. Na základě toho očekáváme návrhy změn, z něhož vyplynou směry, jimiž se chceme ubírat,“ uvedl MUDr. Jiří Laštůvka, náměstek pro řízení zdravotní péče KZ.

„Koncept je jasný: laboratorní obor je hodně široký a my ho potřebujeme nějakým způsobem sjednotit, více jej zpřehlednit a lépe zpřístupnit klinickým pracovištím. Druhým hlavním úkolem bude omezit extramurální vyšetření a ideálně docílit stavu, že všechna vyšetření budou prováděna v Krajské zdravotní,“ přiblížila hlavní cíle práce nového týmu koordinátorka zdravotní péče pro Laboratorní komplement Ing. Pavla Hrušková.

V současnosti má KZ celkem 16 koordinátorů zdravotní péče.

 

Zdroj: info@kzcr.eu


Zleva MUDr. Petr Malý, MBA, generální ředitel Krajské zdravotní, a.s., Ing. Pavla Hrušková, vedoucí Oddělení laboratorního komplementu Nemocnice Teplice, o.z., MUDr. Lenka Dvořáková, primářka Oddělení klinické mikrobiologie Masarykovy nemocnice v Ústí nad Labem, o.z., Ing. Pavla Bradáčová, vedoucí laboratoře Oddělení klinické hematologie Masarykovy nemocnice v Ústí nad Labem, o.z., a MUDr. Jiří Laštůvka, náměstek pro řízení zdravotní péče Krajské zdravotní, a.s.

Zleva MUDr. Petr Malý, MBA, generální ředitel Krajské zdravotní, a.s., Ing. Pavla Hrušková, vedoucí Oddělení laboratorního komplementu Nemocnice Teplice, o.z., MUDr. Lenka Dvořáková, primářka Oddělení klinické mikrobiologie Masarykovy nemocnice v Ústí nad Labem, o.z., Ing. Pavla Bradáčová, vedoucí laboratoře Oddělení klinické hematologie Masarykovy nemocnice v Ústí nad Labem, o.z., a MUDr. Jiří Laštůvka, náměstek pro řízení zdravotní péče Krajské zdravotní, a.s.


10.2.2023

Dětská klinika ústecké Masarykovy nemocnice má od Kapky naděje nové přístroje

Nové přístroje přesahující hodnotu jeden milion korun, zakoupené Nadačním fondem Kapka naděje (NFKN), využívá k léčbě Dětská klinika Fakulty zdravotnických studií Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem a Krajské zdravotní, a.s. – Masarykovy nemocnice v Ústí nad Labem, o.z. Zástupkyně nadačního fondu přístroje zakoupené v loňském roce slavnostně předaly, spolu s dárky pro malé pacienty, v dětském pavilonu ústecké nemocnice ve čtvrtek 9. února 2023.

Setkání se zúčastnily za NFKN jeho ředitelka Dita Loudilová a projektová manažerka Pavlína Vacátková, které přivítal přednosta kliniky MUDr. Jaroslav Škvor, CSc., a ředitel Masarykovy nemocnice v Ústí nad Labem MUDr. Aleš Chodacki.

„Nadační fond Kapka naděje je naším dlouholetým partnerem a díky jeho přízni a výborné spolupráci s ním jsme na naše pracoviště získali další nové přístroje pro pacienty a zdravotnický personál. Díky štědrosti takových dárců, jako je Kapka naděje, přichází významná pomoc, za kterou moc děkujeme,“ uvedl přednosta MUDr. Jaroslav Škvor, CSc.

Nové přístroje předala zdravotníkům Dita Loudilová, ředitelka nadačního fondu. „Spolupráce Nadačního fondu Kapka naděje s Masarykovou nemocnicí v Ústí nad Labem trvá již 14 let. Za tuto dobu fond nakoupil přístroje a vybavení pro nemocnici za více než 4 400 000 Kč. Velmi nás těší, že jsme mohli takto pomoci. Dnes slavnostně předáváme plicní ventilátor Evita 600 a měřicí přístroj QuickRead Go, které financovala společnost Shell, a z veřejné sbírky Nadačního fondu Kapka naděje pořízený pacientský monitor životních funkcí B125,“ sdělila ředitelka NFKZ.

„Kapka naděje je za tu neuvěřitelnou dobu trvající spolupráce stále s námi a jsem za tak spolehlivého partnera opravdu rád. Zvláště v posledních letech, kdy počet mecenášů pro zdravotnictví spíše ubývá. Kapce naděje moc děkuji a těším se na další spolupráci s ní,“ zdůraznil ředitel nemocnice MUDr. Aleš Chodacki.

Zdroj: info@kzcr.eu

Ředitelka Nadačního fondu Kapka naděje Dita Loudilová nalepuje samolepku na darovaný plicní ventilátor na Dětské klinice v ústecké Masarykově nemocnici.

Ředitelka Nadačního fondu Kapka naděje Dita Loudilová nalepuje samolepku na darovaný plicní ventilátor na Dětské klinice v ústecké Masarykově nemocnici.


9.2.2023

Oční oddělení teplické nemocnice Krajské zdravotní otevřelo nové pracoviště pro diagnostiku a léčbu onemocnění sítnice

Oční oddělení Krajské zdravotní, a.s. – Nemocnice Teplice, o.z., zahájilo provoz Aplikačního centra – nového pracoviště pro diagnostiku a léčbu onemocnění sítnice. Statut Aplikačního centra uděluje Česká oftalmologická společnost a Česká vitreoretinální společnost.

„Díky získání statutu Aplikačního centra můžeme pacientům nabídnout léčbu nitroočními injekcemi anti- VEGF, které obsahují protilátky proti růstovým faktorům a jsou v mnoha případech jedinou možností, jak zastavit zhoršování zraku u některých závažných onemocnění sítnice,“ říká MUDr. Aleš Čech, primář Očního oddělení Nemocnice Teplice. „Jedná se o biologickou léčbu, kdy anti-VEGF injekce aplikujeme v místním znecitlivění do oka. Léčba je tedy bezbolestná, cílená a maximálně efektivní,“ vyzdvihuje přednosti této léčby oftalmolog.

Pro ostré vidění je nejdůležitějsí centrální část sítnice – makula neboli žlutá skvrna. Toto místo nejostřejšího vidění může být postiženo nejrůznějšími chorobami. Nejčastěji je to věkem podmíněná makulární degenerace, ale také otok makuly u diabetické retinopatie a u dalších cévních onemocnění sítnice.

V Aplikačním centru specialisté z teplického oddělení provádějí komplexní diagnostiku a poté samotné nitrooční injekce. Zpočátku je aplikují v měsíčních intervalech, později se frekvence upravuje podle klinického nálezu. V diagnostice využívají především optickou koherenční tomografii (OCT), která poskytuje detailní informace o stavu jednotlivých vrstev sítnice. Protože je léčba finančně nákladná, každý pacient musí splnit indikační kritéria stanovená zdravotními pojišťovnami. Včas zahájená léčba může zastavit nebo zpomalit průběh onemocnění, v některých případech zde dokonce pozorují zlepšení kvality zraku.

„Zařazení mezi centra pro aplikaci anti-VEGF potvrdilo kvalitní technickou a personální úroveň našeho oddělení. Jsme velmi rádi, že můžeme pacientům nabídnout tuto zrak zachraňující metodu léčby,“ uvádí primář MUDr. Aleš Čech.

 

Zdroj: info@kzcr.eu

 


9.2.2023

Chomutovská neurologie se zapojila do průzkumu o vlivu pandemie COVID-19 na cerebrovaskulární péči

Chomutovská neurologie se zapojila do mezinárodního vědeckého průzkumu o vlivu pandemie COVID-19 na cerebrovaskulární péči. MUDr. Jiří Neumann, FESO, primář Neurologického oddělení Krajské zdravotní, a.s. – Nemocnice Chomutov, o.z., a vedoucí tamního iktového centra, byl jako specialista na cerebrovaskulární choroby přizván do mezinárodní skupiny vědců a odborníků, kteří během pandemie sledovali její dopady na péči o pacienty s cévními nemocemi mozku. Výsledky jejich výzkumu byly prezentovány na mezinárodních konferencích a v závěru roku 2022 zveřejněny v prestižních zahraničních vědeckých časopisech.

Nový typ RNA viru označeného jako SARS-CoV-2 vyvolal globální pandemii, která v posledních třech letech vedla k dopadům na zdravotní systémy, ekonomiku a hospodářství napříč všemi kontinenty. Ve většině zemí stoupaly počty nemocných, kteří museli být hospitalizováni se závažným průběhem onemocnění COVID-19, vysoký byl i počet obětí. Údaje z České republiky podle primáře Neumanna víceméně odrážely celosvětové aspekty, kdy až 10 % nemocných vyžadovalo akutní hospitalizaci, 20 – 30 % z nich intenzivní péči a 75 % hospitalizovaných pacientů potřebovalo speciální kyslíkovou léčbu. Nadějí se kromě promoření stalo očkování, se kterým většina států začala v roce 2021. Postupně se situace zlepšila, nakažených ubylo a život se začal vracet do obvyklých kolejí, připomíná lékařský specialista.

„Na druhou stranu byla nastalá situace i výzvou a příležitostí k poznání biologických charakteristik, klinických projevů a následků tohoto typu viru. Neurologické komplikace se ukázaly jako významná příčina nemocnosti a smrtnosti onemocnění COVID-19. Provedené studie prokázaly zvýšené riziko akutní cévní mozkové příhody u pacientů s COVID-19,“ konstatuje MUDr. Jiří Neumann, FESO, který se na všech publikovaných pracích mezinárodní skupiny odborníků jako jeden ze spoluautorů podílel.

„Nemocní hospitalizovaní s nemocí COVID-19 měli až šestkrát vyšší pravděpodobnost, že je postihne těžká cévní mozková příhoda včetně pacientů mladšího věku a pacientů bez předchozích rizikových faktorů. Například ve srovnání s chřipkou bylo zjištěno, že riziko mozkového infarktu je sedmapůlkrát vyšší u pacientů s COVID-19. Částečně lze tento jev vysvětlit, že u pacientů postižených COVID-19 byly častěji pozorovány komplikace a stavy, které zvyšují riziko mozkového infarktu jako je zánět mozkových tepen, nadměrná krevní srážlivost, postižení srdečního svalu, srdeční selhání nebo sepsí či oběhovým kolapsem indukovaný šokový stav,“ upozorňuje chomutovský primář.

I přes vyšší riziko akutní cévní mozkové příhody a významně stoupající incidenci, která dosahovala až 6 %, byl zjištěn pokles pacientů přijatých do nemocnice. Předpokládá se, jak doktor Neumann dále uvádí, že důvody tohoto fenoménu mohly být reorganizace intenzivní péče v řadě zemí, omezené možnosti aktivace záchranné služby, obavy pacientů z nákazy v nemocnici nebo sociální izolace v důsledku politicky uplatňovaných opatření.

„Nejen během první vlny na jaře roku 2020 byl zaznamenán významný pokles hospitalizovaných o více než 11 %, ale i v dalších obdobích, tedy na podzim 2020, v zimě 2021 a na jaře roku 2022, byl pozorován tento negativní trend. Současně došlo v řadě center ke snížení provedených trombolýz a endovaskulárních výkonů v léčbě mozkového infarktu. Naopak za pozitivní faktory lze považovat, že nedošlo ke zpoždění zahájení specifické terapie a že četnost výkonů byl během pandemie zachován,“ uzavírá MUDr. Jiří Neumann, FESO.                        

Zdroj: info@kzcr.eu


MUDr. Jiří Neumann, FESO, primář Neurologického oddělení a vedoucí Iktového centra Nemocnice Chomutov byl součástí mezinárodního týmu specialistů zaměřených na dopady nemoci COVID-19 na péči o pacienty s cévními nemocemi mozku.

MUDr. Jiří Neumann, FESO, primář Neurologického oddělení a vedoucí Iktového centra Nemocnice Chomutov byl součástí mezinárodního týmu specialistů zaměřených na dopady nemoci COVID-19 na péči o pacienty s cévními nemocemi mozku.


2.2.2023

Při práci se zručnost hodí, říká sálová sestra. V raketovém modelářství je světovou extratřídou

Viktorie Tržilová je sympatická mladá dáma. Pracuje na Oddělení centrálních operačních sálů a sterilizace Nemocnice Teplice jako perioperační sestra. Magisterský obor perioperační sestra zároveň studuje na Fakultě zdravotnických studií Univerzity Pardubice. Za sebou již má studium oboru porodní asistence s titulem bakaláře na Fakultě zdravotnických studií Univerzity J. E. Purkyně nad Labem. „Viki je velice pokorná, pracovitá a šikovná zdravotní sestřička a jsme velice rádi, že ji v našem týmu máme,“ říká o ní vrchní sestra oddělení Mgr. Andrea Poláková. Viktorie působí velmi nenápadně a skromně, takže vás překvapí, jaký je její koníček. A zároveň jak moc je v něm úspěšná.

Viktorie Tržilová od svých šesti let propadla raketovému modelářství. Díky své trpělivosti a cílevědomosti se v roce 2012 stala členkou národního týmu a o čtyři roky později na juniorském světovém šampionátu na Ukrajině mistryní světa. Její přechod do kategorie dospělých byl natolik úspěšný, že v roce 2018 na Mistrovství Evropy v raketovém modelářství v Rumunsku převzala nejvyšší ocenění Nejlepší modelářka světa za rok 2018. V roce 2022 se stala nejlepší ženou v kategorii velkých maket na mistrovství Evropy v Srbsku, jako členka české reprezentace získala zlato v kategorii družstev.

Jste sálová sestra, máte – zvláště na dívku – velmi zajímavého koníčka, a zároveň k tomu stále ještě studujete. Jak se vám všechno daří skloubit?

Naštěstí mám tady skvělou paní vrchní, která mi to umožňuje. Mám zde velkou podporu. Pracuji zatím na půl úvazku, abych všechno stíhala.

Jak jste se k raketovému modelářství dostala? Věnoval se mu někdo v rodině?

Ne, modelář v rodině nikdo nebyl. V první třídě byla mou učitelkou manželka šéfa reprezentace a pozvala mě k nim na návštěvu. Tak jsem přišla – a sedmnáct let neodešla…

Co vás na tom nejvíc baví? Proč raketové modelářství děláte?

Dnes už, dá se říct, že kvůli kamarádům, lidem, které mám v týmu. Nedokážu si představit necestovat. Mám ráda cestování. Díky mému koníčku jsem se podívala do spousty zajímavých zemí: byla jsem v Bulharsku, na Ukrajině, v Rumunsku, Srbsku. Do letadla z bezpečnostních důvodů nesmíme s motory, protože od roku 2001 je zakázáno létat s trhavinami. Všude jsme se tudíž přemisťovali autem, takže jsme ty země poznali opravdu do hloubky. A to mě na tom baví určitě.

Který stroj, tedy model, co jste sestavila a poté uvedla do chodu, je pro vás nejzajímavější? 

Tak to je nejspíš Ariana, francouzská raketa, která byla nejprve v meteorologickém programu. Považuji ji za jednu z královen mezi maketami. Mám originální velké plány skutečné rakety. My si je pak překreslujeme do menšího měřítka a stavíme věrnou kopii. Pak se vyhodnocuje, jak raketa vypadá – jestli má všechny barvy, znaky a zda je měřítko přesné, protože povolená tolerance oproti reálné raketě je jen několik milimetrů. A potom se hodnotí, jak raketa letí, jak vlastně ve vzduchu vypadá. Jestliže ve vesmíru se rozdělí na dvanáct dílů, tak i já musím model na stejný počet kusů rozdělit.

Padlo už slovo bezpečnost. Jaká jsou bezpečnostní pravidla pro samotné závodění?

Na ploše máme vyznačené koridory, kam se může a kam ne. Model se odpaluje elektricky dálkově, takže nestojíme přímo u rakety. Zavedla se třeba pravidla pro úhel, v jakém musí stát odpalovací rampa, aby stroj neletěl nad diváky, a podobně.

Jaké prostory k výrobě modelů využíváte?

Máme velký raketový klub v Krupce. Raketomodelářský klub Krupka je klubem mistrů světa s bohatou tradicí, který byl založen v roce 1972, a v říjnu oslavil padesát let od svého vzniku. Má spoustu členů. V České republice je asi 180 raketových modelářů, soustředěných v pěti klubech. A všichni jsme se na oslavě sešli.

A co vás lákalo na povolání sálové sestry, proč jste šla do zdravotnictví?

Původně jsem chtěla být porodní asistentka, což jsem i vystudovala. Chtěla jsem ještě pokračovat dál, nějaký další obor. Začala jsem se učit perioperační péči a to mě vlastně přivedlo na sál, kde se nevěnuju až tak porodnictví. Což ale do budoucna nijak nevylučuji.

Co se vám na této práci nejvíc líbí?

Na operačních sálech se mi líbí, že je to takové technické, což vlastně tak nějak souvisí s raketami, jejichž modely stavím. Máme tu hodně nástrojů a myslím si, že při práci na sálech je potřeba jistá dávka zručnosti.

Můžete přiblížit, jak práce na operačním sále z vašeho pohledu vypadá?

Jako instrumentářky asistujeme u výkonů lékařům. Já jsem převážně v gynekologickém týmu, takže ty lékaře známe, protože každý den pracujeme v podstatě se stejnými lidmi. Práce mě baví, je to super. Až dostuduji, budu magistrou perioperační péče s možností pracovat jak na operačním, tak na porodním sále.

Vraťme se k vašemu koníčku. Čeho byste ještě chtěla v raketovém modelářství dosáhnout? Teď nemám na mysli jen nějaký další mezinárodní úspěch, titul. Jakou raketu, tedy její model, byste chtěla postavit?

Právě teď jsme ve fázi, kdy vybíráme a plánujeme, co dál. Je určitě spousta maket, které by se daly sestavit, ale taky hlavně zdokonalit, technicky rozvíjet. Pořád je na raketách co se učit, mohou být dokonalejší než ty, které jsem dosud sestavila. Hodně mě baví práce s dětmi, máme v klubu hodně talentovaných juniorů. Snažím se jim proto věnovat a předat jim zkušenosti. Doufám, že i ty děti dotáhneme na mistrovskou úroveň.

Jaké je vaše největší profesní přání?

To je těžká otázka. Aby mě práce bavila a byla jsem v ní šťastná, jako jsem v současnosti. Aby nepřišel strašák vyhoření, jak se říká, a podobně. Aby mi práce nezevšedněla a bylo to fajn, jako je teď.  

 

Zdroj: info@kzcr.eu

 

Bc. Viktorie Tržilová pracuje jako sálová sestra v teplické nemocnici a patří ke světové špičce mezi raketovými modeláři.

Bc. Viktorie Tržilová pracuje jako sálová sestra v teplické nemocnici a patří ke světové špičce mezi raketovými modeláři.


1.2.2023

Krajská zdravotní představila zástupcům Ústeckého kraje, města a univerzity návrh na budoucí rozvoj ústecké Masarykovy nemocnice

Dlouhodobý rozvoj svých nemocnic plánuje současné vedení Krajské zdravotní, a.s. (KZ). Jak by mohly nemocnice ve správě největšího poskytovatele nemocniční lůžkové péče v České republice v budoucnu vypadat, ukazují generely rozvoje. Zpracovatelem generelu Masarykovy nemocnice v Ústí nad Labem je architektonický a projektový ateliér Domy architects.

Generel je dokument řešící rozvoj nemocnice v úrovni urbanistické koncepce. Definuje hlavní zásady funkčního a provozního členění areálu, jeho dopravní a technickou infrastrukturu, hlavní vazby na okolí a možnosti expanze. Generel odráží proměnu poskytovaných zdravotních služeb v souladu s rozvojem zdravotní politiky státu s cílem zajistit pacientům dostupnou zdravotní péči. Zadání generelu zachytává trendy struktury zdravotní péče v daném regionu nebo spádové oblasti nemocnice s ohledem na udržitelnost financování zdravotní péče. Medicínské zadání reflektuje demografický vývoj v regionu, rizikové chování obyvatelstva, četnost onemocnění a důraz na prevenci a osobní zodpovědnost občanů za své zdraví. Stavební část generelu musí vytvořit podmínky pro uvedené potřeby. Generel je reálnou vizí investičního plánu rozvoje nemocnice s ohledem na zachování stávající péče při současném přiměřeném rozvoji všech oborů. Cílem je zajistit účinnost, hospodárnost a trvalou udržitelnost zdravotního systému.

„Vznik generelů nemocnic je podmíněn dosavadní absencí výhledu do budoucna, který by umožnil stanovit strategii rozvoje nemocničních areálů a optimální investiční plán. Generel vidíme jako možnost rozvoje zdravotní péče a její organizace. Generely rozvoje KZ zpracovává, protože si společnost uvědomuje, že požadavky na poskytování zdravotních služeb se neustále vyvíjejí. A pokud je cílem pacientům zajistit péči podle dnešních standardů, je nutné do nemocnic investovat. Aby byly investice promyšlené, tedy aby byla zajištěna funkčnost nemocnic jako celku, je potřeba dlouhodobý plán, který s výhledem dalšího rozvoje zohlední návaznosti jednotlivých oddělení, napojení na infrastrukturu a podobně. Jsem přesvědčen, že se nám společně s architekty podařilo najít potřebná řešení,“ uvedl MUDr. Ondřej Štěrba, předseda představenstva KZ.

„Jednou z nejdůležitějších částí generelu ústecké nemocnice je návrh nového pavilonu urgentního příjmu. Pavilon nebude obsahovat pouze emergency, ale vytváří prostor také pro jiné obory. Nachází se ve střední části areálu, což mu zaručuje téměř dokonalou pozici vůči navazujícím oborům, jako jsou centrální operační sály, radiologické metody a jednotky intenzivní medicíny. Velmi důležitý je ale i pavilon pro matku a dítě a dětské emergency. Návrh se dětskou nemocnicí zabývá komplexně, nesnaží se vyřešit jenom akutní problémy, ale hledí i do budoucna. Generel dále řeší mimo jiného také potřebu nového plicního pavilonu či možnosti parkování,“ nastínil plány MUDr. Petr Malý, MBA, generální ředitel KZ.

„Emergency je opravdu jednou z priorit, které je nutné v ústecké Masarykově nemocnici vyřešit, aby toto oddělení splňovalo aktuální požadavky doby. Druhou věcí je nedostatečná kapacita a vybavení porodnice. Nároky rodiček jsou dnes jiné než před dvaceti lety, takže porodnici je potřeba dále zušlechťovat, aby tu rodičky a maminky byly spokojené. Problémem plicního lékařství je jeho umístění v zastaralé budově, takže tam je další rozvoj bez dalších investic nemožný. Chybí také návaznost na interní obory, takže je potřeba kromě dalšího zlepšování péče a prostředí myslet také na logiku provozu,“ doplnil MUDr. Aleš Chodacki, ředitel Masarykovy nemocnice v Ústí nad Labem, o.z.

Architekti ateliéru Domy architects areál ústecké Masarykovy nemocnice dobře znají. Podíleli se na návrzích původních budov v nemocničním areálu na Severní Terase a navrhli také budovu Kardiocentra, která bude dokončena na konci letošního roku. „Vždycky jsem byl hrdý na ‚naši‘ dostavbu, myslím, že byla jedna z prvních staveb, které vykročily k nemocnicím evropského formátu. A nebylo to jen architekturou, ale i organizací akutní části nemocnice, koncepcí operačních sálů. V ústecké nemocnici byla jedna z prvních emergency a možná první jednotka jednodenní chirurgie v České republice. Myslím, že jsme zde navrhli jedny z nejhezčích lůžkových oddělení s krásným výhledem z každého pokoje. Návrh rozvoje areálu nemocnice, kterou jsme sami z velké části navrhovali, je zajímavou zkušeností. Vnímáme, co jsme udělali dobře, ale také zjišťujeme, jak moc se v medicíně změnilo za 30 let. Dokonalá znalost prostředí je výhodou a současně může svazovat. Věřím, že návrh obou hlavních etap je dobrým řešením a byl by významným vykročením do dalšího života zdejší nemocnice,“ uvedl Ing. arch. Michal Juha.

„Projekty pro zdravotnická zařízení obecně vyžadují velkou dávku odbornosti a pečlivosti, protože jde o citlivou oblast, kde se pracuje s lidskými životy. Je nutné se řídit přísnými pravidly a standardy, aby bylo zajištěno bezpečí pacientů a personálu. Co se týče práce pro Masarykovu nemocnici v Ústí nad Labem, tak práce na projektu Kardiocentra se nijak zvlášť nelišila od práce pro jiná zdravotnická zařízení. Byli jsme připraveni na specifické požadavky a potřeby, které se v průběhu času stále vyvíjely a my jsme se snažili je co nejlépe zohlednit a díky spolupráci a komunikaci s personálem všechny požadavky úspěšně vyřešit, takže se realizace Kardiocentra blíží do finále,“ dodal Ing. arch. Jan Topinka.

  

Zdroj: info@kzcr.eu

Navrhovaný stav

Navrhovaný stav


1.2.2023

Krajská zdravotní má novou hlavní sestru v nemocnici v Litoměřicích

Krajská zdravotní, a.s., má od 1. února 2023 novou tvář ve vedení své nemocnice v Litoměřicích. Funkci hlavní sestry Nemocnice Litoměřice, o.z., vykonává Mgr. Markéta Rufferová, dosavadní vrchní sestra Léčebny dlouhodobě nemocných Krajské zdravotní, a.s. – Nemocnice Litoměřice, o.z.

Mgr. Markéta Rufferová vystudovala obor Všeobecná sestra na Katedře ošetřovatelství Fakulty zdravotnických studií Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem. V litoměřické nemocnici pracuje od roku 2009, kdy tu nastoupila na neurologickém oddělení a později zastávala i pozici zástupkyně vrchní sestry. Dále absolvovala magisterský obor Řízení a supervize ve zdravotnických a sociálních organizacích na Fakultě humanitních studií Univerzity Karlovy v Praze. V roce 2012 se na základě výběrového řízení stala vrchní sestrou Léčebny dlouhodobě nemocných.

„Litoměřické nemocnici jsem zůstala věrná i po návratu z rodičovské dovolené. Jako nově jmenovaná hlavní sestra v ní spatřuji obrovská plus, podobně jako při mém nástupu před čtrnácti lety lidskost, vstřícnost, profesionalitu personálu a sílu učit se novým věcem,“ řekla v souvislosti s nástupem na nový post Mgr. Markéta Rufferová.

„Paní magistře bych chtěl ještě jednou pogratulovat k vítězství ve výběrovém řízení a popřát jí za sebe i za ostatní kolegyně a kolegy mnoho úspěchu na pozici hlavní sestry. Těším se na spolupráci s ní na její nové manažerské pozici,“ uvedl Ing. Vladimír Kestřánek, DiS., MBA, ředitel Krajské zdravotní, a.s. – Nemocnice Litoměřice, o.z.

           

Zdroj: info@kzcr.eu

 

Mgr. Markéta Rufferová

Mgr. Markéta Rufferová


31.1.2023

Krajská zdravotní se chystá otevřít v litoměřické nemocnici oční ambulanci

V litoměřické nemocnici, která je součástí Krajské zdravotní, a.s. (KZ), se chystá otevření oční ambulance. Aktuálně probíhají veškeré kroky tak, aby provoz mohl být spuštěn v září 2023. Nemocnice Litoměřice, o.z., je součástí KZ od dubna 2021.

Otevření oční ambulance je jednoznačným krokem ke zkvalitnění a také ke zvýšení dostupnosti zdravotní péče obyvatelům regionu. Spádová oblast Nemocnice Litoměřice je 120 000 lidí.

„Jsem velmi rád, že se pro občany Litoměřicka nová ambulance otevře. Právě oční je pracoviště, které je velmi exponované a v současnosti v litoměřické nemocnici není. Věřím, že veřejnost toto uvítá,“ říká MUDr. Ondřej Štěrba, předseda představenstva KZ.

„Nyní stojíme na úplném počátku celého procesu. Proběhla schůzka, jejímž předmětem bylo hlavně umístění nového pracoviště, které bude nutné stavebně upravit tak, aby bylo pro potřeby oční ambulance vyhovující. Bude se nacházet v prostorách interního pavilonu,“ doplňuje dál ředitel litoměřické nemocnice Ing. Vladimír Kestřánek, DiS., MBA.

Na jeho slova navazuje přednostka Oční kliniky Fakulty zdravotnických studií Univerzity J. E. Purkyně  v Ústí nad Labem a Krajské zdravotní, a.s. – Masarykovy nemocnice v Ústí nad Labem, o.z., MUDr. Ivana Liehneová, Ph.D.: „Jak už bylo zdůrazněno, je vše v úplném zárodku a k řešení je celá řada otázek – od smluv se zdravotními pojišťovnami, přes zakoupení nezbytného vybavení a samozřejmě se musí zajistit personální zabezpečení ambulance.“ Paní přednostka Liehneová je zároveň krajskou koordinátorkou zdravotní péče KZ pro oblast oftalmologie.


Zdroj: info@kzcr.eu



Prosím, čekejte